Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BAUDYŠ Eduard 13.3.1886-26.3.1968

{{Infobox - osoba
| jméno = Eduard BAUDYŠ
| obrázek = Baudys Eduard portret.jpg
| datum narození = 13.3.1886
| místo narození = Hořice v Podkrkonoší
| datum úmrtí = 26.3.1968
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 6- Botanik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 280-281
}}

'''BAUDYŠ, Eduard,''' ''* 13. 3. 1886 Hořice v Podkrkonoší, † 26. 3. 1968 Brno, fytopatolog, entomolog, pedagog''

Po maturitě na reálce v Jičíně 1906 studoval zemědělské inženýrství
na zemědělském odboru ČVUT v Praze. Zároveň
navštěvoval přednášky z přírodopisu a chemie na UK. 1910
byl promován inženýrem a 1912 doktorem technických
věd. 1913–14 pracoval jako odborný úředník tabákové režie
v bosenském Sarajevu, 1915–20 jako asistent botaniky na
ČVUT a 1917 se habilitoval pro obor fytopatologie. 1920
přešel do Brna, kde do 1942 stál v čele fytopatologické sekce
Zemských výzkumných ústavů zemědělských. 1923 začal
na brněnské VŠZ přednášet hospodářskou fytopatologii,
1946 byl jmenován řádným profesorem a vedoucím katedry
zemědělské fytopatologie a entomologie. 1957 odešel do důchodu,
dále však pracoval jako konzultant v oboru ochrany
rostlin. B. se zabýval chorobami a živočišnými škůdci rostlin,
prověřoval aplikaci vhodných ochranných prostředků a zaváděl
do praxe nové ochranářské metody. Specializoval se na
studium rostlinných hálek (cecidií) a v oboru byl uznávaným
odborníkem doma i v zahraničí. Cecidiologické studie vyžadovaly
suverénní znalost domácí flóry a soustavný terénní
průzkum, který B. prováděl déle než půl století. O hálkách
publikoval přes 60 prací, které se týkaly českých zemí i ciziny
(Chorvatsko 1913, Belgie 1925, Nizozemí 1925, Francie
1925, Německo 1925, Jugoslávie 1928, Rakousko 1912,
1915, Polsko 1966). Svými výzkumy se zasloužil o to, že české
země i Slovensko patří k nejlépe prozkoumaným zemím světa v oboru cecidiologie. Pracemi o chorobách a škůdcích
rostlin prakticky pomohl československému zemědělství.
Věnoval se poradenství pro pěstitele, zahradníky, JZD i státní
statky. Dále publikoval několik set vědeckých i populárních
studií z fyziologie rostlin, mykologie, bakteriologie, virologie
i zemědělské entomologie. Podle něho bylo pojmenováno 8
druhů hub a 6 druhů hmyzu. Byl členem Masarykovy akademie
práce, Zoologicko-botanické společnosti ve Vídni, Československé
botanické společnosti v Praze, Přírodovědeckého
klubu v Praze a Brně, Komise pro přírodovědecký výzkum
Moravy, dopisujícím členem ČSAZ a Linnéovy společnosti
v Lyonu. Za zásluhy o zvelebení zemědělství získal mnohé
pocty a vyznamenání, např. La croix de Chevalier du Mérite
agricole od francouzské vlády.

'''D:''' Nejdůležitější škůdci a choroby ovocného stromoví a ochrana proti nim,
1927; Hospodářská fytopatologie 1–3, 1930–35; Choroby a škůdci pokojových
rostlin, 1936; Význačné choroby a škůdci polních plodin a ochrana
proti nim, 1949; Zemědělská fytopatologie I.–IV. (spoluautor), 1959–62;
soupis prací in: Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně, serie A,
2, 1956, s. 6n.; bibliografie B. prací o hálkách in: R. Rozkošný, Bibliography
of Diptera in Czechoslovakia 1758–1965, 1971, s. 25n.; bibliografie
ochranářských prací: Knihopis české ochrany rostlin za léta 1942–1945, in:
Ochrana rostlin 21, 1948, s. 60n.; Knihopis … 1946 a 1947, in: tamtéž,
s. 83n.

'''L:''' J. Rozsypal, Šedesátiny Prof. Dr. Ing. Ed. B., in: Ochrana rostlin 19–20,
1946–47, s. 146n.; J. Špaček, Prof. Dr. Ing. Ed. B. sedmdesátníkem, in:
Sborník Vysoké školy zemědělsko-lesnické Brno, serie A, 2, 1956, s. 1n.;
B. Jaša, Zahradnické listy 63, 1970, č. 3, s. 70; Z. Čača, Sté výročí narození
prof. B., in: Sborník ÚVTIZ – Ochrana rostlin 22, 1986, s. 81n.; OSND
1/1, s. 486; MSB 1, s. 34; Tomeš 1, s. 59; ČBS, s. 30.

Zdeněk Koleška

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:1886]]
[[Kategorie:Hořice]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Brno]]