BECKER Erich 6.10.1885-3.10.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(BECKER_Erich_6.10.1885-3.10.1976)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 3.10.1976
 
| datum úmrtí = 3.10.1976
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Norimberk (Německo)
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
 
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
 
36- Ostatní průmyslová odvětví
 
36- Ostatní průmyslová odvětví
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Erich BECKER
+
}}
 +
 
 +
'''BECKER, Erich,''' ''* 6. 10. 1885 ?, † 3. 10. 1976 Norimberk (Německo), chemik, pedagog''
 +
 
 +
Byl původem Němec. Po absolvování vysokoškolských studií
 +
v Berlíně a v Cáchách nastoupil 1914 do kladenské Poldiny
 +
huti jako vedoucí fyzikálního oddělení do nově zřízeného
 +
Chemicko-fyzikálního ústavu. V lednu 1917 byl jmenován
 +
vedoucím provozu, 1921 se stal vrchním úředníkem, v červenci
 +
1927 jedním ze zástupců ředitele, 1933 ředitelem
 +
technického ředitelství Kladno a 1935 technickým ředitelem
 +
Poldiny huti. 1938–45 působil jako zástupce generálního
 +
ředitele Poldiny hutě v Chomutově. Jeho výzkum se týkal
 +
chemického složení oceli a jejího následného zpracování
 +
a opracování. První zkoumání zaměřil na možnost nahradit
 +
vysoce legovanou CrNi ocel (používanou na výrobu neprůstřelných
 +
plechů) pevnější a houževnatější ocelí s křemíkem
 +
SiCrNi označenou jako POLDI NIS. 1933–35 podal několik
 +
patentních přihlášek na oceli pro zbrojní průmysl. Vyvinul
 +
a patentoval rychlořezné oceli s novým chemickým složením
 +
na bázi snižování obsahu wolframu a jeho nahrazení novými
 +
přísadami za účelem zvýšení užitných hodnot a zároveň snížení
 +
výrobních nákladů. Podílel se na vývoji korozivzdorných ocelí, 1923 podal patentovou přihlášku na výrobu kyselinovzdorných
 +
a korozivzdorných ocelí, které (zejména POLDI
 +
AKC, POLDI AKV a další) se později používaly i jako žáruvzdorné.
 +
Poldina huť si zásluhou B. patentů zajistila v tomto
 +
oboru prvenství. 1945, po odsunu z ČSR, nastoupil u fi rmy
 +
Böhler v Kapfenbergu (Rakousko).
 +
 
 +
'''L:''' Poldi Nachrichten 1932–38; Kladenský kovák 45, 1992, č. 7, s. 3; J. Kovařík,
 +
Zapomenuté osobnosti z historie Poldiny hutě, in: Z dějin hutnictví
 +
21. Rozpravy NTM 127, 1993, s. 48n.; týž, E. B. a meziválečný výzkum
 +
Poldiny hutě, in: tamtéž, s. 23; Rozpravy NTM 134, 1995, s. 30n.
 +
 
 +
Josef Petrik
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]]
 
[[Kategorie:36- Ostatní průmyslová odvětví]]
 
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:1976]]
 +
[[Kategorie:Norimberk]]

Verze z 2. 6. 2016, 08:14

Erich BECKER
Narození 6.10.1885
Úmrtí 3.10.1976
Místo úmrtí Norimberk (Německo)
Povolání

26- Bánský odborník nebo energetik

36- Ostatní průmyslová odvětví
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=84168

BECKER, Erich, * 6. 10. 1885 ?, † 3. 10. 1976 Norimberk (Německo), chemik, pedagog

Byl původem Němec. Po absolvování vysokoškolských studií v Berlíně a v Cáchách nastoupil 1914 do kladenské Poldiny huti jako vedoucí fyzikálního oddělení do nově zřízeného Chemicko-fyzikálního ústavu. V lednu 1917 byl jmenován vedoucím provozu, 1921 se stal vrchním úředníkem, v červenci 1927 jedním ze zástupců ředitele, 1933 ředitelem technického ředitelství Kladno a 1935 technickým ředitelem Poldiny huti. 1938–45 působil jako zástupce generálního ředitele Poldiny hutě v Chomutově. Jeho výzkum se týkal chemického složení oceli a jejího následného zpracování a opracování. První zkoumání zaměřil na možnost nahradit vysoce legovanou CrNi ocel (používanou na výrobu neprůstřelných plechů) pevnější a houževnatější ocelí s křemíkem SiCrNi označenou jako POLDI NIS. 1933–35 podal několik patentních přihlášek na oceli pro zbrojní průmysl. Vyvinul a patentoval rychlořezné oceli s novým chemickým složením na bázi snižování obsahu wolframu a jeho nahrazení novými přísadami za účelem zvýšení užitných hodnot a zároveň snížení výrobních nákladů. Podílel se na vývoji korozivzdorných ocelí, 1923 podal patentovou přihlášku na výrobu kyselinovzdorných a korozivzdorných ocelí, které (zejména POLDI AKC, POLDI AKV a další) se později používaly i jako žáruvzdorné. Poldina huť si zásluhou B. patentů zajistila v tomto oboru prvenství. 1945, po odsunu z ČSR, nastoupil u fi rmy Böhler v Kapfenbergu (Rakousko).

L: Poldi Nachrichten 1932–38; Kladenský kovák 45, 1992, č. 7, s. 3; J. Kovařík, Zapomenuté osobnosti z historie Poldiny hutě, in: Z dějin hutnictví 21. Rozpravy NTM 127, 1993, s. 48n.; týž, E. B. a meziválečný výzkum Poldiny hutě, in: tamtéž, s. 23; Rozpravy NTM 134, 1995, s. 30n.

Josef Petrik