BAVORYŇSKÝ z Bavoryně Benedikt †22.8.1535: Porovnání verzí

Z Personal
(BAVORYŇSKÝ_Benedikt_1490-2.8.1535)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ
+
| jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1490
+
| datum narození = ?
| místo narození =  
+
| místo narození = Turnov
| datum úmrtí = 2.8.1535
+
| datum úmrtí = 22.8.1535
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = ? Mladá Boleslav
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Benedikt BAVORYŇSKÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 295-296
 +
}}
 +
 
 +
'''BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt''' ''(též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské''
 +
 
 +
Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod
 +
používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel
 +
z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání
 +
získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické
 +
názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem,
 +
význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu
 +
již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem
 +
Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu.
 +
Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem
 +
Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě
 +
v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné
 +
zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil
 +
se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše
 +
Krista. B. spis ''Čtyř'' ''bratří'' ''rozmlouvání'' ''o spasení'' ''celém'' se stal
 +
základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním
 +
dílem B. je ''Kniha o'' ''pravém'' ''náboženství'' ''křesťanském'',
 +
která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především
 +
postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho
 +
názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen
 +
s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat
 +
tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň
 +
vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce,
 +
kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně
 +
přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám
 +
Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské
 +
s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského
 +
na Litomyšlský.
 +
 
 +
'''D:''' Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř
 +
Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí
 +
dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957;
 +
A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.;
 +
A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952.
 +
 
 +
Eva Doležalová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
+
[[Kategorie:Turnov]]
[[Kategorie:1490]]
+
 
[[Kategorie:1535]]
 
[[Kategorie:1535]]
 +
[[Kategorie:Mladá Boleslav]]

Aktuální verze z 29. 9. 2019, 16:38

Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně
Narození ?
Místo narození Turnov
Úmrtí 22.8.1535
Místo úmrtí ? Mladá Boleslav
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 295-296
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40540

BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt (též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské

Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše Krista. B. spis Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém se stal základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním dílem B. je Kniha o pravém náboženství křesťanském, která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského na Litomyšlský.

D: Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském.

L: OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952.

Eva Doležalová