Biografický slovník
BEČKA Bohdan 14.4.1863-26.7.1940: Porovnání verzí
(BEČKA_Bohdan_14.4.1863-26.7.1940) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Bohdan BEČKA | | jméno = Bohdan BEČKA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Becka Bohdan portret.jpg |
| datum narození = 14.4.1863 | | datum narození = 14.4.1863 | ||
| − | | místo narození = Neveklov | + | | místo narození = Neveklov u Benešova |
| datum úmrtí = 26.7.1940 | | datum úmrtí = 26.7.1940 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | + | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />74- Architekt<br /> |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| − | 74- Architekt | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BEČKA, Bohdan,''' ''* 14. 4. 1863 Neveklov u Benešova, † 26. 7. 1940 Praha, podnikatel, národohospodář, politik'' | ||
| + | |||
| + | Studoval na české technice v Praze obor stavitelství. Po skončení | ||
| + | studií se věnoval stavebnímu podnikání, brzy patřil mezi | ||
| + | významné pražské stavitele a několik let stál v čele jejich společenstva. | ||
| + | 1912 byl zvolen členem pražské OŽK a do správní | ||
| + | rady Živnostenské banky, kde 1915–20 vykonával funkci | ||
| + | místopředsedy. V ČSR se stal (po rezignaci MUDr. Františka | ||
| + | Malínského) prezidentem (tj. předsedou správní rady) Živnostenské | ||
| + | banky, 1920–23 kapitálově nejsilnější a nejvýznamnější | ||
| + | banky ČSR. Již před válkou se do popředí jeho zájmu dostávaly | ||
| + | národohospodářské a politické aktivity. Byl vlivným členem | ||
| + | mladočeské strany a působil i jako národohospodářský redaktor | ||
| + | orgánu této strany, ''Národních'' ''listů''. Pro období 1915–17 | ||
| + | se stal dočasně úřadujícím místopředsedou strany mladočechů | ||
| + | a zároveň se aktivně účastnil domácího odboje, když organizoval | ||
| + | zpravodajskou činnost Mafie v hospodářské sféře. Po | ||
| + | vzniku ČSR se v listopadu 1918 stal členem Revolučního národního | ||
| + | shromáždění. 1920 byl zvolen poslancem za národní | ||
| + | demokracii; tuto funkci vykonával do roku 1925. Tehdy, společně | ||
| + | s Aloisem Rašínem, zajišťoval spojení finanční skupiny | ||
| + | Živnostenské banky s vedením národně demokratické strany | ||
| + | (nástupkyně mladočeské strany). Po Rašínově tragické smrti se | ||
| + | v únoru 1923 stal čs. ministrem financí, ministerstvo vedl do | ||
| + | 15. 11. 1925. Pokračoval v Rašínově deflační měnové politice, | ||
| + | ale orientoval se na stabilizaci vysoké hodnoty koruny. Měl | ||
| + | významnou zásluhu na tom, že ČSR získala první mezi zeměmi | ||
| + | střední Evropy stabilní a hodnotnou měnu. K překonání | ||
| + | poválečných nesnází v bankovnictví připravil 1924 bankovní | ||
| + | sanační zákony a provedl první sanaci bankrotem ohrožených | ||
| + | bank za pomoci státních finančních prostředků. Zahájil tak | ||
| + | celkově úspěšnou stabilizaci čs. peněžnictví ve 20. letech; | ||
| + | v tom období byla také dokončena nostrifikace cizích bank na | ||
| + | čs. území. Politickou dráhu zakončil jako senátor zvolený za | ||
| + | národnědemokratickou stranu pro období 1925–29. I v této | ||
| + | funkci se zabýval hlavně ekonomickou problematikou. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' KSN 1, s. 406; MSN 1, s. 430; OSND 1/1, s. 502; J. Kolářík, Příruční | ||
| + | slovník politický a hospodářský, 1937, s. 116n.; ČBS 1, s. 63n.; Kolář Elity, | ||
| + | s. 12. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/80576 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Vlastislav Lacina | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1863]] | [[Kategorie:1863]] | ||
[[Kategorie:Neveklov]] | [[Kategorie:Neveklov]] | ||
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:18
| Bohdan BEČKA | |
 | |
| Narození | 14.4.1863 |
|---|---|
| Místo narození | Neveklov u Benešova |
| Úmrtí | 26.7.1940 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
19- Ekonom nebo statistik 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40649 |
BEČKA, Bohdan, * 14. 4. 1863 Neveklov u Benešova, † 26. 7. 1940 Praha, podnikatel, národohospodář, politik
Studoval na české technice v Praze obor stavitelství. Po skončení studií se věnoval stavebnímu podnikání, brzy patřil mezi významné pražské stavitele a několik let stál v čele jejich společenstva. 1912 byl zvolen členem pražské OŽK a do správní rady Živnostenské banky, kde 1915–20 vykonával funkci místopředsedy. V ČSR se stal (po rezignaci MUDr. Františka Malínského) prezidentem (tj. předsedou správní rady) Živnostenské banky, 1920–23 kapitálově nejsilnější a nejvýznamnější banky ČSR. Již před válkou se do popředí jeho zájmu dostávaly národohospodářské a politické aktivity. Byl vlivným členem mladočeské strany a působil i jako národohospodářský redaktor orgánu této strany, Národních listů. Pro období 1915–17 se stal dočasně úřadujícím místopředsedou strany mladočechů a zároveň se aktivně účastnil domácího odboje, když organizoval zpravodajskou činnost Mafie v hospodářské sféře. Po vzniku ČSR se v listopadu 1918 stal členem Revolučního národního shromáždění. 1920 byl zvolen poslancem za národní demokracii; tuto funkci vykonával do roku 1925. Tehdy, společně s Aloisem Rašínem, zajišťoval spojení finanční skupiny Živnostenské banky s vedením národně demokratické strany (nástupkyně mladočeské strany). Po Rašínově tragické smrti se v únoru 1923 stal čs. ministrem financí, ministerstvo vedl do 15. 11. 1925. Pokračoval v Rašínově deflační měnové politice, ale orientoval se na stabilizaci vysoké hodnoty koruny. Měl významnou zásluhu na tom, že ČSR získala první mezi zeměmi střední Evropy stabilní a hodnotnou měnu. K překonání poválečných nesnází v bankovnictví připravil 1924 bankovní sanační zákony a provedl první sanaci bankrotem ohrožených bank za pomoci státních finančních prostředků. Zahájil tak celkově úspěšnou stabilizaci čs. peněžnictví ve 20. letech; v tom období byla také dokončena nostrifikace cizích bank na čs. území. Politickou dráhu zakončil jako senátor zvolený za národnědemokratickou stranu pro období 1925–29. I v této funkci se zabýval hlavně ekonomickou problematikou.
L: KSN 1, s. 406; MSN 1, s. 430; OSND 1/1, s. 502; J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 116n.; ČBS 1, s. 63n.; Kolář Elity, s. 12.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastislav Lacina
