BAXA Karel 24.6.1863-5.1.1938: Porovnání verzí

Z Personal
(BAXA_Karel_1863-5.1.1938)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Karel BAXA
 
| jméno = Karel BAXA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1863
+
| datum narození = 24.6.1863
−
| místo narození = Sedlčany, o. Příbram
+
| místo narození = Sedlčany
 
| datum úmrtí = 5.1.1938
 
| datum úmrtí = 5.1.1938
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 12: Řádka 12:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karel BAXA
+
}}
 +
 
 +
'''BAXA, Karel,''' ''* 24. 6. 1863 Sedlčany, † 5. 1. 1938 Praha, právník, politik, pražský primátor''
 +
 
 +
Starší bratr právníka a univerzitního profesora Bohumila B.
 +
(1874–1942). Po maturitě na gymnáziu 1881 studoval v Praze
 +
práva. 1888 absolvoval a začal pracovat u soudu nejdříve
 +
v Táboře a potom v Chebu. Od 1891 se věnoval advokátní
 +
praxi v Praze. Byl mj. obhájcem v procesech s tzv. Omladinou
 +
(1894) a v procesu s Leopoldem Hilsnerem (1899)
 +
zastupoval rodinu Anežky Hrůzové. Souběžně s advokacií
 +
se věnoval politické činnosti a náležel k pokrokovému nacionálnímu
 +
proudu v české politice. V devadesátých letech 19.
 +
století se účastnil radikálně pokrokového hnutí v mladočeské
 +
straně a byl jedním ze zakladatelů deníku ''Neodvislost'' (1892),
 +
pak ''Radikálních'' ''listů'' (1894). 1899 spoluzakládal a stal se
 +
předsedou Státoprávně radikální strany (1899–1908). Po
 +
jejím sloučení s Radikálně pokrokovou stranou v Českou
 +
stranu státoprávně pokrokovou v ní byl nadále činný a usiloval
 +
o posílení vlivu národně radikálního proudu spojením
 +
strany s výrazně početnější stranou národně sociální, do níž
 +
pak 1911 vstoupil. V rámci svých politických aktivit byl
 +
1895–1913 poslancem českého sněmu a 1901–18 poslancem
 +
říšské rady ve Vídni, kde důsledně hájil české zájmy.
 +
Vyvrcholením B. politické kariéry bylo zvolení pražským
 +
starostou 30. 6. 1919. V této funkci a jako předseda Ústřední
 +
správní komise pro sjednocenou obec pražskou řídil spojení
 +
původních pražských měst s dosud samostatnými přilehlými
 +
městy (Královské Vinohrady, Žižkov, Smíchov, Karlín)
 +
a dalšími předměstími ve Velkou Prahu. 1923 byl B. zvolen
 +
prvním pražským primátorem, 1927 byl zvolen podruhé
 +
a 1932 potřetí. 1937 pro vysoký věk rezignoval. Měl velkou
 +
zásluhu na přeměně Prahy z původně provinciálního města
 +
v moderní evropské velkoměsto. Byla rozšířena a zmodernizována
 +
komunikační síť a síť inženýrských staveb. Počet
 +
obyvatel Prahy prudce vzrostl, proběhla rozsáhlá a moderní
 +
zástavba v okrajových částech, významně pokročila asanace
 +
historického jádra a úprava nábřeží Vltavy. Z B. iniciativy
 +
nebo za jeho aktivní osobní spoluúčasti byla vybudována
 +
řada kulturních, sociálních a zdravotnických zařízení, která
 +
patřila v evropském měřítku k nejmodernějším. Za B. vedení
 +
se Praha postupně stávala jedním z předních společenských,
 +
kulturních a obchodních evropských center. B. všeobecně
 +
uznávanou zásluhou bylo, že dokázal obratně vyrovnávat
 +
na pražské radnici politické rozpory, kompromisy získávat většinovou podporu pro efektivní rozhodování ve prospěch
 +
rozvoje Prahy. 1928–37 byl i členem českého zemského
 +
zastupitelstva; v něm neprosazoval jen zájmy Prahy, podporoval
 +
i aktivní komunální politiku a zvláště prosazoval větší
 +
komunální investice. Vedle rozsáhlé aktivní činnosti v oblasti
 +
komunální byl B. od 1920 i předsedou ústavního soudu,
 +
od 1923 předsedou správní rady České banky. Pracoval též
 +
v Československé straně národně socialistické, za kterou byl
 +
volen do samosprávných orgánů. V dubnu 1937 odešel do
 +
důchodu.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 1, s. 423; OSND 1/1, s. 494; J. Kolářík, Příruční slovník politický
 +
a hospodářský, 1937, s. 114n.; ČBS 1, s. 61n.; Kolář Elity, s. 12.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
  
−
== Literatura ==
 
−
  PSH 26/1993, 125; ČBS, 31; Kolář 12; Churáň II/l, 30; 
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
Řádka 21: Řádka 77:
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
−
 
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:Sedlčany]]
 
[[Kategorie:Sedlčany]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 11. 5. 2016, 11:01

Karel BAXA
Narození 24.6.1863
Místo narození Sedlčany
Úmrtí 5.1.1938
Místo úmrtí Praha
Povolání

58- Teoretik nebo historik státu a práva 43- Významný představitel obecní správy 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

44- Právník
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40542

BAXA, Karel, * 24. 6. 1863 Sedlčany, † 5. 1. 1938 Praha, právník, politik, pražský primátor

Starší bratr právníka a univerzitního profesora Bohumila B. (1874–1942). Po maturitě na gymnáziu 1881 studoval v Praze práva. 1888 absolvoval a začal pracovat u soudu nejdříve v Táboře a potom v Chebu. Od 1891 se věnoval advokátní praxi v Praze. Byl mj. obhájcem v procesech s tzv. Omladinou (1894) a v procesu s Leopoldem Hilsnerem (1899) zastupoval rodinu Anežky Hrůzové. Souběžně s advokacií se věnoval politické činnosti a náležel k pokrokovému nacionálnímu proudu v české politice. V devadesátých letech 19. století se účastnil radikálně pokrokového hnutí v mladočeské straně a byl jedním ze zakladatelů deníku Neodvislost (1892), pak Radikálních listů (1894). 1899 spoluzakládal a stal se předsedou Státoprávně radikální strany (1899–1908). Po jejím sloučení s Radikálně pokrokovou stranou v Českou stranu státoprávně pokrokovou v ní byl nadále činný a usiloval o posílení vlivu národně radikálního proudu spojením strany s výrazně početnější stranou národně sociální, do níž pak 1911 vstoupil. V rámci svých politických aktivit byl 1895–1913 poslancem českého sněmu a 1901–18 poslancem říšské rady ve Vídni, kde důsledně hájil české zájmy. Vyvrcholením B. politické kariéry bylo zvolení pražským starostou 30. 6. 1919. V této funkci a jako předseda Ústřední správní komise pro sjednocenou obec pražskou řídil spojení původních pražských měst s dosud samostatnými přilehlými městy (Královské Vinohrady, Žižkov, Smíchov, Karlín) a dalšími předměstími ve Velkou Prahu. 1923 byl B. zvolen prvním pražským primátorem, 1927 byl zvolen podruhé a 1932 potřetí. 1937 pro vysoký věk rezignoval. Měl velkou zásluhu na přeměně Prahy z původně provinciálního města v moderní evropské velkoměsto. Byla rozšířena a zmodernizována komunikační síť a síť inženýrských staveb. Počet obyvatel Prahy prudce vzrostl, proběhla rozsáhlá a moderní zástavba v okrajových částech, významně pokročila asanace historického jádra a úprava nábřeží Vltavy. Z B. iniciativy nebo za jeho aktivní osobní spoluúčasti byla vybudována řada kulturních, sociálních a zdravotnických zařízení, která patřila v evropském měřítku k nejmodernějším. Za B. vedení se Praha postupně stávala jedním z předních společenských, kulturních a obchodních evropských center. B. všeobecně uznávanou zásluhou bylo, že dokázal obratně vyrovnávat na pražské radnici politické rozpory, kompromisy získávat většinovou podporu pro efektivní rozhodování ve prospěch rozvoje Prahy. 1928–37 byl i členem českého zemského zastupitelstva; v něm neprosazoval jen zájmy Prahy, podporoval i aktivní komunální politiku a zvláště prosazoval větší komunální investice. Vedle rozsáhlé aktivní činnosti v oblasti komunální byl B. od 1920 i předsedou ústavního soudu, od 1923 předsedou správní rady České banky. Pracoval též v Československé straně národně socialistické, za kterou byl volen do samosprávných orgánů. V dubnu 1937 odešel do důchodu.

L: MSN 1, s. 423; OSND 1/1, s. 494; J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 114n.; ČBS 1, s. 61n.; Kolář Elity, s. 12.

Vlastislav Lacina

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BAXA_Karel_24.6.1863-5.1.1938&oldid=93175“