Biografický slovník
BEČKA Jan 28.2.1889-25.2.1942: Porovnání verzí
(BEČKA_Jan_28.8.1889-25.2.1942) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BEČKA, Jan,''' ''* 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval | ||
| + | Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918). | ||
| + | Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké | ||
| + | školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské | ||
| + | a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným, | ||
| + | od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem. | ||
| + | Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně | ||
| + | však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního | ||
| + | séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické | ||
| + | a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského | ||
| + | i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační | ||
| + | metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce | ||
| + | používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu, | ||
| + | studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30. | ||
| + | let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou | ||
| + | úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový | ||
| + | léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost. | ||
| + | Výsledky působení Polysanu popsal v monografii ''Teorie'' ''účinku'' | ||
| + | ''Polysanu'' (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického | ||
| + | rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného | ||
| + | procesu. 1921 vydal učební texty ''Repetitorium'' ''chemie'' | ||
| + | ''lékařské''. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním | ||
| + | táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.; | ||
| + | E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in: | ||
| + | Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64. | ||
| + | |||
| + | Jan Janko | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Mauthausen]] | [[Kategorie:Mauthausen]] | ||
Verze z 2. 6. 2016, 09:24
| Jan BEČKA | |
 | |
| Narození | 28.8.1889 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 25.2.1942 |
| Místo úmrtí | Mauthausen |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 17- Veterinář |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40651 |
BEČKA, Jan, * 28. 2. 1889 Praha, † 25. 2. 1942 Mauthausen (Rakousko), biochemik
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1908) vystudoval Filozofickou (1912) a posléze i Lékařskou fakultu UK (1918). Od 1919 působil jako přednosta Ústavu lékařské chemie Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, kde se po roce habilitoval z lékařské a potravinářské chemie a byl ustanoven mimořádným, od 1926 řádným profesorem. 1927–29 se stal jejím rektorem. Jeho habilitační práce byla věnována keratinům, současně však rozvíjel imunologický výzkum, zejména refrakci krevního séra. V souvislosti se srážením aplikoval refraktometrické a interferometrické metody při srovnávání procesů u lidského i zvířecího séra. 1922 publikoval studii o kapkové precipitační metodě stanovení bílkovin, která byla ve 20. letech široce používána. Pracoval na nových metodách přípravy inzulínu, studoval minerální látkovou výměnu. Na přelomu 20. a 30. let se intenzivně zabýval biochemií hořčíku. Ocenil jeho významnou úlohu v organismu a připravil koloidní magnéziový léčebný prostředek Polysan, jenž vzbudil značnou pozornost. Výsledky působení Polysanu popsal v monografii Teorie účinku Polysanu (1934). Zajímal se o problémy spíše klinického rázu, jako je biochemie hojení ran či biochemie rakovinotvorného procesu. 1921 vydal učební texty Repetitorium chemie lékařské. Koncem 1941 byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře. 1950 byl jmenován MVDr. h. c. in memoriam.
L: O. Wagner, Život a dílo prof. dr. J. B., in: Chemické listy 40, 1946, s. 240n.; E. Přibyl, Prof. Ph. a MUDr. J. B., vysokoškolský učitel, vědec a člověk, in: Časopis čs. veterinářů 1, 1946, s. 58n.; BSPLF 1, s. 147; Tomeš 1, s. 64.
Jan Janko
