BECHYŇKA Jan †?5.11.1507: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = asi 5.11.1507
 
| datum úmrtí = asi 5.11.1507
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />63- Spisovatel<br />
50- Náboženský publicista
+
63- Spisovatel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 344
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 18:07

Jan BECHYŇKA
Narození 2. polovina 15.století
Místo narození Praha
Úmrtí asi 5.11.1507
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 344
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43920

BECHYŇKA, Jan, * 2. polovina 15. století Praha, † asi 5. 11. 1507 Praha, utrakvistický kněz, odpůrce jednoty bratrské

Pocházel z rodiny pražského krejčího. Značnou část svého života prožil ve farnosti u Sv. Apolináře v Praze. Tam se narodil a prožil dětství, jak o tom píše ve svých dílech. Od konce 15. století zde pak působil jako farář. V pramenech jeho teologické vzdělání není doloženo, je ovšem známo, že získal kněžské svěcení. Podle dobové literatury byl vysvěcen biskupem východní církve (arménské svěcení) s největší pravděpodobností ve Lvově, asi již v šedesátých letech 15. století. Po určitou dobu v poslední čtvrtině 15. století spravoval faru v Javorném (snad u Nasavrk). B. byl především farářem, literátem a oblíbeným kazatelem. Z jeho tvorby je patrné, že nebyla určena k teologickým disputacím, ale k šíření mezi prostý lid. V literárních dílech je zřetelný vliv Petra Chelčického, na něhož se B. ve svých spisech několikrát odvolával. Sbližoval je pacifismus a odpor proti válkám. Obdobně jako celá česká reformace hledal B. ideál v apoštolské (prvotní) církvi. Chelčický byl pro B. vzorem i v oblasti jeho literární tvorby pro děti, v péči o ně a jejich postavení v rámci církve (zejména traktát O upokojení jako dítěte Pešíkovi). Překvapivé jsou jeho znalosti ze zdravovědy. B. se ve svých spisech velmi často projevoval jako kritik mravního úpadku církve pod obojí. Varoval před jejím úplným zesvětštěním a podřízením světské moci. Jeho teologické učení je jednoznačně christocentrické. Názorově se ale zcela rozcházel s jednotou bratrskou, kterou ve svých spisech označoval za pikartskou sektu a často proti ní vystupoval. Zemřel v Praze při jedné z morových epidemií.

D: traktáty a další spisy: in: LČL 1, s.180.

L: J. Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, 2001; N. Rejchrtová, B. traktát O pokoji církve v Čechách, in: Folia Historica Bohemica 15, 1991, s. 73n.; táž, Korbelík duchovní bratru Ondřejovi, in: Historia docet, 1992, s. 437n.; táž, J. B. – kněz a literát, in: Praga Mystica, Acta reformationem bohemicam illustrantia 3, 1984, s. 5n.; P. Spunar, Literární činnost utrakvistů doby poděbradské a jagellonské, in: Acta reformationem bohemicam illustrantia, 1978, s. 186n.; OSN, s. 629; BOS 2, s. 66.; LČL 1, s. 180.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Doležalová