BECKING Gustav Wilhelm 4.3.1894-8.5.1945: Porovnání verzí
(BECKING_Gustav_Wilhelm_4.3.1894-8.5.1945) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.3.1894 | | datum narození = 4.3.1894 | ||
− | | místo narození = Brémy | + | | místo narození = Brémy (Německo) |
| datum úmrtí = 8.5.1945 | | datum úmrtí = 8.5.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 314 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BECKING, Gustav Wilhelm,''' ''* 4. 3. 1894 Brémy (Německo), † 8. 5. 1945 Praha, muzikolog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z německo-nizozemské rodiny a nizozemské občanství | ||
+ | si ponechal až do 1921. Po maturitě na gymnáziu | ||
+ | v Brémách (1912) studoval hudební vědu na univerzitě | ||
+ | v Lipsku, kde se stal žákem a později asistentem H. Riemanna. | ||
+ | Studium zakončil 1920 disertací o Beethovenově | ||
+ | osobním stylu (publikována 1921). Habilitoval se 1922 na | ||
+ | univerzitě v Erlangen teoretickou prací o hudebním rytmu, | ||
+ | propojující metody filologické a muzikologické analýzy. | ||
+ | 1923 se tam podílel na založení Muzikologického institutu, | ||
+ | který pak řídil až do 1930, kdy byl jako řádný profesor povolán | ||
+ | na pražskou německou univerzitu. V Praze se věnoval | ||
+ | bádání a pedagogické činnosti. Přednášel pro studenty i širší | ||
+ | veřejnost, pečoval o rozvoj Muzikologického ústavu a založil | ||
+ | Collegium musicum, spolek pořádající koncertní večery se | ||
+ | soudobou hudbou. Stal se členem Německé společnosti pro | ||
+ | vědy a umění v Československé republice, kuratoria Německé | ||
+ | akademie múzických umění a Spolku pro komorní hudbu. | ||
+ | Ve druhé polovině 30. let se podílel na organizaci Sudetoněmeckých | ||
+ | hudebních slavností v Teplicích-Šanově a stál při | ||
+ | zrodu měsíčníku ''Musikblätter'' ''der Sudetendeutschen'' (vycházel | ||
+ | 1936–38). V době protektorátu patřil B., jako dlouholetý | ||
+ | člen NSDAP, k přesvědčeným nacionálním socialistům, přesto | ||
+ | však si cenil židovských komponistů (např. Gustava Mahlera). | ||
+ | Ve 30. letech také vedl disertace židovských studentů | ||
+ | a nepředpojatě se zabýval hudební kulturou slovanských | ||
+ | národů střední a jihovýchodní Evropy. Během okupace se | ||
+ | výrazněji politicky neangažoval, vůči panujícímu režimu však | ||
+ | zůstal loajální. Ve dnech Pražského povstání byl odvlečen do | ||
+ | protileteckého krytu na Hanspaulce a zastřelen. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Studien zu Beethovens Personalstil: Das Scherzothema, Leipzig 1921; | ||
+ | Musikalische Werke. E. T. A. Hoff mann, Leipzig 1922; Der musikalische | ||
+ | Rhythmus als Erkenntnisquelle, Augsburg 1928; Singende Heimat, 1938. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Pazdírek, s. 51; G. B. zum Gedächtnis. Eine Auswahl seiner Schriften und | ||
+ | Beiträge seiner Schüler, Tutzing 1975 (kde výběrový soupis díla); J. Doubravová, | ||
+ | G. B. a sémantické gesto, in: Přednášky z 39. běhu Letní školy slovanských | ||
+ | studií, 1997, s. 7n.; T. Fuchs, G. B., in: M. Gletter – A. Míšková | ||
+ | (ed.), Prager Professoren, 2001, s. 221n.; R. Neubert, Die Rhythmuslehre | ||
+ | G. B., disertace Mainz 2002; LDM 1, s. 148n. (se soupisem literatury); | ||
+ | MGG, s. 632. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/68218 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Josef Boček | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | [[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
[[Kategorie:Brémy]] | [[Kategorie:Brémy]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:13
Gustav Wilhelm BECKING | |
Narození | 4.3.1894 |
---|---|
Místo narození | Brémy (Německo) |
Úmrtí | 8.5.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 73- Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 314 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40641 |
BECKING, Gustav Wilhelm, * 4. 3. 1894 Brémy (Německo), † 8. 5. 1945 Praha, muzikolog
Pocházel z německo-nizozemské rodiny a nizozemské občanství si ponechal až do 1921. Po maturitě na gymnáziu v Brémách (1912) studoval hudební vědu na univerzitě v Lipsku, kde se stal žákem a později asistentem H. Riemanna. Studium zakončil 1920 disertací o Beethovenově osobním stylu (publikována 1921). Habilitoval se 1922 na univerzitě v Erlangen teoretickou prací o hudebním rytmu, propojující metody filologické a muzikologické analýzy. 1923 se tam podílel na založení Muzikologického institutu, který pak řídil až do 1930, kdy byl jako řádný profesor povolán na pražskou německou univerzitu. V Praze se věnoval bádání a pedagogické činnosti. Přednášel pro studenty i širší veřejnost, pečoval o rozvoj Muzikologického ústavu a založil Collegium musicum, spolek pořádající koncertní večery se soudobou hudbou. Stal se členem Německé společnosti pro vědy a umění v Československé republice, kuratoria Německé akademie múzických umění a Spolku pro komorní hudbu. Ve druhé polovině 30. let se podílel na organizaci Sudetoněmeckých hudebních slavností v Teplicích-Šanově a stál při zrodu měsíčníku Musikblätter der Sudetendeutschen (vycházel 1936–38). V době protektorátu patřil B., jako dlouholetý člen NSDAP, k přesvědčeným nacionálním socialistům, přesto však si cenil židovských komponistů (např. Gustava Mahlera). Ve 30. letech také vedl disertace židovských studentů a nepředpojatě se zabýval hudební kulturou slovanských národů střední a jihovýchodní Evropy. Během okupace se výrazněji politicky neangažoval, vůči panujícímu režimu však zůstal loajální. Ve dnech Pražského povstání byl odvlečen do protileteckého krytu na Hanspaulce a zastřelen.
D: Studien zu Beethovens Personalstil: Das Scherzothema, Leipzig 1921; Musikalische Werke. E. T. A. Hoff mann, Leipzig 1922; Der musikalische Rhythmus als Erkenntnisquelle, Augsburg 1928; Singende Heimat, 1938.
L: Pazdírek, s. 51; G. B. zum Gedächtnis. Eine Auswahl seiner Schriften und Beiträge seiner Schüler, Tutzing 1975 (kde výběrový soupis díla); J. Doubravová, G. B. a sémantické gesto, in: Přednášky z 39. běhu Letní školy slovanských studií, 1997, s. 7n.; T. Fuchs, G. B., in: M. Gletter – A. Míšková (ed.), Prager Professoren, 2001, s. 221n.; R. Neubert, Die Rhythmuslehre G. B., disertace Mainz 2002; LDM 1, s. 148n. (se soupisem literatury); MGG, s. 632.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Boček