Biografický slovník
BAUMGARTNER Andreas 23.11.1793-30.7.1865
| Andreas BAUMGARTNER | |
 | |
| Narození | 23.11.1793 |
|---|---|
| Místo narození | Frymburk u Českého Krumlova |
| Úmrtí | 30.7.1865 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
1- Matematik 2- Fyzik 35- Odborník sklářství nebo keramiky 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 293 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40516 |
BAUMGARTNER, Andreas, * 23. 11. 1793 Frymburk u Českého Krumlova, † 30. 7. 1865 Vídeň (Rakousko), matematik, politik
Na základní škole ve Frymburku ho nejvíce ovlivnil místní učitel, varhaník a skladatel Johann Nepomuk Maxandt. O studium přírodních věd a matematiky se začal hlouběji zajímat na latinské škole v Linci, odkud 1810 odešel na univerzitu do Vídně. Po absolvování se stal 1817–23 profesorem fyziky a aplikované matematiky na olomouckém lyceu. V té době napsal učebnici Mechanik in ihrer Anwendung auf Künste und Gewerbe (Mechanika ve své aplikaci na umění a řemesla, Vídeň 1823). 1823 začal přednášet na univerzitě ve Vídni, kde byl jmenován profesorem fyziky a aplikované matematiky. Tam také 1826 založil a spolu s Andreasem von Ettinghausenem vydával jeden z prvních specializovaných fyzikálních časopisů Zeitschrift für Physik und Mathematik, který od 1837 vycházel pod rozšířeným názvem Zeitschrift für Physik, Mathematik und verwandte Wissenschaften (Časopis pro fyziku, matematiku a příbuzné vědy). Mimo univerzitu rozvíjel bohatou přednáškovou aktivitu a popularizoval vědu mezi širokými vrstvami obyvatel. Od třicátých let stál v čele důležitých státních podniků. 1833 se stal ředitelem c. k. státních porcelánek a skláren na litá zrcadla, 1842–48 byl pověřen vrchní správou tabákových továren, dozorem nad správou železnic, 1846 vrchní správou telegrafů (1846–47 se zasloužil o zprovoznění první linky elektromagnetického telegrafu na železniční trase Vídeň – Brno). 1847 byl jmenován dvorním radou. V revolučním roce 1848, kdy se vystřídaly čtyři vídeňské vlády, se od 5. 5. stal na dva měsíce ministrem veřejných prací v Pillersdorfově kabinetu a 1851–55 ministrem financí a obchodu. 1851–65 zastával funkci prezidenta rakouské akademie věd a 1854 byl nobilitován. O rok později odešel do výslužby.
D: Araeometrie, Wien 1820; Naturlehre, Wien 1823.
L: RSN 1, s. 538; OSN 3, s. 503; Wurzbach 1, s. 191; 14, s. 393; Poggendorff 3, s. 83; ÖBL 1, s. 58; Allgemeines Gelehrten Lexikon (ed. G. A. Zischka), Stuttgart 1961, s. 58; BL 1, s. 60; MSA 113, 1993, s. 14; G. Bauer, A. v. B., diplomová práce, Vídeň 1991.
Jaroslav Folta, Marie Makariusová
