Verze z 29. 9. 2019, 15:48, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BAYER Franz 1.9.1853-27.1.1930

Z Personal
Franz BAYER
Narození 1.9.1853
Místo narození Žatec
Úmrtí 27.1.1930
Místo úmrtí Liberec
Povolání 15- Lékaři
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 300-301
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40558

BAYER, Franz, * 1. 9. 1853 Žatec, † 27. 1. 1930 Liberec, lékař-oftalmolog, politik

Narodil se v rodině plukovního lékaře. Po absolvování gymnázia v Praze a Chomutově 1872 studoval medicínu na pražské lékařské fakultě, kde 1877 získal titul MUDr. Poté krátce sloužil v posádkové nemocnici v Praze a 1878–83 působil jako asistent oční kliniky pražské fakulty. Koncem dubna 1883 si otevřel soukromou oční ordinaci v Liberci. V únoru 1884 založil v tamní Štěpánově nemocnici oční oddělení, jehož primářem byl až do své smrti. Za tuto dobu provedl osobně na 12 000 lékařských vyšetření a zákroků, z toho na 4 000 operací očního zákalu. 1884 byl jmenován soudním lékařem. Po příchodu do Liberce se politicky angažoval v řadách německých nacionálů. 1885 se za ně stal členem městského zastupitelstva, od 8. 7. 1890 městským radním a předsedou zdravotního oddělení. 16. 2. 1893 byl zvolen starostou Liberce. Jeho volba se opakovala ještě devětkrát, naposledy 11. 10. 1924. Mezitím 1902 jmenovalo zastupitelstvo B. čestným občanem Liberce a 25. 6. 1929, když pro vysoký věk a nemoc odmítl další volbu, ho poctilo mimořádným titulem čestného starosty města. Ve funkci, kterou nepřetržitě zastával třicet šest let, se významně zasloužil o modernizaci města, zvláště na úseku městské hygieny (např. 1902 moderní vodovod), elektrifikace, organizace a péče o rozvoj zdravotnických, sociálních, školských a osvětových ústavů a zařízení, ale i městské hromadné dopravy. Do správy města nechal převést nemocnici a zajistil její rozšíření a modernizaci, dále zabezpečil převzetí elektrárny a plynárny a výstavbu nových obytných okrsků na městských pozemcích. Jako německý nacionál byl až do 1919 jedním z hlavních představitelů hnutí za národnostní rozdělení Čech a vytvoření samostatné korunní země Deutschböhmen s hlavním městem Libercem. I při vysoké politické a veřejné angažovanosti pokračoval v odborné činnosti lékaře. Byl dlouhá léta starostou Spolku německých lékařů v Liberci a redaktorem jeho časopisu. Podněcoval své kolegy k odborné publikační činnosti. Sám napsal řadu statí do německých lékařských žurnálů v Praze a ve Vídni a byl autorem několika samostatných prací zasahujících i do liberecké sociální a vlastivědné tematiky. Od 1906 byl dopisujícím členem Německé společnosti pro vědu a umění v Praze, od 23. 11. 1925 prezidentem liberecké spořitelny, zasedal ve správní radě liberecko-tanvaldské dráhy a 15. 10. 1926 byl zvolen prezidentem Německé zemské komise pro ochranu dětí a mládeže v Čechách.

D: články in: Prager medizinsche Wochenschrift; Zeitschrift für Heilkunde; Korrespondenzblatt des Vereins deutscher Ärzte für Reichenberg u. Umgebung; Wiener ärztlicher Zentral-Anzeiger; Med. chir. Zentralblatt in Wien; Die Ärzte und das Gesundheitswesen aus Reichenbergs Vergangenheit, 1901; Die Volksbewegung, die Wohnungsverhältnisse und das Gesundheitswesen Reichenbergs im 19. Jahrhundert, 1901; Kurzer Abriss der Entstehungsgeschichte und die Beschreibung des Reichenberger Wasserwerkes, 1902.

L: BSPLF 1, s. 77n.; BL 1, s. 61; nekrolog in: Mitteilungen des Vereins für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 24, 1930, Nr. 1, s. 1n.; Ärztliche Nachrichten, 1930, s. 71n.; V. Lug, Heimatskunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen IV., 1938–1940, s. 235n.; 140 let liberecké nemocnice, 1988.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ludmila Hlaváčková, Jan Novotný