BAYER František 29.3.1853-12.9.1925: Porovnání verzí
(BAYER_František_29.3.1853-12.9.1925) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.3.1853 | | datum narození = 29.3.1853 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Rožnov pod Radhoštěm |
| datum úmrtí = 12.9.1925 | | datum úmrtí = 12.9.1925 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Přerov |
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BAYER, František,''' ''* 29. 3. 1853 Rožnov pod Radhoštěm, † 12. 9. 1925 Přerov, učitel, vydavatel, sběratel lidové slovesnosti, publicista'' | |
+ | |||
+ | Syn barvířského mistra Josefa B., který byl 1874–80 rožnovským | ||
+ | starostou. Po ukončení obecné školy v Rožnově pod | ||
+ | Radhoštěm a německé piaristické hlavní školy ve Staré Vodě | ||
+ | u Bruntálu studoval B. nižší gymnázium v Příboru a pokračoval | ||
+ | na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Onemocněl | ||
+ | však tuberkulózou, školu přerušil, vrátil se domů a vyučil | ||
+ | se barvířem. Dále se vzdělával soukromě. 1874 přijal na rok | ||
+ | místo výpomocného učitele. Po maturitě v Olomouci se | ||
+ | 1875–78 stal učitelem na české matiční škole. Zapojil se do | ||
+ | spolkového života, založil časopis ''Koleda''. 1879 se stal redaktorem | ||
+ | a přispěvatelem časopisu pro učitele ''Komenský''. 1878 | ||
+ | nastoupil jako učitel měšťanské školy v Hlinsku v Čechách. | ||
+ | Pro nemoc se brzy vzdal místa, odešel do Rožnova a krátce | ||
+ | učil ve Viganticích, od 1881 v Jeříně u Velkého Meziříčí, od | ||
+ | 1886–1916 do odchodu do důchodu v Přerově. | ||
+ | |||
+ | B. literární odkaz zahrnuje několik oblastí. Od mládí se | ||
+ | zabýval lidovou slovesností, zejména pohádkami. Navázal | ||
+ | na starší zápisy z Rožnovska pořízené Benešem Methodem | ||
+ | Kuldou a Františkem Sušilem. Výsledky sběratelských cest | ||
+ | B. publikoval za pobytu v Rožnově 1874–75 v několika sbírkách. | ||
+ | Kritika mu vytýkala zásahy do textů zaznamenaných | ||
+ | v terénu a připojení vlastního výchovného závěru k příběhům. Nashromáždil však bohatý dialektologický materiál pro | ||
+ | připravovaný Valašský slovník Josefa Ranka a pořizoval zápisy | ||
+ | písní a lokálních tradic, které vydával spolek Slavie. Další oblastí | ||
+ | B. zájmu se stal místopis, literární historie a kulturní dějiny. | ||
+ | 1878 věnoval svému rodišti prvního českého průvodce | ||
+ | pro lázeňské hosty, později vydal i další vlastivědné příručky | ||
+ | o Rožnově a Přerově. Po návštěvě Palackého na Valašsku inicioval | ||
+ | B. 1879 postavení jeho pomníku a 1898 vydal brožuru | ||
+ | popisující vztah Palackého k rodnému kraji. B. stál u zrodu | ||
+ | myšlenky vybudovat národopisné muzeum v Rožnově a podílel | ||
+ | se na přípravách Národopisné výstavy českoslovanské | ||
+ | v Praze 1895. Po odchodu z Rožnova soustředil pozornost | ||
+ | na práci pedagogickou, editorskou, popularizační a redaktorskou. | ||
+ | Stál u zrodu knižních edic Moravská knihovna v Kubešově | ||
+ | nakladatelství v Třebíči, Bibliotéka pedagogických | ||
+ | klasiků českých i cizích v Přerově a především Moravská bibliotéka | ||
+ | u Františka Šaška ve Velkém Meziříčí, kde B. připravil | ||
+ | k vydání 33 titulů (1883–88), mezi nimi etnografické práce | ||
+ | Františka Bartoše, Františky Stránecké a Matouše Václavka. | ||
+ | B. byl i autorem řady příruček pro další vzdělávání učitelů | ||
+ | a přehledu dějin české literatury. 1876–79 pro literární časopis | ||
+ | ''Koleda'' získal ke spolupráci Aloise Jiráska, Václava Beneše | ||
+ | Třebízského, Ignáta Herrmanna, Františka Heritesa. Přispíval | ||
+ | také do dalších pedagogických a beletristických časopisů. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Radhošť. Sbírka nejoblíbenějších a nejkrásnějších národních písní valašských | ||
+ | z okolí Rožnovského, 1874; Valašské národní pohádky a pověsti | ||
+ | z okolí Rožnovského, 1874, sv. 2; Valašské národní pohádky, 1875, sv. 2; | ||
+ | Národní pověry a obyčeje v okolí Rožnovském na Moravě, in: ČMM 7, | ||
+ | 1875, s. 82n.; Národní hry, zvláště dětské. Z Rožnova, in: Komenský 3, | ||
+ | 1875, č. 21, s. 338n.; Rožnov, léčebné místo na moravském Valašsku a jeho | ||
+ | okolí, 1878; F. B. – F. Koželuha, Fr. Palackého poslední loučení s rodnou | ||
+ | Moravěnkou r. 1873, 1878; Stručné životopisy českých spisovatelů I, 1884; | ||
+ | Stručné životopisy českých spisovatelů v II.–VIII. čítance obsažených, 1887; | ||
+ | Stručné dějiny literatury české, 1879; Antonín Linek, učitel K. Havlíčka. | ||
+ | Pokus životopisný (s Č. Růžičkou), 1879; Jubilejní almanach českého učitelstva | ||
+ | na Moravě a ve Slezsku na svatomethodějský rok 1885, 1885; Jan Amos | ||
+ | Komenský. Životopisný nárys, 3. vyd. 1892; Přerovsko, Díl 1. Soudní okres | ||
+ | přerovský, 1893; Professor Frant. Oščádal. Životopisná vzpomínka, 1902; | ||
+ | Bayerův ilustrovaný průvodce Přerovem a nejnovější adresář, 1904–1911; | ||
+ | F. B. – A. Březina, Hejtmanství Přerovské. Historicko-místopisný nástin, | ||
+ | 1908; Bayerův plán Přerova. Upravil A. Tichý, 1912; Zaškeřma sa! Humoresky, | ||
+ | švandy, vtipy, 1918; autobiografie s bibliografií in: Komenský 12, | ||
+ | 1884, s. 108n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Obraz literární činnosti českého učitelstva a profesorstva na Moravě a ve | ||
+ | Slezsku za doby nové, in: Komenský 12, 1894, č. 7, s. 108n.; J. Dostál, Přerovský | ||
+ | komeniolog – učitel F. B. (1853–1925), in: Tradice J. A. Komenského | ||
+ | mezi českým a slovenským učitelstvem v 19. a 20. století, 1979, s. 116n.; | ||
+ | M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 263n.; V. Kryšpín, | ||
+ | Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 | ||
+ | let, 1885, s. 59; B. Slavík, in: Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, | ||
+ | s. 212n.; OSN 3, s. 529; OSND 1/1, s. 495; HS 1, s. 67; Ficek 1, s. 14n.; | ||
+ | Slezsko 8, s. 16n.; LČL 1, s. 163 (kde bibliografie). | ||
+ | |||
+ | Jiřina Veselská, Marie Makariusová | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
Řádka 19: | Řádka 98: | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
+ | [[Kategorie:Rožnov pod Radhoštěm]] | ||
[[Kategorie:1925]] | [[Kategorie:1925]] | ||
+ | [[Kategorie:Přerov]] |
Verze z 13. 5. 2016, 08:40
František BAYER | |
Narození | 29.3.1853 |
---|---|
Místo narození | Rožnov pod Radhoštěm |
Úmrtí | 12.9.1925 |
Místo úmrtí | Přerov |
Povolání |
54- Etnograf 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40556 |
BAYER, František, * 29. 3. 1853 Rožnov pod Radhoštěm, † 12. 9. 1925 Přerov, učitel, vydavatel, sběratel lidové slovesnosti, publicista
Syn barvířského mistra Josefa B., který byl 1874–80 rožnovským starostou. Po ukončení obecné školy v Rožnově pod Radhoštěm a německé piaristické hlavní školy ve Staré Vodě u Bruntálu studoval B. nižší gymnázium v Příboru a pokračoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Onemocněl však tuberkulózou, školu přerušil, vrátil se domů a vyučil se barvířem. Dále se vzdělával soukromě. 1874 přijal na rok místo výpomocného učitele. Po maturitě v Olomouci se 1875–78 stal učitelem na české matiční škole. Zapojil se do spolkového života, založil časopis Koleda. 1879 se stal redaktorem a přispěvatelem časopisu pro učitele Komenský. 1878 nastoupil jako učitel měšťanské školy v Hlinsku v Čechách. Pro nemoc se brzy vzdal místa, odešel do Rožnova a krátce učil ve Viganticích, od 1881 v Jeříně u Velkého Meziříčí, od 1886–1916 do odchodu do důchodu v Přerově.
B. literární odkaz zahrnuje několik oblastí. Od mládí se zabýval lidovou slovesností, zejména pohádkami. Navázal na starší zápisy z Rožnovska pořízené Benešem Methodem Kuldou a Františkem Sušilem. Výsledky sběratelských cest B. publikoval za pobytu v Rožnově 1874–75 v několika sbírkách. Kritika mu vytýkala zásahy do textů zaznamenaných v terénu a připojení vlastního výchovného závěru k příběhům. Nashromáždil však bohatý dialektologický materiál pro připravovaný Valašský slovník Josefa Ranka a pořizoval zápisy písní a lokálních tradic, které vydával spolek Slavie. Další oblastí B. zájmu se stal místopis, literární historie a kulturní dějiny. 1878 věnoval svému rodišti prvního českého průvodce pro lázeňské hosty, později vydal i další vlastivědné příručky o Rožnově a Přerově. Po návštěvě Palackého na Valašsku inicioval B. 1879 postavení jeho pomníku a 1898 vydal brožuru popisující vztah Palackého k rodnému kraji. B. stál u zrodu myšlenky vybudovat národopisné muzeum v Rožnově a podílel se na přípravách Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895. Po odchodu z Rožnova soustředil pozornost na práci pedagogickou, editorskou, popularizační a redaktorskou. Stál u zrodu knižních edic Moravská knihovna v Kubešově nakladatelství v Třebíči, Bibliotéka pedagogických klasiků českých i cizích v Přerově a především Moravská bibliotéka u Františka Šaška ve Velkém Meziříčí, kde B. připravil k vydání 33 titulů (1883–88), mezi nimi etnografické práce Františka Bartoše, Františky Stránecké a Matouše Václavka. B. byl i autorem řady příruček pro další vzdělávání učitelů a přehledu dějin české literatury. 1876–79 pro literární časopis Koleda získal ke spolupráci Aloise Jiráska, Václava Beneše Třebízského, Ignáta Herrmanna, Františka Heritesa. Přispíval také do dalších pedagogických a beletristických časopisů.
D: Radhošť. Sbírka nejoblíbenějších a nejkrásnějších národních písní valašských z okolí Rožnovského, 1874; Valašské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského, 1874, sv. 2; Valašské národní pohádky, 1875, sv. 2; Národní pověry a obyčeje v okolí Rožnovském na Moravě, in: ČMM 7, 1875, s. 82n.; Národní hry, zvláště dětské. Z Rožnova, in: Komenský 3, 1875, č. 21, s. 338n.; Rožnov, léčebné místo na moravském Valašsku a jeho okolí, 1878; F. B. – F. Koželuha, Fr. Palackého poslední loučení s rodnou Moravěnkou r. 1873, 1878; Stručné životopisy českých spisovatelů I, 1884; Stručné životopisy českých spisovatelů v II.–VIII. čítance obsažených, 1887; Stručné dějiny literatury české, 1879; Antonín Linek, učitel K. Havlíčka. Pokus životopisný (s Č. Růžičkou), 1879; Jubilejní almanach českého učitelstva na Moravě a ve Slezsku na svatomethodějský rok 1885, 1885; Jan Amos Komenský. Životopisný nárys, 3. vyd. 1892; Přerovsko, Díl 1. Soudní okres přerovský, 1893; Professor Frant. Oščádal. Životopisná vzpomínka, 1902; Bayerův ilustrovaný průvodce Přerovem a nejnovější adresář, 1904–1911; F. B. – A. Březina, Hejtmanství Přerovské. Historicko-místopisný nástin, 1908; Bayerův plán Přerova. Upravil A. Tichý, 1912; Zaškeřma sa! Humoresky, švandy, vtipy, 1918; autobiografie s bibliografií in: Komenský 12, 1884, s. 108n.
L: Obraz literární činnosti českého učitelstva a profesorstva na Moravě a ve Slezsku za doby nové, in: Komenský 12, 1894, č. 7, s. 108n.; J. Dostál, Přerovský komeniolog – učitel F. B. (1853–1925), in: Tradice J. A. Komenského mezi českým a slovenským učitelstvem v 19. a 20. století, 1979, s. 116n.; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 263n.; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 59; B. Slavík, in: Písemnictví na moravském Valašsku, 1947, s. 212n.; OSN 3, s. 529; OSND 1/1, s. 495; HS 1, s. 67; Ficek 1, s. 14n.; Slezsko 8, s. 16n.; LČL 1, s. 163 (kde bibliografie).
Jiřina Veselská, Marie Makariusová