Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BAUER Moritz 12.10.(11.)1812-13.4.1895

{{Infobox - osoba
| jméno = Moritz BAUER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.10.(11.)1812
| místo narození = Rosice u Brna
| datum úmrtí = 13.4.1895
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 31- Potravinář

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 286
}}

'''BAUER, Moritz,''''' * 12. 10. (11.) 1812 Rosice u Brna, † 13. 4. 1895 Brno, podnikatel a pozemkový vlastník''

Syn rosického vinopalníka a majitele dolu Arona B., otec
Viktora B. (1847–1911). Od 1850 byl majitelem továrního
oprávnění na výrobu rosolky a likérů. Po studijních cestách
v Anglii a Francii začal samostatnou podnikatelskou dráhu.
1849 koupil ve Starém Brně dvůr s rafinerií cukru, při kterém
založil 1851 také varnu cukru a první cukrovar, 1867
tam zavedl technologii difúze a 1878 podnik přestavěl na rafinerii. Během 50. a 60. let 19. století se stal významným akcionářem
nebo vlastníkem řady dalších cukrovarů na Moravě
a v Uhrách (Modřice, Doloplazy, Uničov, Debrecín, Šoproň).
V těchto letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do dalších
odvětví, stal se cenzorem brněnské filiálky Rakousko-uherské
banky a prezidentem správní rady těžařstva kamenouhelných
dolů Liebe-Gottes ve Zbýšově u Brna (k tomuto podnikání
jej patrně přivedl jeho tchán, ředitel dolů Ferdinand Rittler).
B. patřil k zakladatelům brněnské OŽK. Za její okrsek se
účastnil přípravných prací pro světové výstavy v Londýně
(1862) a Paříži (1867). Jako činovník výboru brněnských
průmyslníků se podílel na přípravách světové výstavy ve
Vídni (1873). Během přípravy expozice pro světovou přehlídku
v Londýně (1878) zastupoval filiální komitét. Od
legislativní periody 1871/72 pracoval v moravském zemském
sněmu a 1876 byl zvolen poslancem za brněnskou OŽK.
Věnoval se zejména ekonomickým otázkám. Byl také členem
mnoha hospodářských komisí – např. pro výstavbu železnic
(1863–65), pro tvorbu celních tarifů (1864–65), pro dělnickou
otázku (1867–69), pro cukerní exportní prémie (1872),
pro nové exportní vztahy k Uhrám (1874), pro obnovení privilegia severní Ferdinandovy dráhy (1884). Od 1873 stál
v čele brněnské filiálky vídeňského výpomocného komitétu.
Byl také členem řady charitativních spolků. Za své zásluhy
v humanitární činnosti byl 1870 povýšen do šlechtického
stavu (erbovní heslo „Labore ad honorem“) a obdržel Řád
železné koruny III. třídy.

'''L:''' Ch. d’Elvert, Rüben-Zuckerfabrikation. Zur Cultur-Geschichte Mährensund
Oest. Schlesiens 3, in: Schriften der historisch-statistischen Section der
k. k. mähr. schles. Gesell schaft zur Beförderung des Ackerbauers, der Naturund
Landeskunde 19, 1870, s. 577n.; Heller 1, 1885, s. 2n. a 4, 1890, s. 8n.;
GIÖ 5, 1898, s. 1; BL 1, s. 57; Myška, s. 36.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/304896 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jitka Lněničková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]
[[Kategorie:1812]]
[[Kategorie:Rosice]]
[[Kategorie:1895]]
[[Kategorie:Brno]]