StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BAUMGARTEN Konrad †?1509

Konrad BAUMGARTEN
Narození	2. polovina 15. století
Místo narození	asi Rottenburg (Německo)
Úmrtí	po roce 1509
Povolání	69- Knihtiskař nebo typograf
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40513

BAUMGARTEN, Konrad (též ROTTENBURGIUS, de ROTHENBERGA), * 2. polovina 15. století asi Rottenburg (Německo), † po roce 1509 ?, knihtiskař

O jeho dětství a mládí není mnoho známo. Pocházel z jižního Německa, pravděpodobně z Rottenburgu u Tübingen. Byl význačným knihtiskařem, působícím také na území Moravy. Nejranější zprávy o něm pocházejí z posledního desetiletí 15. století, kdy pracoval jako knihtiskař v Lübecku. Předpokládá se, že se zde také knihtiskařem vyučil. Patřil ke generaci kočovných tiskařů, kteří svoje působiště měnili podle toho, kde dostali zakázku. Na konci 15. století tiskl knihy v královském městě Gdaňsku (1498–99). Od 1500 však již byl v Olomouci, kam přišel patrně na pozvání olomoucké kapituly či snad přímo olomouckého humanisty Augustina Käsenbroda. Navázal tam na působení dvou jiných knihtiskařů, Konráda Stahela a Matouše (Matyáše) Preinleina. V Olomouci však zůstal pouze do 1502. Tehdy odešel do Vratislavi, kde byl přijat za měšťana. Od 1506 pobýval ve Frankfurtu nad Odrou. Zde se také nechal zapsat jako posluchač na nově založenou univerzitu, pro kterou tiskl knihy. Po 1509 už o něm nejsou dochovány žádné zprávy. B. vytiskl v Olomouci Tractatus de secta Waldensium sepsaný Augustinem Käsenbrodem. 1501 vytiskl odpustkový list papežského legáta Petra Isvaliensa. O rok později vydal spis dominikána a inkvizitora Jindřicha Institorise Sanctae Romanae ecclesiae fidei defensorionis cleppeus adversus Waldensium seu Pichardorum heresim. Dalšími tisky jsou Grammatices seu libellus, qui Spica intitulatur, Latinum ydeoma magistri Pauli Niavis pro parvulis editum a Stigmifere virginis Lucie de Narnia aliarumque spiritualium feminei sexus facta admiratione digna.

Tiskl pouze latinsky, nikdy v národních jazycích. Na svých tiscích používal někdy také vlastní signet (znak), na němž byl vyobrazen strom v zahradě za měsíční noci a monogram C. B. Jeho přínos moravskému knihtisku spočívá především v tom, že na naše území přinesl zcela nové typy tištěného písma (dolnoněmeckou texturu). Používal také vlastní typ rotundy (druhu písma). Byl prvním, kdo na Moravě použil dvoubarevný tisk. Svým působením však moravský tisk trvale neovlivnil.

L: Z. Tobolka, Dějiny československého knihtisku v době nejstarší, 1930; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, průvodní text výstavy prvotisků a starých tisků, 1999; J. Vobr, Příspěvek k činnosti K. B. v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech Moravy a Slezska, 1995, 1996, s. 10n.; V. Pumprla, Stručný přehled olomouckého knihtisku do roku 1600, in: Knihtisk v Brně a na Moravě, 1987, s. 126n.

Eva Doležalová¨