BAUM Antonín 12.5.1830-2.5.1886: Porovnání verzí

Z Personal
(BAUM_Antonín_12.5.1830-2.5.1886)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín BAUM
 
| jméno = Antonín BAUM
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Baum Antonin portret.png
 
| datum narození = 12.5.1830
 
| datum narození = 12.5.1830
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 2.5.1886
 
| datum úmrtí = 2.5.1886
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 52- Archeolog
+
| povolání = 52- Archeolog<br />74- Architekt<br />53- Historik<br />
74- Architekt
+
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín BAUM
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 289-290
 +
}}
 +
 
 +
'''BAUM, Antonín,''' ''* 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog''
 +
 
 +
Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém
 +
ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii,
 +
botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil
 +
jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně
 +
se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro
 +
kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal
 +
technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská.
 +
V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874
 +
založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér,
 +
spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel
 +
se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly,
 +
reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem
 +
neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou
 +
kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B.
 +
rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského
 +
po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj
 +
vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm
 +
v neorenesanci (především soubor veřejných budov
 +
v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní
 +
literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích,
 +
některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud
 +
připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský
 +
podíl nejasný.
 +
 
 +
B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým
 +
výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického
 +
spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu
 +
sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických
 +
spolků, dopisovatelem a později konzervátorem
 +
vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und
 +
Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření
 +
Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození
 +
P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů
 +
ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval
 +
řadu studií o stavebních památkách.
 +
 
 +
Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba.
 +
Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci
 +
o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako
 +
první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci
 +
některých z nich ve prospěch obrazu české národní
 +
minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů
 +
a architektů.
 +
 
 +
'''D:''' opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem);
 +
Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu,
 +
1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka,
 +
1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově
 +
náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na
 +
Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele
 +
sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká
 +
zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše
 +
kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93;
 +
úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po
 +
1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském,
 +
po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea
 +
čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316
 +
v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce,
 +
1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr
 +
odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6,
 +
1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874
 +
(1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.;
 +
České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.;
 +
Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17,
 +
1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů,
 +
kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi
 +
pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986,
 +
s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/175185 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Vladimír Czumalo
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 45n
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
 
[[Kategorie:1830]]
 
[[Kategorie:1830]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:1886]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Baum Antonin divadlo.jpg|Nové české divadlo, 1876
 +
Baum Antonin radnice.jpg|Bývalá radnice v Karlíně, zbudovaná dle návrhu A. Bauma a F. Münzbergera, 1886-1887
 +
</gallery>

Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:58

Antonín BAUM
Narození 12.5.1830
Místo narození Praha
Úmrtí 2.5.1886
Místo úmrtí Praha
Povolání 52- Archeolog
74- Architekt
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 289-290
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40502

BAUM, Antonín, * 12. 5. 1830 Praha, † 2. 5. 1886 Praha, architekt, stavitel, historik umění, archeolog

Do 1852 studoval na Českém stavovském polytechnickém ústavu v Praze. Kromě stavitelství se zajímal i o archeologii, botaniku, mineralogii a chemii. Ihned po studiích nastoupil jako kreslič do ateliéru Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Významně se tam podílel např. na zpracování prováděcích plánů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. 1873 se stal technickým ředitelem Stavební banky pro předměstí pražská. V této funkci se zabýval zejména regulací Smíchova. 1874 založil spolu s Friedrichem Münzbergerem vlastní ateliér, spolupracoval také s Antonínem Viktorem Barvitiem. Podílel se na rekonstrukčních aktivitách vyšehradské kapituly, reromanizoval rotundu sv. Martina, spolu s F. Münzbergerem neobarokně upravil kapli Panny Marie Šancovní a navrhl výklenkovou kapli při jihozápadním nároží zdi vyšehradského hřbitova pro barokní pískovcovou sochu sv. Ludmily. B. rekonstrukce památek byly prováděny od neorománského po neobarokní sloh, samostatná historizující tvorba se u něj vyvíjela od romantického pojetí k přísnému historismu s těžištěm v neorenesanci (především soubor veřejných budov v Karlíně). Těsná spolupráce s F. Münzbergerem vedla v dosavadní literatuře k řadě omylů a nepřesností v atribucích, některé samostatné Münzbergerovy projekty jsou doposud připisovány B. a naopak, u některých je jejich vzájemný autorský podíl nejasný.

B. se věnoval také uměleckohistorickým a archeologickým výzkumům. 1865 se stal spoluzakladatelem Historického spolku, byl členem Jednoty pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta, Archeologického sboru NM a několika dalších archeologických spolků, dopisovatelem a později konzervátorem vídeňské K. k. Centralcommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Z pověření Historického spolku prováděl průzkum kostela Narození P. Marie, zámku v Roudnici nad Labem a komendy johanitů ve Strakonicích, kde odkryl část freskové malby. Publikoval řadu studií o stavebních památkách.

Dalším okruhem jeho zájmu byla středověká knižní malba. Po smrti Jana Erazima Vocela dokončil a vydal jeho práci o Velislavově bibli. V rukopisech knihovny NM odhalil jako první razury a vpisky, které měly změnit dataci nebo provenienci některých z nich ve prospěch obrazu české národní minulosti. Pracoval také na slovníku českých malířů, sochařů a architektů.

D: opravy kostela Narození P. Marie ve Vodňanech, 1875–76 (s V. I. Ullmannem); Nové české divadlo v Praze na novoměstském hradebním okruhu, 1876 (zbořeno 1885); vybavení kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka, 1876–78 (s F. Münzbergerem); nájemní dům čp. 763/II na Jungmannově náměstí v Praze, 1878–79; podíl na regotizaci interiéru kostela sv. Štěpána na Novém Městě pražském, 1879; hlavní oltář sv. patronů proti moru v kostele sv. Rocha v Praze na Olšanech, 1879; úpravy Staroměstské radnice – velká zasedací síň sboru obecních starších a jižní fasáda bývalého domu Mikše kožešníka, 1879; úprava interiérů Španělské synagogy v Praze, 1882–93; úprava západního průčelí kostela sv. Václava v Činěvsi u Nymburka, po 1882; úprava hlavního oltáře v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, po 1883; oprava vily Amerika v Praze, 1884–86; budova Náprstkova muzea čp. 270/I v Praze, 1886 (s F. Münzbergerem); radnice v Karlíně, čp. 316 v Kollárově ulici, 1886–87 (s F. Münzbergerem); dům čp. 41–42 v Nymburce, 1886; přestavba kostela sv. Václava v Nové Vsi u Kolína, 1886; výběr odborných publikací: Klášter Nepomucký pod Zelenou Horou, in: Květy 6, 1871; Kostel a klášter sv. Mikuláše v Starém Městě pražském, in: PA 9, 1874 (1871), s. 315; Jak se píše historie umění českého, in: tamtéž, s. 36n., 240n.; České glosy a miniatury v „Mater verborum“, in: ČNM 51, 1877, s. 120n.; Příspěvek k dějinám Španělského sálu na hradě Pražském, in: Zprávy SIA 17, 1882; Příspěvky ku životopisu některých v Praze druhdy činných stavitelů, kameníků a štukatérů, in: tamtéž 16, 1881 a 17, 1882.

L: OSN 3, s. 500; MSN 1, s. 419; Toman 1, s. 44; K. Benda, Vocelovi pokračovatelé a současníci, in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, s. 106n., s. 119n.; NEČVU 1, s. 53n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vladimír Czumalo