BEČKA Jan 28.2.1889-25.2.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(BEČKA_Jan_28.8.1889-25.2.1942)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jan BEČKA
 
| jméno = Jan BEČKA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Becka Jan portret.jpg
| datum narození = 28.8.1889
+
| datum narození = 28.2.1889
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 25.2.1942
 
| datum úmrtí = 25.2.1942
 
| místo úmrtí = Mauthausen
 
| místo úmrtí = Mauthausen
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
+
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista<br />17- Veterinář
17- Veterinář
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan BEČKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317
 +
}}
 +
 
 +
'''BEČKA, Jan,''' ''* 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik''
 +
 
 +
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval
 +
Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918).
 +
Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké
 +
školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské
 +
a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným,
 +
od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem.
 +
Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně
 +
však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního
 +
séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické
 +
a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského
 +
i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační
 +
metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce
 +
používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu,
 +
studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30.
 +
let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou
 +
úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový
 +
léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost.
 +
Výsledky působení Polysanu popsal v monografii ''Teorie'' ''účinku''
 +
''Polysanu'' (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického
 +
rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného
 +
procesu. 1921 vydal učební texty ''Repetitorium'' ''chemie''
 +
''lékařské''. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním
 +
táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam.
 +
 
 +
'''L:''' O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.;
 +
E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in:
 +
Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64; <font color="red">Nacistická perzekuce, s. 85-87</font>.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/396474 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jan Janko
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:1942]]
 
[[Kategorie:Mauthausen]]
 
[[Kategorie:Mauthausen]]
 +
 +
<gallery>
 +
Becka Jan rodina.jpg|Jan Bečka s rodinou
 +
Becka Jan tenis.jpg|Jan Bečka při tenise (vlevo)
 +
</gallery>

Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:20

Jan BEČKA
Narození 28.2.1889
Místo narození Praha
Úmrtí 25.2.1942
Místo úmrtí Mauthausen
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
17- Veterinář
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 317
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40651

BEČKA, Jan, * 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik

Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918). Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným, od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem. Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu, studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30. let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost. Výsledky působení Polysanu popsal v monografii Teorie účinku Polysanu (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného procesu. 1921 vydal učební texty Repetitorium chemie lékařské. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam.

L: O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.; E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in: Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64; Nacistická perzekuce, s. 85-87.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Janko