BAVORYŇSKÝ z Bavoryně Benedikt †22.8.1535: Porovnání verzí
(BAVORYŇSKÝ_Benedikt_1490-2.8.1535) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ | + | | jméno = Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Turnov |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 22.8.1535 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = ? Mladá Boleslav |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 295-296 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt''' ''(též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské'' | ||
+ | |||
+ | Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod | ||
+ | používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel | ||
+ | z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání | ||
+ | získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické | ||
+ | názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, | ||
+ | význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu | ||
+ | již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem | ||
+ | Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. | ||
+ | Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem | ||
+ | Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě | ||
+ | v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné | ||
+ | zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil | ||
+ | se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše | ||
+ | Krista. B. spis ''Čtyř'' ''bratří'' ''rozmlouvání'' ''o spasení'' ''celém'' se stal | ||
+ | základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním | ||
+ | dílem B. je ''Kniha o'' ''pravém'' ''náboženství'' ''křesťanském'', | ||
+ | která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především | ||
+ | postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho | ||
+ | názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen | ||
+ | s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat | ||
+ | tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň | ||
+ | vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, | ||
+ | kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně | ||
+ | přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám | ||
+ | Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské | ||
+ | s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského | ||
+ | na Litomyšlský. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř | ||
+ | Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí | ||
+ | dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; | ||
+ | A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; | ||
+ | A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952. | ||
+ | |||
+ | Eva Doležalová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | + | [[Kategorie:Turnov]] | |
− | [[Kategorie: | + | |
[[Kategorie:1535]] | [[Kategorie:1535]] | ||
+ | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] |
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 16:38
Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně | |
Narození | ? |
---|---|
Místo narození | Turnov |
Úmrtí | 22.8.1535 |
Místo úmrtí | ? Mladá Boleslav |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 295-296 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40540 |
BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt (též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské
Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše Krista. B. spis Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém se stal základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním dílem B. je Kniha o pravém náboženství křesťanském, která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského na Litomyšlský.
D: Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském.
L: OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952.
Eva Doležalová