BAUGUT František 1668-16.2.1726: Porovnání verzí
(BAUGUT_František_1668-16.2.1726) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1668 | | datum narození = 1668 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vartenberk (Stráž pod Ralskem) |
| datum úmrtí = 16.2.1726 | | datum úmrtí = 16.2.1726 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jihlava |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BAUGUT, František,''' ''* 1668 Vartenberk (Stráž pod Ralskem), † 16. 2. 1726 Jihlava, sochař, řezbář'' | ||
+ | |||
+ | Jako jezuitský bratr laik pracoval pro řádové koleje a chrámy. | ||
+ | První známou prací je 1686 signovaný model sv. Rodiny | ||
+ | v pražském UMPRUM. 1699–1708 pracoval na výzdobě | ||
+ | jezuitského poutního kostela v Chlumku u Luže, kde postupně | ||
+ | spolupůsobili i J. Kostelník a J. F. Pacák. V Kutné | ||
+ | Hoře 1703–16 provedl většinu z dvanácti sousoší světců na | ||
+ | kamenném zábradlí nad terasou před jezuitskou kolejí – zjevně | ||
+ | řádem inspirovanou monumentální paralelu k současné | ||
+ | výzdobě pražského Karlova mostu. Pro náměstí v Kutné | ||
+ | Hoře 1713–15 vytesal sochy Mariánského sloupu, pro náměstí | ||
+ | v Počátkách 1717–20 ikonograficky výjimečný sloup | ||
+ | sv. Jana Nepomuckého a v Českých Budějovicích vedl od | ||
+ | 1720 stavbu Samsonovy kašny na náměstí. Poslední tři léta | ||
+ | svého života pracoval na výzdobě jezuitské školy v Jihlavě, | ||
+ | kde nejspíš působil i při výzdobě řádového kostela. | ||
+ | |||
+ | B. reprezentuje přechod mezi první fází našeho barokního | ||
+ | sochařství (Jiří Bendl, J. Kohl) a tvorbou řady velkých mistrů | ||
+ | (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilian Brokof aj.). | ||
+ | Ve svém výrazu je pádný až k tvrdosti, ale v kontextu s krajinou | ||
+ | nebo městem nabývají jeho sochy přívětivé lahodnosti. Výrazně se zasloužil o „bohemizaci“ jezuitského umění v Čechách. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 111n., 167, 326; | ||
+ | BOS 2, s. 26; Toman 1, s. 43; NEČVU 1, s. 52. | ||
+ | |||
+ | Ivo Kořán | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1668]] | [[Kategorie:1668]] | ||
+ | [[Kategorie:Stráž pod Ralskem]] | ||
[[Kategorie:1726]] | [[Kategorie:1726]] | ||
+ | [[Kategorie:Jihlava]] |
Verze z 11. 5. 2016, 09:17
František BAUGUT | |
Narození | 1668 |
---|---|
Místo narození | Vartenberk (Stráž pod Ralskem) |
Úmrtí | 16.2.1726 |
Místo úmrtí | Jihlava |
Povolání |
75- Sochař nebo medailér 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40498 |
BAUGUT, František, * 1668 Vartenberk (Stráž pod Ralskem), † 16. 2. 1726 Jihlava, sochař, řezbář
Jako jezuitský bratr laik pracoval pro řádové koleje a chrámy. První známou prací je 1686 signovaný model sv. Rodiny v pražském UMPRUM. 1699–1708 pracoval na výzdobě jezuitského poutního kostela v Chlumku u Luže, kde postupně spolupůsobili i J. Kostelník a J. F. Pacák. V Kutné Hoře 1703–16 provedl většinu z dvanácti sousoší světců na kamenném zábradlí nad terasou před jezuitskou kolejí – zjevně řádem inspirovanou monumentální paralelu k současné výzdobě pražského Karlova mostu. Pro náměstí v Kutné Hoře 1713–15 vytesal sochy Mariánského sloupu, pro náměstí v Počátkách 1717–20 ikonograficky výjimečný sloup sv. Jana Nepomuckého a v Českých Budějovicích vedl od 1720 stavbu Samsonovy kašny na náměstí. Poslední tři léta svého života pracoval na výzdobě jezuitské školy v Jihlavě, kde nejspíš působil i při výzdobě řádového kostela.
B. reprezentuje přechod mezi první fází našeho barokního sochařství (Jiří Bendl, J. Kohl) a tvorbou řady velkých mistrů (Matyáš Bernard Braun, Ferdinand Maxmilian Brokof aj.). Ve svém výrazu je pádný až k tvrdosti, ale v kontextu s krajinou nebo městem nabývají jeho sochy přívětivé lahodnosti. Výrazně se zasloužil o „bohemizaci“ jezuitského umění v Čechách.
L: O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 111n., 167, 326; BOS 2, s. 26; Toman 1, s. 43; NEČVU 1, s. 52.
Ivo Kořán