Biografický slovník
BAUM Antonín 12.5.1830-2.5.1886: Porovnání verzí
(BAUM_Antonín_12.5.1830-2.5.1886) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín BAUM | | jméno = Antonín BAUM | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Baum Antonin portret.png |
| datum narození = 12.5.1830 | | datum narození = 12.5.1830 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 2.5.1886 | | datum úmrtí = 2.5.1886 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 52- Archeolog | + | | povolání = 52- Archeolog<br />74- Architekt<br />53- Historik<br /> |
| − | 74- Architekt | + | |
| − | 53- Historik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 289-290 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BAUM, Antonín,''' ''* 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog'' | ||
| + | |||
| + | Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém | ||
| + | ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii, | ||
| + | botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil | ||
| + | jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně | ||
| + | se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro | ||
| + | kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal | ||
| + | technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská. | ||
| + | V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874 | ||
| + | založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér, | ||
| + | spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel | ||
| + | se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly, | ||
| + | reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem | ||
| + | neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou | ||
| + | kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B. | ||
| + | rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského | ||
| + | po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj | ||
| + | vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm | ||
| + | v neorenesanci (především soubor veřejných budov | ||
| + | v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní | ||
| + | literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích, | ||
| + | některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud | ||
| + | připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský | ||
| + | podíl nejasný. | ||
| + | |||
| + | B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým | ||
| + | výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického | ||
| + | spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu | ||
| + | sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických | ||
| + | spolků, dopisovatelem a později konzervátorem | ||
| + | vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und | ||
| + | Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření | ||
| + | Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození | ||
| + | P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů | ||
| + | ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval | ||
| + | řadu studií o stavebních památkách. | ||
| + | |||
| + | Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba. | ||
| + | Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci | ||
| + | o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako | ||
| + | první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci | ||
| + | některých z nich ve prospěch obrazu české národní | ||
| + | minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů | ||
| + | a architektů. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem); | ||
| + | Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu, | ||
| + | 1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka, | ||
| + | 1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově | ||
| + | náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na | ||
| + | Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele | ||
| + | sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká | ||
| + | zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše | ||
| + | kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93; | ||
| + | úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po | ||
| + | 1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, | ||
| + | po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea | ||
| + | čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316 | ||
| + | v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce, | ||
| + | 1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr | ||
| + | odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6, | ||
| + | 1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874 | ||
| + | (1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.; | ||
| + | České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.; | ||
| + | Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17, | ||
| + | 1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů, | ||
| + | kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi | ||
| + | pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, | ||
| + | s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/175185 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Vladimír Czumalo | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1830]] | [[Kategorie:1830]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Baum Antonin divadlo.jpg|Nové české divadlo, 1876 | ||
| + | Baum Antonin radnice.jpg|Bývalá radnice v Karlíně, zbudovaná dle návrhu A. Bauma a F. Münzbergera, 1886-1887 | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:58
| Antonín BAUM | |
 | |
| Narození | 12.5.1830 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2.5.1886 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
52- Archeolog 74- Architekt 53- Historik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 289-290 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40502 |
BAUM, Antonín, * 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog
Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii, botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská. V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874 založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér, spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly, reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B. rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm v neorenesanci (především soubor veřejných budov v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích, některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský podíl nejasný.
B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických spolků, dopisovatelem a později konzervátorem vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval řadu studií o stavebních památkách.
Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba. Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci některých z nich ve prospěch obrazu české národní minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů a architektů.
D: opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem); Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu, 1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka, 1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93; úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po 1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316 v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce, 1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6, 1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874 (1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.; České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.; Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17, 1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů, kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882.
L: OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vladimír Czumalo
Nové české divadlo, 1876
Bývalá radnice v Karlíně, zbudovaná dle návrhu A. Bauma a F. Münzbergera, 1886-1887
