BAUDYŠOVÁ Libuše 9.2.1877-27.4.1954

Z Personal
Libuše BAUDYŠOVÁ
Narození 9.2.1877
Místo narození Poděbrady
Úmrtí 27.4.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 281
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40455

BAUDYŠOVÁ, Libuše (roz. Zadinová), * 9. 2. 1877 Poděbrady, † 27. 4. 1954 Praha, spisovatelka, úřednice samosprávy

Pocházela z advokátské rodiny. Po studiích v rodišti odešla do Prahy, kde vystudovala Vyšší dívčí školu. Pak se provdala za soudního úředníka v Poděbradech a prožila s ním řadu let v Hradci Králové. Tam se také agilně účastnila veřejného a kulturního života jako tajemnice sociální péče a členka městské rady. Od třicátých let, již jako vdova po vrchním soudním radovi, zintenzivnila svou práci sociální a komunální, angažovala se i jako zakladatelka sociálních institucí. Za druhé světové války se zdržovala ve svém rodišti, kde se svým bratrem JUDr. Milanem Zadinou žila do jeho zatčení a deportace do koncentračního tábora v jedné domácnosti. Na důchod přesídlila do Hradce Králové. Zemřela v Praze, pohřbena byla v Poděbradech.

Do literatury vstoupila poměrně pozdě. Jako více než třicetiletá počala publikovat zprvu v časopisech vlastní práce, od 1910 však již knižní překlady, hlavně z ruštiny a slovenštiny (A. I. Kuprin, Moloch, 1910; týž, Tři povídky, 1910; J. N. Čirikov, Rodina, 1922 aj.). První vlastní románovou práci Život ženy otiskla 1916 až ve svých bezmála čtyřiceti letech pod pseudonymem Olga Maryšková. Projevila se v ní jako realistická spisovatelka, schopná výstižně zobrazit na příkladě maloměsta z Polabí společenský vývoj od 19. století po 20. století. Oblíbeným časovým úsekem, kdy na pozadí dobového života, veřejného dění a politických zápasů sledovala osudy zejména ženských hrdinek, se pro B. stal rok 1848. Řadu románů koncipovala jako letopisy, kde široce rozvinuté fresky vykreslovaly proměny českého maloměstského života od 1848 po vznik ČSR. 1919 vydala první díl ze zamýšlené tetralogie Jányšové (2, Kvasící mládí, 1920; 3, Soumrak, 1921; 4, Jitřenka, 1925). Ve velkoryse koncipované mravoličné skladbě zobrazila úspěšně v generačních proměnách osudy maloměstského rodu středočeských mlynářů z Polabí v období šedesátých let 19. století po konec první světové války. Od poloviny dvacátých let přesedlala na dramatický žánr a pokusila se o napsání tří dramat sociálního typu (Právo, 1925; Bouře, 1930, Lež, 1932). Ke kulturněhistorickému pozadí a próze se vrátila 1932 románovou kronikou roku 1848 Červánky svobody, kde na jednotlivých historických postavách zpodobnila odboj Pražanů, Slováků i kopaničářů. 1934 vydala pod pseudonymem Rose Marie feministicky laděný román Krásné je býti ženou.

Po vzoru F. X. Svobody se v další románové tvorbě zaměřila na osudy žen středních vrstev, s psychologickým přístupem ženy-spisovatelky rozbírala milostné city, manželské vztahy, rodinná soužití i pocity mateřství. Obratně konstruovaná vyprávění charakterizovala také poslední B. prózy, připomínající románové dílo Terézy Novákové. V příběhu o nájemnících třípatrového činžáku venkovského města Kralovany Starý dům zachytila na dvojici učitelky a profesora vizi o tom, jak prostředí utváří osudy lidí. Pestrý děj B. posledního románu Matka (1940), v němž na příběhu hlavní hrdinky překonávající mravní krizi návratem k rodině poukázala na problémy moderní ženy a vylíčila svůj zármutek nad bratrovou smrtí, završil B. vlastní dráhu spisovatelky-prozaičky, představitelky českého ženského románu.

D: soupis in: LČL 1, s. 159n.

L: F. S. Frabša, Čeští spisovatelé dnešní doby, 1923; Album representantů, s. 893; MSN 1, s. 419; OSND 1/1, s. 486; Kulturní adresář, 1934 a 1936; ISN 1, 1929–1934; 1936; A. Novák – J. V. Novák, Přehledné dějiny literatury české, 1936–39; B. Vavroušek, Literární atlas československý 2, 1932–38, s. 198; k 60tinám: an., L. B., známá spisovatelka, in: Lidové noviny 8. 2. 1937; an., Spisovatelka L. B., in: Právo lidu 9. 2. 1937; k 70tinám: F. H. (Hampl), in: Práce 9. 2. 1947; A. Auředníčková, Setkání v Poděbradech, in: Lidové noviny 18. 9. 1948; SDLČ, s. 527; K. Tauš, Slovník cizích slov a zkratek…, 1947, s. 405; Slovník českých spisovatelů 1918–1970, 1972 (chybně udané místo úmrtí Hradec Králové, jako i v jiných pramenech); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 381 (chybné místo úmrtí); LČL 1, s. 159n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová