BEČKA Bohdan 14.4.1863-26.7.1940: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 53: Řádka 53:
 
slovník politický a hospodářský, 1937, s. 116n.; ČBS 1, s. 63n.; Kolář Elity,
 
slovník politický a hospodářský, 1937, s. 116n.; ČBS 1, s. 63n.; Kolář Elity,
 
s. 12.
 
s. 12.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/80576 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Vlastislav Lacina
 
Vlastislav Lacina

Verze z 21. 7. 2018, 20:45

Bohdan BEČKA
Narození 14.4.1863
Místo narození Neveklov u Benešova
Úmrtí 26.7.1940
Místo úmrtí Praha
Povolání

19- Ekonom nebo statistik 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40649

BEČKA, Bohdan, * 14. 4. 1863 Neveklov u Benešova, † 26. 7. 1940 Praha, podnikatel, národohospodář, politik

Studoval na české technice v Praze obor stavitelství. Po skončení studií se věnoval stavebnímu podnikání, brzy patřil mezi významné pražské stavitele a několik let stál v čele jejich společenstva. 1912 byl zvolen členem pražské OŽK a do správní rady Živnostenské banky, kde 1915–20 vykonával funkci místopředsedy. V ČSR se stal (po rezignaci MUDr. Františka Malínského) prezidentem (tj. předsedou správní rady) Živnostenské banky, 1920–23 kapitálově nejsilnější a nejvýznamnější banky ČSR. Již před válkou se do popředí jeho zájmu dostávaly národohospodářské a politické aktivity. Byl vlivným členem mladočeské strany a působil i jako národohospodářský redaktor orgánu této strany, Národních listů. Pro období 1915–17 se stal dočasně úřadujícím místopředsedou strany mladočechů a zároveň se aktivně účastnil domácího odboje, když organizoval zpravodajskou činnost Mafie v hospodářské sféře. Po vzniku ČSR se v listopadu 1918 stal členem Revolučního národního shromáždění. 1920 byl zvolen poslancem za národní demokracii; tuto funkci vykonával do roku 1925. Tehdy, společně s Aloisem Rašínem, zajišťoval spojení finanční skupiny Živnostenské banky s vedením národně demokratické strany (nástupkyně mladočeské strany). Po Rašínově tragické smrti se v únoru 1923 stal čs. ministrem financí, ministerstvo vedl do 15. 11. 1925. Pokračoval v Rašínově deflační měnové politice, ale orientoval se na stabilizaci vysoké hodnoty koruny. Měl významnou zásluhu na tom, že ČSR získala první mezi zeměmi střední Evropy stabilní a hodnotnou měnu. K překonání poválečných nesnází v bankovnictví připravil 1924 bankovní sanační zákony a provedl první sanaci bankrotem ohrožených bank za pomoci státních finančních prostředků. Zahájil tak celkově úspěšnou stabilizaci čs. peněžnictví ve 20. letech; v tom období byla také dokončena nostrifikace cizích bank na čs. území. Politickou dráhu zakončil jako senátor zvolený za národnědemokratickou stranu pro období 1925–29. I v této funkci se zabýval hlavně ekonomickou problematikou.

L: KSN 1, s. 406; MSN 1, s. 430; OSND 1/1, s. 502; J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 116n.; ČBS 1, s. 63n.; Kolář Elity, s. 12.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina