Biografický slovník
BAUER Moritz 12.10.(11.)1812-13.4.1895: Porovnání verzí
(BAUER_Moriz_12.10.1812-13.4.1895) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Moritz BAUER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 12.10.1812 | + | | datum narození = 12.10.(11.)1812 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Rosice u Brna |
| datum úmrtí = 13.4.1895 | | datum úmrtí = 13.4.1895 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAUER, Moritz,''''' * 12. 10. (11.) 1812 Rosice u Brna, † 13. 4. 1895 Brno, podnikatel a pozemkový vlastník'' | ||
| + | |||
| + | Syn rosického vinopalníka a majitele dolu Arona B., otec | ||
| + | Viktora B. (1847–1911). Od 1850 byl majitelem továrního | ||
| + | oprávnění na výrobu rosolky a likérů. Po studijních cestách | ||
| + | v Anglii a Francii začal samostatnou podnikatelskou dráhu. | ||
| + | 1849 koupil ve Starém Brně dvůr s rafinerií cukru, při kterém | ||
| + | založil 1851 také varnu cukru a první cukrovar, 1867 | ||
| + | tam zavedl technologii difúze a 1878 podnik přestavěl na rafinerii. Během 50. a 60. let 19. století se stal významným akcionářem | ||
| + | nebo vlastníkem řady dalších cukrovarů na Moravě | ||
| + | a v Uhrách (Modřice, Doloplazy, Uničov, Debrecín, Šoproň). | ||
| + | V těchto letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do dalších | ||
| + | odvětví, stal se cenzorem brněnské filiálky Rakousko-uherské | ||
| + | banky a prezidentem správní rady těžařstva kamenouhelných | ||
| + | dolů Liebe-Gottes ve Zbýšově u Brna (k tomuto podnikání | ||
| + | jej patrně přivedl jeho tchán, ředitel dolů Ferdinand Rittler). | ||
| + | B. patřil k zakladatelům brněnské OŽK. Za její okrsek se | ||
| + | účastnil přípravných prací pro světové výstavy v Londýně | ||
| + | (1862) a Paříži (1867). Jako činovník výboru brněnských | ||
| + | průmyslníků se podílel na přípravách světové výstavy ve | ||
| + | Vídni (1873). Během přípravy expozice pro světovou přehlídku | ||
| + | v Londýně (1878) zastupoval filiální komitét. Od | ||
| + | legislativní periody 1871/72 pracoval v moravském zemském | ||
| + | sněmu a 1876 byl zvolen poslancem za brněnskou OŽK. | ||
| + | Věnoval se zejména ekonomickým otázkám. Byl také členem | ||
| + | mnoha hospodářských komisí – např. pro výstavbu železnic | ||
| + | (1863–65), pro tvorbu celních tarifů (1864–65), pro dělnickou | ||
| + | otázku (1867–69), pro cukerní exportní prémie (1872), | ||
| + | pro nové exportní vztahy k Uhrám (1874), pro obnovení privilegia severní Ferdinandovy dráhy (1884). Od 1873 stál | ||
| + | v čele brněnské filiálky vídeňského výpomocného komitétu. | ||
| + | Byl také členem řady charitativních spolků. Za své zásluhy | ||
| + | v humanitární činnosti byl 1870 povýšen do šlechtického | ||
| + | stavu (erbovní heslo „Labore ad honorem“) a obdržel Řád | ||
| + | železné koruny III. třídy. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Ch. d’Elvert, Rüben-Zuckerfabrikation. Zur Cultur-Geschichte Mährensund | ||
| + | Oest. Schlesiens 3, in: Schriften der historisch-statistischen Section der | ||
| + | k. k. mähr. schles. Gesell schaft zur Beförderung des Ackerbauers, der Naturund | ||
| + | Landeskunde 19, 1870, s. 577n.; Heller 1, 1885, s. 2n. a 4, 1890, s. 8n.; | ||
| + | GIÖ 5, 1898, s. 1; BL 1, s. 57; Myška, s. 36. | ||
| + | |||
| + | Jitka Lněničková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1812]] | [[Kategorie:1812]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Rosice]] |
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 11. 5. 2016, 08:38
| Moritz BAUER | |
 | |
| Narození | 12.10.(11.)1812 |
|---|---|
| Místo narození | Rosice u Brna |
| Úmrtí | 13.4.1895 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 31- Potravinář |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43905 |
BAUER, Moritz, * 12. 10. (11.) 1812 Rosice u Brna, † 13. 4. 1895 Brno, podnikatel a pozemkový vlastník
Syn rosického vinopalníka a majitele dolu Arona B., otec Viktora B. (1847–1911). Od 1850 byl majitelem továrního oprávnění na výrobu rosolky a likérů. Po studijních cestách v Anglii a Francii začal samostatnou podnikatelskou dráhu. 1849 koupil ve Starém Brně dvůr s rafinerií cukru, při kterém založil 1851 také varnu cukru a první cukrovar, 1867 tam zavedl technologii difúze a 1878 podnik přestavěl na rafinerii. Během 50. a 60. let 19. století se stal významným akcionářem nebo vlastníkem řady dalších cukrovarů na Moravě a v Uhrách (Modřice, Doloplazy, Uničov, Debrecín, Šoproň). V těchto letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do dalších odvětví, stal se cenzorem brněnské filiálky Rakousko-uherské banky a prezidentem správní rady těžařstva kamenouhelných dolů Liebe-Gottes ve Zbýšově u Brna (k tomuto podnikání jej patrně přivedl jeho tchán, ředitel dolů Ferdinand Rittler). B. patřil k zakladatelům brněnské OŽK. Za její okrsek se účastnil přípravných prací pro světové výstavy v Londýně (1862) a Paříži (1867). Jako činovník výboru brněnských průmyslníků se podílel na přípravách světové výstavy ve Vídni (1873). Během přípravy expozice pro světovou přehlídku v Londýně (1878) zastupoval filiální komitét. Od legislativní periody 1871/72 pracoval v moravském zemském sněmu a 1876 byl zvolen poslancem za brněnskou OŽK. Věnoval se zejména ekonomickým otázkám. Byl také členem mnoha hospodářských komisí – např. pro výstavbu železnic (1863–65), pro tvorbu celních tarifů (1864–65), pro dělnickou otázku (1867–69), pro cukerní exportní prémie (1872), pro nové exportní vztahy k Uhrám (1874), pro obnovení privilegia severní Ferdinandovy dráhy (1884). Od 1873 stál v čele brněnské filiálky vídeňského výpomocného komitétu. Byl také členem řady charitativních spolků. Za své zásluhy v humanitární činnosti byl 1870 povýšen do šlechtického stavu (erbovní heslo „Labore ad honorem“) a obdržel Řád železné koruny III. třídy.
L: Ch. d’Elvert, Rüben-Zuckerfabrikation. Zur Cultur-Geschichte Mährensund Oest. Schlesiens 3, in: Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mähr. schles. Gesell schaft zur Beförderung des Ackerbauers, der Naturund Landeskunde 19, 1870, s. 577n.; Heller 1, 1885, s. 2n. a 4, 1890, s. 8n.; GIÖ 5, 1898, s. 1; BL 1, s. 57; Myška, s. 36.
Jitka Lněničková
