StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BECHTEL Johann Friedrich 11.9.1800-19.8.1868

Johann Friedrich BECHTEL
Narození	11.9.1800
Místo narození	Hanau (Německo)
Úmrtí	19.8.1868
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	23- Lesník nebo myslivec
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40736

BECHTEL, Johann Friedrich, * 11. 9. 1800 Hanau (Německo), † 19. 8. 1868 Vídeň (Rakousko), lesník, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny obchodníka Johanna Adama B. působícího v kurfiřství hesensko-kasselském. Za francouzských válek (1806–13) přišel otec o majetek. Po krátkém školním vzdělání odešel B. 1816 do Niederrodenbachu k nadlesnímu Friedrichu R(K)esslerovi, který mu vystavil výuční list a umožnil veřejné přezkoušení u kurfiřtského lesního úřadu v Hanau (1818). B. pak krátce sloužil u gardového batalionu myslivců, absolvoval státní hesenské Hartigovo lesnické učiliště ve Fuldě (1819–20) a znovu se vrátil k vojenské službě. 4. 12. 1823 vycestoval na příkaz hesenského lesního úřadu do Bzence na Moravě. 1828 se oženil s Annou Schrödrovou z Vídně a měl s ní čtyři děti.

Svůj aktivní život prožil B. na bzeneckém velkostatku patřícím hesensko-kasselskému kurfiřtu Wilhelmu II. Stal se tam skvělým praktikem a s titulem nadlesní také vedoucím lesním úředníkem velkostatku (obhospodařoval rozlohu lesů asi o 4 340 hektarech). K jeho největším zásluhám patří zcela originální způsob zalesnění (mezi borovici a břízu dal zasadit brambory a vysít žito) rozsáhlé oblasti vátých písků se starobylým místním názvem Doubrava, jemuž se věnoval 1825–52. Pro výsledky své práce byl nazýván „moravským Biermansem“ (podle pruského nadlesního C. L. Biermanse). B. se dále prosadil jako vyhledávaný inspektor a poradce pro lesnictví moravských velkostatků, např. Buchlova, Bystřice pod Hostýnem, Habrovan a Napajedel.

Od 1845 usiloval o založení prestižní dvouleté lesnické školy pro Moravu a Slezsko, která nakonec vznikla 1852 na lichtenštejnském zámku v Úsově. B. vypracoval návrh jejího studijního plánu a 1850–52 připravil i stanovy Moravskoslezského lesnického školského spolku. 1849 se zúčastnil prvního agrárního kongresu ve Vídni. Působil kromě toho v Moravskoslezské hospodářské společnosti v Brně, od 1849 v její samostatné lesnické sekci. Za práci tam obdržel 1856 zlatou medaili. Byl členem rakouského říšského lesnického spolku, čestným členem České lesnické jednoty (1850), jednatelem Moravskoslezského lesnického školského spolku (1852–68), komisařem a examinátorem státních lesnických zkoušek.

B. patřil mezi nejvýznamnější moravské a rakouské lesní hospodáře 19. století. Dokázal využít tradovanou moudrost starých praktiků i bouřlivě se rozvíjející lesnické nauky v první polovině 19. století. 1906 mu byl Moravskoslezským lesnickým spolkem zbudován u lideřovského nádraží pomník s nápisem: „Památce velezasloužilého zakladatele těchto lesů lesního inspektora J. F. B. 1823–52.“

D: soupis in: G. Novotný, J. F. B. a jeho působení na velkostatku Bzenec (Ke 195. výročí narození dnes polozapomenutého lesníka), in: Slovácko 37, 1995, s. 153n.

L: G. Novotný, c. d.; F. Kraetzl, Forstinspektor J. F. B., in: Verhandlungen der Forstwirthe von Mähren und Schlesien, 1883, 3. Heft, s. 49n.; HSN 1, s. 386; J. Hanák, Paměti města Bzence, 1919, s. 143n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný