BAYER František 29.3.1853-12.9.1925: Porovnání verzí

Verze z 13. 5. 2016, 08:40

František BAYER
Narození	29.3.1853
Místo narození	Rožnov pod Radhoštěm
Úmrtí	12.9.1925
Místo úmrtí	Přerov
Povolání	54- Etnograf 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40556

BAYER, František, * 29. 3. 1853 Rožnov pod Radhoštěm, † 12. 9. 1925 Přerov, učitel, vydavatel, sběratel lidové slovesnosti, publicista

Syn barvířského mistra Josefa B., který byl 1874–80 rožnovským starostou. Po ukončení obecné školy v Rožnově pod Radhoštěm a německé piaristické hlavní školy ve Staré Vodě u Bruntálu studoval B. nižší gymnázium v Příboru a pokračoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Onemocněl však tuberkulózou, školu přerušil, vrátil se domů a vyučil se barvířem. Dále se vzdělával soukromě. 1874 přijal na rok místo výpomocného učitele. Po maturitě v Olomouci se 1875–78 stal učitelem na české matiční škole. Zapojil se do spolkového života, založil časopis Koleda. 1879 se stal redaktorem a přispěvatelem časopisu pro učitele Komenský. 1878 nastoupil jako učitel měšťanské školy v Hlinsku v Čechách. Pro nemoc se brzy vzdal místa, odešel do Rožnova a krátce učil ve Viganticích, od 1881 v Jeříně u Velkého Meziříčí, od 1886–1916 do odchodu do důchodu v Přerově.

B. literární odkaz zahrnuje několik oblastí. Od mládí se zabýval lidovou slovesností, zejména pohádkami. Navázal na starší zápisy z Rožnovska pořízené Benešem Methodem Kuldou a Františkem Sušilem. Výsledky sběratelských cest B. publikoval za pobytu v Rožnově 1874–75 v několika sbírkách. Kritika mu vytýkala zásahy do textů zaznamenaných v terénu a připojení vlastního výchovného závěru k příběhům. Nashromáždil však bohatý dialektologický materiál pro připravovaný Valašský slovník Josefa Ranka a pořizoval zápisy písní a lokálních tradic, které vydával spolek Slavie. Další oblastí B. zájmu se stal místopis, literární historie a kulturní dějiny. 1878 věnoval svému rodišti prvního českého průvodce pro lázeňské hosty, později vydal i další vlastivědné příručky o Rožnově a Přerově. Po návštěvě Palackého na Valašsku inicioval B. 1879 postavení jeho pomníku a 1898 vydal brožuru popisující vztah Palackého k rodnému kraji. B. stál u zrodu myšlenky vybudovat národopisné muzeum v Rožnově a podílel se na přípravách Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895. Po odchodu z Rožnova soustředil pozornost na práci pedagogickou, editorskou, popularizační a redaktorskou. Stál u zrodu knižních edic Moravská knihovna v Kubešově nakladatelství v Třebíči, Bibliotéka pedagogických klasiků českých i cizích v Přerově a především Moravská bibliotéka u Františka Šaška ve Velkém Meziříčí, kde B. připravil k vydání 33 titulů (1883–88), mezi nimi etnografické práce Františka Bartoše, Františky Stránecké a Matouše Václavka. B. byl i autorem řady příruček pro další vzdělávání učitelů a přehledu dějin české literatury. 1876–79 pro literární časopis Koleda získal ke spolupráci Aloise Jiráska, Václava Beneše Třebízského, Ignáta Herrmanna, Františka Heritesa. Přispíval také do dalších pedagogických a beletristických časopisů.

D: Radhošť. Sbírka nejoblíbenějších a nejkrásnějších národních písní valašských z okolí Rožnovského, 1874; Valašské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského, 1874, sv. 2; Valašské národní pohádky, 1875, sv. 2; Národní pověry a obyčeje v okolí Rožnovském na Moravě, in: ČMM 7, 1875, s. 82n.; Národní hry, zvláště dětské. Z Rožnova, in: Komenský 3, 1875, č. 21, s. 338n.; Rožnov, léčebné místo na moravském Valašsku a jeho okolí, 1878; F. B. – F. Koželuha, Fr. Palackého poslední loučení s rodnou Moravěnkou r. 1873, 1878; Stručné životopisy českých spisovatelů I, 1884; Stručné životopisy českých spisovatelů v II.–VIII. čítance obsažených, 1887; Stručné dějiny literatury české, 1879; Antonín Linek, učitel K. Havlíčka. Pokus životopisný (s Č. Růžičkou), 1879; Jubilejní almanach českého učitelstva na Moravě a ve Slezsku na svatomethodějský rok 1885, 1885; Jan Amos Komenský. Životopisný nárys, 3. vyd. 1892; Přerovsko, Díl 1. Soudní okres přerovský, 1893; Professor Frant. Oščádal. Životopisná vzpomínka, 1902; Bayerův ilustrovaný průvodce Přerovem a nejnovější adresář, 1904–1911; F. B. – A. Březina, Hejtmanství Přerovské. Historicko-místopisný nástin, 1908; Bayerův plán Přerova. Upravil A. Tichý, 1912; Zaškeřma sa! Humoresky, švandy, vtipy, 1918; autobiografie s bibliografií in: Komenský 12, 1884, s. 108n.

L: Obraz literární činnosti českého učitelstva a profesorstva na Moravě a ve Slezsku za doby nové, in: Komenský 12, 1894, č. 7, s. 108n.; J. Dostál, Přerovský komeniolog – učitel F. B. (1853–1925), in: Tradice J. A. Komenského mezi českým a slovenským učitelstvem v 19. a 20. století, 1979, s. 116n.; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 263n.; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 59; B. Slavík, in: Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 212n.; OSN 3, s. 529; OSND 1/1, s. 495; HS 1, s. 67; Ficek 1, s. 14n.; Slezsko 8, s. 16n.; LČL 1, s. 163 (kde bibliografie).

Jiřina Veselská, Marie Makariusová