Biografický slovník
BAUGUT František 1668-16.2.1726: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 16.2.1726 | | datum úmrtí = 16.2.1726 | ||
| místo úmrtí = Jihlava | | místo úmrtí = Jihlava | ||
| − | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | + | | povolání = 75- Sochař nebo medailér<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br /> |
| − | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 288-289 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:56
| František BAUGUT | |
 | |
| Narození | 1668 |
|---|---|
| Místo narození | Vartenberk (Stráž pod Ralskem) |
| Úmrtí | 16.2.1726 |
| Místo úmrtí | Jihlava |
| Povolání |
75- Sochař nebo medailér 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 288-289 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40498 |
BAUGUT, František, * 1668 Vartenberk (Stráž pod Ralskem), † 16. 2. 1726 Jihlava, sochař, řezbář
Jako jezuitský bratr laik pracoval pro řádové koleje a chrámy. První známou prací je 1686 signovaný model sv. Rodiny v pražském UMPRUM. 1699–1708 pracoval na výzdobě jezuitského poutního kostela v Chlumku u Luže, kde postupně spolupůsobili i J. Kostelník a J. F. Pacák. V Kutné Hoře 1703–16 provedl většinu z dvanácti sousoší světců na kamenném zábradlí nad terasou před jezuitskou kolejí – zjevně řádem inspirovanou monumentální paralelu k současné výzdobě pražského Karlova mostu. Pro náměstí v Kutné Hoře 1713–15 vytesal sochy Mariánského sloupu, pro náměstí v Počátkách 1717–20 ikonograficky výjimečný sloup sv. Jana Nepomuckého a v Českých Budějovicích vedl od 1720 stavbu Samsonovy kašny na náměstí. Poslední tři léta svého života pracoval na výzdobě jezuitské školy v Jihlavě, kde nejspíš působil i při výzdobě řádového kostela.
B. reprezentuje přechod mezi první fází našeho barokního sochařství (Jiří Bendl, J. Kohl) a tvorbou řady velkých mistrů (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilian Brokof aj.). Ve svém výrazu je pádný až k tvrdosti, ale v kontextu s krajinou nebo městem nabývají jeho sochy přívětivé lahodnosti. Výrazně se zasloužil o „bohemizaci“ jezuitského umění v Čechách.
L: O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 111n., 167, 326; BOS 2, s. 26; Toman 1, s. 43; NEČVU 1, s. 52.
Ivo Kořán
Sousoší a kašna sv. Jana Nepomuckého v Počátcích, 1717-1720
Sousoší světců na terase před jezuitskou kolejí v Kutné Hoře, 1703-1716 - sv. Florián
