StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BEČVÁŘOVÁ Barbora Josefa 22.8.1893-10.3.1960

Barbora Josefa BEČVÁŘOVÁ
Narození	22.8.1893
Místo narození	Mělník
Úmrtí	10.3.1960
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 320-321
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40659

BEČVÁŘOVÁ, Barbora Josefa, * 22. 8. 1893 Mělník, † 10. 3. 1960 Praha, úřednice, spisovatelka

Pocházela z rodiny učitele, který střídal povolání, krátce byl hercem Kramuelovy divadelní společnosti, v době B. narození ředitelem kůru. Dětství prožila v rodném Mělníce, od 1903 bydlela čtyři roky v Protivíně, od 1907 v Nepomuku. Za studiemi odešla do Prahy na obchodní školu. V Praze se usadila, stala se soudní úřednicí a jako neprovdaná žila posléze se svou sestrou v Nerudově ulici na Malé Straně. Často zajížděla do Nepomuku a jižních Čech, kde čerpala literární inspirace pro řadu románových a novelistických děl. Za tamních pobytů přispívala do regionálního tisku (Jihočeské listy). Příspěvky obesílala hojně i jiné zábavné, obrázkové a poučné časopisy, zejména jejich přílohy, a kalendáře (Kotrbův kalendář, Stýblův kalendář). Drobnější prózy uplatňovala ve čtivu určeném převážně ženám (Nové pařížské módy, Krása našeho domova, Lada) a v denících Národní listy, Lidové listy, Národní politika, hojně také v katolicky nebo konzervativně orientované Vlasti či ve Venkově. Užívala pseudonym Adolf Schwarz. Ráz Nepomuku a způsob tamního života zachytila v románu Ze všech nejkrásnější, publikovaném na pokračování v Lidových listech; v Národních listech vydávala Maloměstský román vsazený do Klatov let 1870–80. Valnou většinu svých takřka dvou desítek románových děl situovala do doby obrozenecké. V idylických příbězích kladla důraz na detail a drobnokresbu. Její často tklivé starosvětské příběhy z prostředí zámků a podzámčí navozovaly líčením osudů celých generací selských rodin i panského služebnictva atmosféru zapomenutých kronik (Dávno, 1920, Na panství knížecím, 1924). V prózách Vlastní vinou (1931), Na dlouhé míli (1934), Život minul (1936) se z pohledu katolického věnovala zobrazení současného maloměstského světa a životu na venkově a ve městě. Od dvacátých let do druhé poloviny čtyřicátých let platila za známou a oblíbenou povídkářku, těšící se velké oblibě u čtenářů navzdory tomu, že její románová i povídková tvorba se vyznačovala často přílišnou plochostí a popisností. Její dílo se uzavřelo rokem 1944 vydáním románu Pod Vydrovic krovem. Doba po druhé světové válce, hlavně éra po únoru 1948, jejím katolicky podbarveným, zábavně výchovným povídkám a románům ze selského prostředí českého venkova a z maloměšťanské společnosti nepřála. Po smrti byla část její pozůstalosti deponována do muzea v Protivíně, B. byla pochována u Kladna.

D: LČL 1, s. 171n. (kde soupis díla).

L: -btk- (V. Brtník), Kus zapomenuté kroniky z jižních Čech, in: Zvon 1920–1921; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 62; Kulturní adresář 1936; KSN 1, s. 467; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; Kunc, s. 11; LČL 1, s. 171n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová