BEČKA Jan 28.2.1889-25.2.1942: Porovnání verzí
(BEČKA_Jan_28.8.1889-25.2.1942) |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan BEČKA | | jméno = Jan BEČKA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Becka Jan portret.jpg |
− | | datum narození = 28. | + | | datum narození = 28.2.1889 |
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 25.2.1942 | | datum úmrtí = 25.2.1942 | ||
| místo úmrtí = Mauthausen | | místo úmrtí = Mauthausen | ||
− | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | + | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />17- Veterinář |
− | 17- Veterinář | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }}< | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BEČKA, Jan,''' ''* 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik'' | ||
+ | |||
+ | Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval | ||
+ | Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918). | ||
+ | Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké | ||
+ | školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské | ||
+ | a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným, | ||
+ | od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem. | ||
+ | Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně | ||
+ | však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního | ||
+ | séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické | ||
+ | a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského | ||
+ | i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační | ||
+ | metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce | ||
+ | používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu, | ||
+ | studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30. | ||
+ | let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou | ||
+ | úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový | ||
+ | léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost. | ||
+ | Výsledky působení Polysanu popsal v monografii ''Teorie'' ''účinku'' | ||
+ | ''Polysanu'' (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického | ||
+ | rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného | ||
+ | procesu. 1921 vydal učební texty ''Repetitorium'' ''chemie'' | ||
+ | ''lékařské''. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním | ||
+ | táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.; | ||
+ | E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in: | ||
+ | Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64; <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 85-87</font>. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/396474 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Mauthausen]] | [[Kategorie:Mauthausen]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Becka Jan rodina.jpg|Jan Bečka s rodinou | ||
+ | Becka Jan tenis.jpg|Jan Bečka při tenise (vlevo) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:20
Jan BEČKA | |
Narození | 28.2.1889 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 25.2.1942 |
Místo úmrtí | Mauthausen |
Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 17- Veterinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40651 |
BEČKA, Jan, * 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918). Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným, od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem. Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu, studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30. let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost. Výsledky působení Polysanu popsal v monografii Teorie účinku Polysanu (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného procesu. 1921 vydal učební texty Repetitorium chemie lékařské. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam.
L: O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.; E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in: Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64; Nacistická perzekuce, s. 85-87.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko