BAUER Moritz 12.10.(11.)1812-13.4.1895: Porovnání verzí

Z Personal
(BAUER_Moriz_12.10.1812-13.4.1895)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Moriz BAUER
+
| jméno = Moritz BAUER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.10.1812
+
| datum narození = 12.10.(11.)1812
| místo narození = Brno
+
| místo narození = Rosice u Brna
 
| datum úmrtí = 13.4.1895
 
| datum úmrtí = 13.4.1895
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Moriz BAUER
+
}}
 +
 
 +
'''BAUER, Moritz,''''' * 12. 10. (11.) 1812 Rosice u Brna, † 13. 4. 1895 Brno, podnikatel a pozemkový vlastník''
 +
 
 +
Syn rosického vinopalníka a majitele dolu Arona B., otec
 +
Viktora B. (1847–1911). Od 1850 byl majitelem továrního
 +
oprávnění na výrobu rosolky a likérů. Po studijních cestách
 +
v Anglii a Francii začal samostatnou podnikatelskou dráhu.
 +
1849 koupil ve Starém Brně dvůr s rafinerií cukru, při kterém
 +
založil 1851 také varnu cukru a první cukrovar, 1867
 +
tam zavedl technologii difúze a 1878 podnik přestavěl na rafinerii. Během 50. a 60. let 19. století se stal významným akcionářem
 +
nebo vlastníkem řady dalších cukrovarů na Moravě
 +
a v Uhrách (Modřice, Doloplazy, Uničov, Debrecín, Šoproň).
 +
V těchto letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do dalších
 +
odvětví, stal se cenzorem brněnské filiálky Rakousko-uherské
 +
banky a prezidentem správní rady těžařstva kamenouhelných
 +
dolů Liebe-Gottes ve Zbýšově u Brna (k tomuto podnikání
 +
jej patrně přivedl jeho tchán, ředitel dolů Ferdinand Rittler).
 +
B. patřil k zakladatelům brněnské OŽK. Za její okrsek se
 +
účastnil přípravných prací pro světové výstavy v Londýně
 +
(1862) a Paříži (1867). Jako činovník výboru brněnských
 +
průmyslníků se podílel na přípravách světové výstavy ve
 +
Vídni (1873). Během přípravy expozice pro světovou přehlídku
 +
v Londýně (1878) zastupoval filiální komitét. Od
 +
legislativní periody 1871/72 pracoval v moravském zemském
 +
sněmu a 1876 byl zvolen poslancem za brněnskou OŽK.
 +
Věnoval se zejména ekonomickým otázkám. Byl také členem
 +
mnoha hospodářských komisí – např. pro výstavbu železnic
 +
(1863–65), pro tvorbu celních tarifů (1864–65), pro dělnickou
 +
otázku (1867–69), pro cukerní exportní prémie (1872),
 +
pro nové exportní vztahy k Uhrám (1874), pro obnovení privilegia severní Ferdinandovy dráhy (1884). Od 1873 stál
 +
v čele brněnské filiálky vídeňského výpomocného komitétu.
 +
Byl také členem řady charitativních spolků. Za své zásluhy
 +
v humanitární činnosti byl 1870 povýšen do šlechtického
 +
stavu (erbovní heslo „Labore ad honorem“) a obdržel Řád
 +
železné koruny III. třídy.
 +
 
 +
'''L:''' Ch. d’Elvert, Rüben-Zuckerfabrikation. Zur Cultur-Geschichte Mährensund
 +
Oest. Schlesiens 3, in: Schriften der historisch-statistischen Section der
 +
k. k. mähr. schles. Gesell schaft zur Beförderung des Ackerbauers, der Naturund
 +
Landeskunde 19, 1870, s. 577n.; Heller 1, 1885, s. 2n. a 4, 1890, s. 8n.;
 +
GIÖ 5, 1898, s. 1; BL 1, s. 57; Myška, s. 36.
 +
 
 +
Jitka Lněničková
  
== Literatura ==
 
Podnikatelé, 36-7;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
 
[[Kategorie:1812]]
 
[[Kategorie:1812]]
[[Kategorie:Brno]]
+
[[Kategorie:Rosice]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 11. 5. 2016, 08:38

Moritz BAUER
Narození 12.10.(11.)1812
Místo narození Rosice u Brna
Úmrtí 13.4.1895
Místo úmrtí Brno
Povolání 31- Potravinář
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43905

BAUER, Moritz, * 12. 10. (11.) 1812 Rosice u Brna, † 13. 4. 1895 Brno, podnikatel a pozemkový vlastník

Syn rosického vinopalníka a majitele dolu Arona B., otec Viktora B. (1847–1911). Od 1850 byl majitelem továrního oprávnění na výrobu rosolky a likérů. Po studijních cestách v Anglii a Francii začal samostatnou podnikatelskou dráhu. 1849 koupil ve Starém Brně dvůr s rafinerií cukru, při kterém založil 1851 také varnu cukru a první cukrovar, 1867 tam zavedl technologii difúze a 1878 podnik přestavěl na rafinerii. Během 50. a 60. let 19. století se stal významným akcionářem nebo vlastníkem řady dalších cukrovarů na Moravě a v Uhrách (Modřice, Doloplazy, Uničov, Debrecín, Šoproň). V těchto letech rozšířil své podnikatelské aktivity i do dalších odvětví, stal se cenzorem brněnské filiálky Rakousko-uherské banky a prezidentem správní rady těžařstva kamenouhelných dolů Liebe-Gottes ve Zbýšově u Brna (k tomuto podnikání jej patrně přivedl jeho tchán, ředitel dolů Ferdinand Rittler). B. patřil k zakladatelům brněnské OŽK. Za její okrsek se účastnil přípravných prací pro světové výstavy v Londýně (1862) a Paříži (1867). Jako činovník výboru brněnských průmyslníků se podílel na přípravách světové výstavy ve Vídni (1873). Během přípravy expozice pro světovou přehlídku v Londýně (1878) zastupoval filiální komitét. Od legislativní periody 1871/72 pracoval v moravském zemském sněmu a 1876 byl zvolen poslancem za brněnskou OŽK. Věnoval se zejména ekonomickým otázkám. Byl také členem mnoha hospodářských komisí – např. pro výstavbu železnic (1863–65), pro tvorbu celních tarifů (1864–65), pro dělnickou otázku (1867–69), pro cukerní exportní prémie (1872), pro nové exportní vztahy k Uhrám (1874), pro obnovení privilegia severní Ferdinandovy dráhy (1884). Od 1873 stál v čele brněnské filiálky vídeňského výpomocného komitétu. Byl také členem řady charitativních spolků. Za své zásluhy v humanitární činnosti byl 1870 povýšen do šlechtického stavu (erbovní heslo „Labore ad honorem“) a obdržel Řád železné koruny III. třídy.

L: Ch. d’Elvert, Rüben-Zuckerfabrikation. Zur Cultur-Geschichte Mährensund Oest. Schlesiens 3, in: Schriften der historisch-statistischen Section der k. k. mähr. schles. Gesell schaft zur Beförderung des Ackerbauers, der Naturund Landeskunde 19, 1870, s. 577n.; Heller 1, 1885, s. 2n. a 4, 1890, s. 8n.; GIÖ 5, 1898, s. 1; BL 1, s. 57; Myška, s. 36.

Jitka Lněničková