Verze z 26. 9. 2019, 18:49, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BAŤA Jan Antonín 7.3.1898-23.8.1965

Z Personal
Jan Antonín BAŤA
Narození 7.3.1898
Místo narození Uherské Hradiště
Úmrtí 23.8.1965
Místo úmrtí São Paulo (Brazílie)
Povolání 34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 272
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40434

BAŤA, Jan Antonín, * 7. 3. 1898 Uherské Hradiště, † 23. 8. 1965 São Paulo (Brazílie), podnikatel v obuvnickém průmyslu

Mladší nevlastní bratr Tomáše B. (1876–1932), zakladatele obuvnické firmy Baťa, a Antonína B. (1874–1908). Vyučil se obuvníkem, od 16 let byl zaměstnán v rodinném podniku a praktikoval v řadě severoamerických a německých továren. Poté vedl nákupní oddělení a organizoval nákup surových kůží z Jižní Ameriky. Po přeměně rodinného podniku na akciovou společnost (1931) se 1932 stal prokuristou firmy a po smrti Tomáše B. v témž roce převzal její vedení. Přes obtíže vyvolané těžkou hospodářskou krizí nejen udržel prosperitu podniku, ale dále ho rozšířil o nová výrobní odvětví, mj. o výrobu letadel a obráběcích strojů. Hlavně se však orientoval na budování sesterských společností a nových továren na výrobu obuvi v cizině. Kromě již existujících továren v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku a Francii byly vystavěny nové v Anglii, Indii, Holandsku, Sýrii a Iráku. Bylo založeno i šest nových sesterských, převážně obchodních společností, z toho jedna v Chicagu a pět v Africe. V rámci snah o další expanzi firmy podnikl 1937 velkou obchodní cestu po mnoha zemích světa. Výsledkem bylo nejen rozšíření obchodních kontaktů, ale i publikace Za obchodem kolem světa, svědčící o šíři jeho hospodářských zájmů. Aktivní činnost vyvíjel i v prezidiu Svazu československých průmyslníků, ve funkci místopředsedy obchodní a živnostenské komory v Olomouci i při zakládání odborných škol a ústavů pro pracovníky v průmyslu. Byl propagátorem výstavby autostrády a vodních cest v ČSR. 1936 předložil v knize Budujeme stát pro 40 milionů lidí pozoruhodný projekt státu tvořícího hospodářský, sociální i dopravní celek a využívajícího racionálně své zdroje. 1938 se rozhodl přemístit centrum celého koncernu do zahraničí. Na jaře 1938 bylo na poradě, jíž se vedle něho účastnil i Tomáš B. ml. a ředitelé sesterských společností ve Francii, Holandsku a Anglii, rozhodnuto zřídit novou společnost Bata Shoe Company of Canada, která měla vystavět velké továrny v Kanadě a USA. Krátce po okupaci nacistickým Německem Jan Antonín B., ve snaze udržet prosperitu firmy, dohodl přímo s představitelem nacistů Hermannem Göringem zapojení společnosti Baťa do velkoněmeckého válečného hospodářství a obstarávání surovin pro Hitlerovu Třetí říši. Se souhlasem okupačních úřadů odjel v červnu 1939 do USA, kde působil až do 1941. Odtud byl v souvislosti se vstupem USA do války proti Německu nucen odejít do Brazílie, kde vybudoval nové továrny, obchodní podniky i průmyslové městské celky (např. Batayporá) koncernu Baťa a vedl tam brazilskou část koncernu. Řízení podniků v Kanadě, USA a v dalších zemích převzal však již za druhé světové války syn zakladatele firmy Tomáš Jan (Thomas John) a vedl je i po válce. Jan Antonín B. si v Brazílii postupně získal uznání a stal se dokonce poradcem prezidenta pro otázky hospodářského rozvoje. V Československu byl po válce obviněn z kolaborace s nacistickým Německem a Národním soudem 2. 5. 1947 odsouzen v nepřítomnosti k 15 letům žaláře a propadnutí jmění ve prospěch státu. V devadesátých letech byl zčásti rehabilitován.

D: Výbor z článků a projevů v letech 1920–1936 (spoluautor), 1935; Budujeme stát pro 40 milionů lidí, 1937; Za obchodem kolem světa, 1937; Ideální průmyslové město, 1939.

L: B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; E. Valenta, Žil jsem s miliardářem, 1990; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998 (1. vyd.); Tomeš 1, s. 56; J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 40.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina