BECKING Gustav Wilhelm 4.3.1894-8.5.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(BECKING_Gustav_Wilhelm_4.3.1894-8.5.1945)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.3.1894
 
| datum narození = 4.3.1894
−
| místo narození = Brémy
+
| místo narození = Brémy (Německo)
 
| datum úmrtí = 8.5.1945
 
| datum úmrtí = 8.5.1945
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Gustav Wilhelm BECKING
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 314
 +
}}
 +
 
 +
'''BECKING, Gustav Wilhelm,''' ''* 4. 3. 1894 Brémy (Německo), † 8. 5. 1945 Praha, muzikolog''
 +
 
 +
Pocházel z německo-nizozemské rodiny a nizozemské občanství
 +
si ponechal až do 1921. Po maturitě na gymnáziu
 +
v Brémách (1912) studoval hudební vědu na univerzitě
 +
v Lipsku, kde se stal žákem a později asistentem H. Riemanna.
 +
Studium zakončil 1920 disertací o Beethovenově
 +
osobním stylu (publikována 1921). Habilitoval se 1922 na
 +
univerzitě v Erlangen teoretickou prací o hudebním rytmu,
 +
propojující metody filologické a muzikologické analýzy.
 +
1923 se tam podílel na založení Muzikologického institutu,
 +
který pak řídil až do 1930, kdy byl jako řádný profesor povolán
 +
na pražskou německou univerzitu. V Praze se věnoval
 +
bádání a pedagogické činnosti. Přednášel pro studenty i širší
 +
veřejnost, pečoval o rozvoj Muzikologického ústavu a založil
 +
Collegium musicum, spolek pořádající koncertní večery se
 +
soudobou hudbou. Stal se členem Německé společnosti pro
 +
vědy a umění v Československé republice, kuratoria Německé
 +
akademie múzických umění a Spolku pro komorní hudbu.
 +
Ve druhé polovině 30. let se podílel na organizaci Sudetoněmeckých
 +
hudebních slavností v Teplicích-Šanově a stál při
 +
zrodu měsíčníku ''Musikblätter'' ''der Sudetendeutschen'' (vycházel
 +
1936–38). V době protektorátu patřil B., jako dlouholetý
 +
člen NSDAP, k přesvědčeným nacionálním socialistům, přesto
 +
však si cenil židovských komponistů (např. Gustava Mahlera).
 +
Ve 30. letech také vedl disertace židovských studentů
 +
a nepředpojatě se zabýval hudební kulturou slovanských
 +
národů střední a jihovýchodní Evropy. Během okupace se
 +
výrazněji politicky neangažoval, vůči panujícímu režimu však
 +
zůstal loajální. Ve dnech Pražského povstání byl odvlečen do
 +
protileteckého krytu na Hanspaulce a zastřelen.
 +
 
 +
'''D:''' Studien zu Beethovens Personalstil: Das Scherzothema, Leipzig 1921;
 +
Musikalische Werke. E. T. A. Hoff mann, Leipzig 1922; Der musikalische
 +
Rhythmus als Erkenntnisquelle, Augsburg 1928; Singende Heimat, 1938.
 +
 
 +
'''L:''' Pazdírek, s. 51; G. B. zum Gedächtnis. Eine Auswahl seiner Schriften und
 +
Beiträge seiner Schüler, Tutzing 1975 (kde výběrový soupis díla); J. Doubravová,
 +
G. B. a sémantické gesto, in: Přednášky z 39. běhu Letní školy slovanských
 +
studií, 1997, s. 7n.; T. Fuchs, G. B., in: M. Gletter – A. Míšková
 +
(ed.), Prager Professoren, 2001, s. 221n.; R. Neubert, Die Rhythmuslehre
 +
G. B., disertace Mainz 2002; LDM 1, s. 148n. (se soupisem literatury);
 +
MGG, s. 632.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/68218 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Josef Boček
  
−
== Literatura ==
 
−
SOkA Jabl, n. -MÚ- ev. obyv. LDM 1, 148-52;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
 
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
−
 
 
[[Kategorie:1894]]
 
[[Kategorie:1894]]
 
[[Kategorie:Brémy]]
 
[[Kategorie:Brémy]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:13

Gustav Wilhelm BECKING
Narození 4.3.1894
Místo narození Brémy (Německo)
Úmrtí 8.5.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 314
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40641

BECKING, Gustav Wilhelm, * 4. 3. 1894 Brémy (Německo), † 8. 5. 1945 Praha, muzikolog

Pocházel z německo-nizozemské rodiny a nizozemské občanství si ponechal až do 1921. Po maturitě na gymnáziu v Brémách (1912) studoval hudební vědu na univerzitě v Lipsku, kde se stal žákem a později asistentem H. Riemanna. Studium zakončil 1920 disertací o Beethovenově osobním stylu (publikována 1921). Habilitoval se 1922 na univerzitě v Erlangen teoretickou prací o hudebním rytmu, propojující metody filologické a muzikologické analýzy. 1923 se tam podílel na založení Muzikologického institutu, který pak řídil až do 1930, kdy byl jako řádný profesor povolán na pražskou německou univerzitu. V Praze se věnoval bádání a pedagogické činnosti. Přednášel pro studenty i širší veřejnost, pečoval o rozvoj Muzikologického ústavu a založil Collegium musicum, spolek pořádající koncertní večery se soudobou hudbou. Stal se členem Německé společnosti pro vědy a umění v Československé republice, kuratoria Německé akademie múzických umění a Spolku pro komorní hudbu. Ve druhé polovině 30. let se podílel na organizaci Sudetoněmeckých hudebních slavností v Teplicích-Šanově a stál při zrodu měsíčníku Musikblätter der Sudetendeutschen (vycházel 1936–38). V době protektorátu patřil B., jako dlouholetý člen NSDAP, k přesvědčeným nacionálním socialistům, přesto však si cenil židovských komponistů (např. Gustava Mahlera). Ve 30. letech také vedl disertace židovských studentů a nepředpojatě se zabýval hudební kulturou slovanských národů střední a jihovýchodní Evropy. Během okupace se výrazněji politicky neangažoval, vůči panujícímu režimu však zůstal loajální. Ve dnech Pražského povstání byl odvlečen do protileteckého krytu na Hanspaulce a zastřelen.

D: Studien zu Beethovens Personalstil: Das Scherzothema, Leipzig 1921; Musikalische Werke. E. T. A. Hoff mann, Leipzig 1922; Der musikalische Rhythmus als Erkenntnisquelle, Augsburg 1928; Singende Heimat, 1938.

L: Pazdírek, s. 51; G. B. zum Gedächtnis. Eine Auswahl seiner Schriften und Beiträge seiner Schüler, Tutzing 1975 (kde výběrový soupis díla); J. Doubravová, G. B. a sémantické gesto, in: Přednášky z 39. běhu Letní školy slovanských studií, 1997, s. 7n.; T. Fuchs, G. B., in: M. Gletter – A. Míšková (ed.), Prager Professoren, 2001, s. 221n.; R. Neubert, Die Rhythmuslehre G. B., disertace Mainz 2002; LDM 1, s. 148n. (se soupisem literatury); MGG, s. 632.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Boček

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BECKING_Gustav_Wilhelm_4.3.1894-8.5.1945&oldid=109862“