Verze z 29. 9. 2019, 16:56, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BAŽANT František 13.3.1875-30.6.1956

Z Personal
František BAŽANT
Narození 13.3.1875
Místo narození Dašice u Pardubic
Úmrtí 30.6.1956
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 306
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40592

BAŽANT, František, * 13. 3. 1875 Dašice u Pardubic, † 30. 6. 1956 Praha, lékař-stomatolog, pedagog

Gymnázium absolvoval v Kutné Hoře a v Kolíně, kde 1895 maturoval. V témž roce nastoupil na českou lékařskou fakultu do Prahy, kde 1901 promoval. V Praze zahájil dentistickou praxi jako přednosta soukromé ambulance a zároveň začal publikovat odborné studie. Za první světové války řídil stanici pro čelistní zranění při vojenské záložní nemocnici v Hranicích na Moravě, poté byl odvelen na východní frontu, kde se v Cholmu stal velitelem mobilní zubní ambulance. 1921 byl jmenován mimořádným profesorem zubního lékařství na Masarykově univerzitě v Brně (řádné profesury se nedočkal, ačkoliv se o ni čtyřikrát ucházel) s pověřením, aby založil a vybudoval zubní kliniku provizorně umístěnou v bývalém městském zubním ambulatoriu. 1926–27 prosadil adaptaci a částečné rozšíření kliniky. Věnoval velké úsilí jejímu modernímu vybavení, pečoval o knihovnu a muzeální sbírku. Snažil se, aby se stomatologie stala zkušebním předmětem v rámci povinného pregraduálního studia lékařů. Jako první prosadil pětihodinové semestrální kolegium ze stomatologie pro mediky. Ve své výuce zavedl a konal postgraduální výuku ve stomatochirurgii pro odborné zubní lékaře. Rozvíjel také dětskou stomatologii, přednášel o ní na vysoké škole pedagogické v Brně a zasloužil se o systematické preventivní prohlídky chrupu na brněnských školách. Osvětě a prevenci se věnoval i v pravidelných rozhlasových přednáškách. Proslul jako stomatochirurg. Za druhé světové války patřil k těm, kterým se podařilo zachovat provoz svého pracoviště, ovšem jen jako léčebného zařízení. 1946 odešel na odpočinek. Byl aktivním členem řady odborných společností českých a zahraničních, přednášel na zahraničních sjezdech a kongresech. Publikoval studie v časopisech Zubní lékařství (byl členem redakce) a Československá stomatologie, především o dětské stomatologii a soudně znalecké stomatologické praxi.

L: ČsB 1, nestránkováno; Československá stomatologie 50, 1950, s. 116n. (bibliografie, foto); Univerzitní noviny MU Brno, 3, 1996, s. 8n.; Fr. Jordán a kol., Dějiny univerzity v Brně, 1969 passim; OSND 1/1, s. 498.

Ludmila Hlaváčková