BAUGUT František 1668-16.2.1726: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.2.1726
 
| datum úmrtí = 16.2.1726
 
| místo úmrtí = Jihlava
 
| místo úmrtí = Jihlava
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
+
| povolání = 75- Sochař nebo medailér<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />
49- Náboženský nebo církevní činitel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 288-289
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:56

František BAUGUT
Narození 1668
Místo narození Vartenberk (Stráž pod Ralskem)
Úmrtí 16.2.1726
Místo úmrtí Jihlava
Povolání 75- Sochař nebo medailér
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 288-289
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40498

BAUGUT, František, * 1668 Vartenberk (Stráž pod Ralskem), † 16. 2. 1726 Jihlava, sochař, řezbář

Jako jezuitský bratr laik pracoval pro řádové koleje a chrámy. První známou prací je 1686 signovaný model sv. Rodiny v pražském UMPRUM. 1699–1708 pracoval na výzdobě jezuitského poutního kostela v Chlumku u Luže, kde postupně spolupůsobili i J. Kostelník a J. F. Pacák. V Kutné Hoře 1703–16 provedl většinu z dvanácti sousoší světců na kamenném zábradlí nad terasou před jezuitskou kolejí – zjevně řádem inspirovanou monumentální paralelu k současné výzdobě pražského Karlova mostu. Pro náměstí v Kutné Hoře 1713–15 vytesal sochy Mariánského sloupu, pro náměstí v Počátkách 1717–20 ikonograficky výjimečný sloup sv. Jana Nepomuckého a v Českých Budějovicích vedl od 1720 stavbu Samsonovy kašny na náměstí. Poslední tři léta svého života pracoval na výzdobě jezuitské školy v Jihlavě, kde nejspíš působil i při výzdobě řádového kostela.

B. reprezentuje přechod mezi první fází našeho barokního sochařství (Jiří Bendl, J. Kohl) a tvorbou řady velkých mistrů (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilian Brokof aj.). Ve svém výrazu je pádný až k tvrdosti, ale v kontextu s krajinou nebo městem nabývají jeho sochy přívětivé lahodnosti. Výrazně se zasloužil o „bohemizaci“ jezuitského umění v Čechách.

L: O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 111n., 167, 326; BOS 2, s. 26; Toman 1, s. 43; NEČVU 1, s. 52.

Ivo Kořán