BECKER Erich 6.10.1885-3.10.1976: Porovnání verzí
(BECKER_Erich_6.10.1885-3.10.1976) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 3.10.1976 | | datum úmrtí = 3.10.1976 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Norimberk (Německo) |
− | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | + | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />36- Ostatní průmyslová odvětví |
− | 36- Ostatní průmyslová odvětví | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 313 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BECKER, Erich,''' ''* 6. 10. 1885 ?, † 3. 10. 1976 Norimberk (Německo), chemik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Byl původem Němec. Po absolvování vysokoškolských studií | ||
+ | v Berlíně a v Cáchách nastoupil 1914 do kladenské Poldiny | ||
+ | huti jako vedoucí fyzikálního oddělení do nově zřízeného | ||
+ | Chemicko-fyzikálního ústavu. V lednu 1917 byl jmenován | ||
+ | vedoucím provozu, 1921 se stal vrchním úředníkem, v červenci | ||
+ | 1927 jedním ze zástupců ředitele, 1933 ředitelem | ||
+ | technického ředitelství Kladno a 1935 technickým ředitelem | ||
+ | Poldiny huti. 1938–45 působil jako zástupce generálního | ||
+ | ředitele Poldiny hutě v Chomutově. Jeho výzkum se týkal | ||
+ | chemického složení oceli a jejího následného zpracování | ||
+ | a opracování. První zkoumání zaměřil na možnost nahradit | ||
+ | vysoce legovanou CrNi ocel (používanou na výrobu neprůstřelných | ||
+ | plechů) pevnější a houževnatější ocelí s křemíkem | ||
+ | SiCrNi označenou jako POLDI NIS. 1933–35 podal několik | ||
+ | patentních přihlášek na oceli pro zbrojní průmysl. Vyvinul | ||
+ | a patentoval rychlořezné oceli s novým chemickým složením | ||
+ | na bázi snižování obsahu wolframu a jeho nahrazení novými | ||
+ | přísadami za účelem zvýšení užitných hodnot a zároveň snížení | ||
+ | výrobních nákladů. Podílel se na vývoji korozivzdorných ocelí, 1923 podal patentovou přihlášku na výrobu kyselinovzdorných | ||
+ | a korozivzdorných ocelí, které (zejména POLDI | ||
+ | AKC, POLDI AKV a další) se později používaly i jako žáruvzdorné. | ||
+ | Poldina huť si zásluhou B. patentů zajistila v tomto | ||
+ | oboru prvenství. 1945, po odsunu z ČSR, nastoupil u fi rmy | ||
+ | Böhler v Kapfenbergu (Rakousko). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Poldi Nachrichten 1932–38; Kladenský kovák 45, 1992, č. 7, s. 3; J. Kovařík, | ||
+ | Zapomenuté osobnosti z historie Poldiny hutě, in: Z dějin hutnictví | ||
+ | 21. Rozpravy NTM 127, 1993, s. 48n.; týž, E. B. a meziválečný výzkum | ||
+ | Poldiny hutě, in: tamtéž, s. 23; Rozpravy NTM 134, 1995, s. 30n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/161157 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Josef Petrik | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]] | [[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
[[Kategorie:1976]] | [[Kategorie:1976]] | ||
+ | [[Kategorie:Norimberk]] |
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:11
Erich BECKER | |
Narození | 6.10.1885 |
---|---|
Úmrtí | 3.10.1976 |
Místo úmrtí | Norimberk (Německo) |
Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 36- Ostatní průmyslová odvětví |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 313 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84168 |
BECKER, Erich, * 6. 10. 1885 ?, † 3. 10. 1976 Norimberk (Německo), chemik, pedagog
Byl původem Němec. Po absolvování vysokoškolských studií v Berlíně a v Cáchách nastoupil 1914 do kladenské Poldiny huti jako vedoucí fyzikálního oddělení do nově zřízeného Chemicko-fyzikálního ústavu. V lednu 1917 byl jmenován vedoucím provozu, 1921 se stal vrchním úředníkem, v červenci 1927 jedním ze zástupců ředitele, 1933 ředitelem technického ředitelství Kladno a 1935 technickým ředitelem Poldiny huti. 1938–45 působil jako zástupce generálního ředitele Poldiny hutě v Chomutově. Jeho výzkum se týkal chemického složení oceli a jejího následného zpracování a opracování. První zkoumání zaměřil na možnost nahradit vysoce legovanou CrNi ocel (používanou na výrobu neprůstřelných plechů) pevnější a houževnatější ocelí s křemíkem SiCrNi označenou jako POLDI NIS. 1933–35 podal několik patentních přihlášek na oceli pro zbrojní průmysl. Vyvinul a patentoval rychlořezné oceli s novým chemickým složením na bázi snižování obsahu wolframu a jeho nahrazení novými přísadami za účelem zvýšení užitných hodnot a zároveň snížení výrobních nákladů. Podílel se na vývoji korozivzdorných ocelí, 1923 podal patentovou přihlášku na výrobu kyselinovzdorných a korozivzdorných ocelí, které (zejména POLDI AKC, POLDI AKV a další) se později používaly i jako žáruvzdorné. Poldina huť si zásluhou B. patentů zajistila v tomto oboru prvenství. 1945, po odsunu z ČSR, nastoupil u fi rmy Böhler v Kapfenbergu (Rakousko).
L: Poldi Nachrichten 1932–38; Kladenský kovák 45, 1992, č. 7, s. 3; J. Kovařík, Zapomenuté osobnosti z historie Poldiny hutě, in: Z dějin hutnictví 21. Rozpravy NTM 127, 1993, s. 48n.; týž, E. B. a meziválečný výzkum Poldiny hutě, in: tamtéž, s. 23; Rozpravy NTM 134, 1995, s. 30n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Petrik