Verze z 11. 5. 2016, 10:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku BAVORYŇSKÝ Benedikt 1490-2.8.1535 na BAVORYŇSKÝ z Bavoryně Benedikt †22.8.1535 bez založení přesměrování)

BAVORYŇSKÝ z Bavoryně Benedikt †22.8.1535

Z Personal
Benedikt BAVORYŇSKÝ z Bavoryně
Narození ?
Místo narození Turnov
Úmrtí 22.8.1535
Místo úmrtí ? Mladá Boleslav
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40540

BAVORYŇSKÝ z Bavoryně, Benedikt (též Beneš z Vlčího Pole), * ? Turnov, † 22. 8. 1535 ? Mladá Boleslav, biskup jednoty bratrské

Jeden z mála bratrských kněží rytířského původu. Jeho rod používal přídomku z Vlčího Pole (lokalita s tímto názvem se nachází poblíž Dolního Bousova), B. sám však pocházel z Turnova. Knězem jednoty bratrské se stal 1521. Vzdělání získal na univerzitě v saském Wittenbergu. Své teologické názory dále prohluboval v diskusích s bratrem Lukášem, význačným teologem jednoty bratrské, s nímž byl v kontaktu již od 1510. Po celý život udržoval písemný kontakt s Filipem Melanchtonem, profesorem univerzity ve Wittenbergu. Účastnil se teologické korespondence jednoty s Martinem Lutherem, jehož byl stoupencem. 1532 byl zvolen na synodě v Brandýse nad Orlicí seniorem jednoty. Odmítal opětovné zavedení církevního roku, které zastával bratr Lukáš. Vyslovil se pouze pro zachování svátků spojených s životem Ježíše Krista. B. spis Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém se stal základem budoucího bratrského katechismu. Dalším stěžejním dílem B. je Kniha o pravém náboženství křesťanském, která vyšla až po jeho smrti 1543. Zabýval se v ní především postavením křesťana v rámci sboru (jednoty). Podle jeho názoru měl být život věřícího jednotlivce pevně spojen s životem církve a ostatních bližních. Křesťan má Boha následovat tím, že miluje své bližní a nenávidí zlo. B. zároveň vyzýval k odpovědnosti věřících za správu církevní obce, kterou rovněž chápal jako službu bližním. Vzdělání ho výrazně přiblížilo německé reformaci, a to zejména myšlenkám Lutherovým. Po jeho smrti se písemný styk jednoty bratrské s německými reformátory přesunul ze sboru Boleslavského na Litomyšlský.

D: Čtyř bratří rozmlouvání o spasení celém; Rozmlouvání společné čtyř Bratří o pravém a gruntovním požívání jistého spasení v pokoji svědomí dobrého; Kniha o pravém náboženství křesťanském.

L: OSN 3, s. 526; Jireček 1, s. 52n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; A. Molnár – N. Rejchrtová – L. Rejchrt, Slovem obnovená, 1977, s. 188n.; A. Molnár, Boleslavští bratří, 1952.

Eva Doležalová