Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BECKOVSKÝ Jan František 18.8.1658-26.12.1725

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan František BECKOVSKÝ
| obrázek = Beckovsky Jan Frantisek portret.png 
| datum narození = 18.8.1658
| místo narození = Havlíčkův (dříve Německý) Brod
| datum úmrtí = 26.12.1725
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel<br />53- Historik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 315
}}

'''BECKOVSKÝ, Jan František''' ''(též BECZKOWSKÝ, Jan B. a Cruce), * 18. 8. 1658 Havlíčkův (dříve Německý) Brod, † 26. 12. 1725 Praha, katolický kněz, kronikář, hagiograf, překladatel''

Pocházel z početné chudší měšťanské rodiny. 1674 se jako
šestnáctiletý rozhodl nepokračovat v nastoupené dráze řemeslníka
a začal studovat. Navštěvoval školu v rodišti, od 1678
poezii a rétoriku v Brně. 1680 odešel do Vídně a studoval
tam filozofii. Zajímal se ale i o dějepisectví a klasickou antickou
literaturu. Patrně 1682 se vrátil do Čech. Po příchodu do
Prahy vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou, 6. 3.
1685 tam složil řeholní sliby a 1688 byl vysvěcen na kněze.
Do 1699 působil jako hospodářský správce kláštera. Pak byl
ustanoven administrátorem nově zřízené řádové nemocnice
sv. Anežky pro ženy. Tato pozice, v níž setrval až do své smrti,
mu poskytla lepší podmínky pro odbornou práci, které se od
počátku 90. let věnoval. Posléze vynikl jako kronikář, hagiograf,
překladatel a autor, zejména náboženských výchovných
knih. Ve své historické práci zdůrazňoval jako duchovní
katolickou minulost českého státu, současně zastával pozice
barokního patriotismu. Do své především česky psané tvorby
vkládal záměr jak naučný, nábožensky propagační, tak
i národně uvědomovací. Nejvýrazněji projevil tyto tendence
ve své nejdůležitější práci, která měla podat dějiny celých
Čech, ''Poselkyni'' ''starých'' ''příběhův'' ''českých'' (1. díl, dovedený do
roku 1526, byl vydán 1700). B. zde vyšel z ''Hájkovy'' ''kroniky'',
již však podstatně rozšířil (o oslavné pasáže věnované českým
patronům, o výklady zázraků aj.). Vůči české reformaci zaujímal
jakožto katolický duchovní negativní stanoviska, ale
jako barokní vlastenec vyzdvihoval národní rysy husitského
hnutí. ''Poselkyně'' je sepsána záměrně v češtině, byla určena
širokým lidovým vrstvám a B. se jejím prostřednictvím snažil
i povznést upadlý český jazyk a národní dějinné povědomí.
Druhý díl ''Poselkyně'', který má zvláště ve své poslední části
jedinečnou hodnotu historického pramene, je materiálově
cennější pro svůj bohatý kronikářský a listinný materiál, pro
vyprávění ve formě pamětních zápisů i použití údajů, které B.
sám ověřil nebo pořídil, a také pro včlenění těch dokladů, jež
byly později zničeny (např. klášterní archiválie). Své monumentální
dílo dovedl B. do 1715. Díl vznikající 1700–23 byl
vydán teprve koncem 19. století jako historický dokument.
Na svou dobu se B. odvážil kronikářského počinu neobyčejně
rozměrného (více než 1 000 foliových stran). Jeho ''Poselkyně''
se na dalších sto let stala významnou prostředkovatelkou národních
dějin v českém jazyce a působila obrodně na široké
vlastenecké lidové vrstvy.

Po vydání prvního dílu ''Poselkyně'' se B. v roce 1700 vypravil
na první ze svých několika dlouhotrvajících cest po vlasti
i cizině. Prošel při nich Čechy, Moravu i Horní Uhry. Svůj
zájem přitom soustřeďoval na studium archivního materiálu,
místopisu lokalit, jimiž procházel, na sbírání listin, pořizování
výpisků z nich a shromažďování informací a dokumentů
od pamětníků. Věnoval se také botanice a výtvarnému umění.
Pracoval i jako malíř (připisována je mu malířská výzdoba
kaple kláštera sv. Františka v Praze). Zájem o historická
témata projevil v hagiografických pracích, především o sv.
Anežce (''Milá'' ''choť'' ''nebeského'' ''miláčka,'' ''blahoslavená'' ''Anežka…'',
1701), o sv. Janu Nepomuckém (''Vita,'' ''mors,'' ''cultus'' ''divi'' ''Joannis''
''Nepomuceni…'', 1708, česky a německy), o sv. Hedvice
(''Život'' ''svaté'' ''Hedviky…'', 1695) i v latinsky psaných ''Krátkých''
''dějinách'' ''metropolitního'' ''kostela'' ''pražského'' (''Vestigium'' ''ecclesiae''
''metropolitanae'' ''Pragensis'', 1721). Do nábožensky výchovných
děl životopisů svatých a legend vkládal na rozdíl od dobové
zvyklosti historické výklady (''Krve'' ''nevinné'' ''žízniví'' ''vlci'' ''Dioklecián''
''a Maximián…'', 1697; ''Palma'' ''milosti,'' ''palma'' ''šťastnosti,''
''svatý'' ''Jan'' ''Matenský,'' ''svatý'' ''Felix'' ''Valezský…'', 1706). Na sklonku
1725 byl raněn mrtvicí, které podlehl. Pohřben byl ve společné
hrobce křižovnického špitálu v Praze. V jeho pozůstalosti
zůstala řada rukopisů, mimo jiné rostlinář.

'''D:''' Knihopis č. 1 027–51; A. Rezek, in: J. F. B., Poselkyně starých příběhův
českých, 3 sv. (1879–1880, komentovaná edice); Z. Kalista, České baroko
(1941, ukázka z díla J. F. B.); LČL 1, s. 168.

'''L:''' Jireček 1, s. 53n.; J. Hilický, in: Náš domov 8, 1899, s. 481n., s obr.;
A. Rezek, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých
a k starší české bibliografii, in: ČNM, 1878; týž, in: J. F. B., Poselkyně starých
příběhův českých 3, 1880; týž, Dodatky a opravy k starší české biografii,
in: ČNM, 1882; A. Truhlář, J. F. Beckovského Poselkyně starých příběhův
českých, díl 1, in: Sborník historický 1884; týž, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: ČNM,
1913; Od Karlova mostu 1, 1928, s. 81 a passim, řada článků a bibliografie,
zejména Decantatus bohemiae historicus, Slasti a strasti českého literáta;
V. Bitnar, in: O českém baroku slovesném, 1932; Z. Kalista, in: České baroko,
1941; Slovník českých spisovatelů, 1964, s. 20; SDLČ, s. 98; PSN 1,
s. 187; MČE 1, s. 388; BOS 2, s. 50; RSN 1, s. 563; M. Kopecký, Poznámky
k vývoji české historické beletrie předobrozenské, in: SPFFBU D 14, 1967;
LČL 1, s. 167n.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/34020 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Rak

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1658]]
[[Kategorie:Havlíčkův Brod]]
[[Kategorie:1725]]
[[Kategorie:Praha]]