Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU Günther 25.8.1856-23.6.1931

{{Infobox - osoba
| jméno = Günther BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU
| obrázek = Beck von Mannagetta und Lerchenau Gunther portret.jpg
| datum narození = 25.8.1856
| místo narození = Bratislava (Slovensko)
| datum úmrtí = 23.6.1931
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 6- Botanik<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 312
}}

'''BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU, Günther,''' ''* 25. 8. 1856 Bratislava (Slovensko), † 23. 6. 1931 Praha, botanik''

Pocházel z rakouské úřednické nobility, bratranec Maxe Vladimíra
B. (1854–1943). Na vídeňské univerzitě vystudoval
botaniku, 1885–99 vedl floristické oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. 1884 se habilitoval ze systematické botaniky,
1895 se stal titulárním mimořádným profesorem. 1899 byl
povolán do Prahy na německou univerzitu jako profesor
botaniky (stal se nástupcem R. Wettsteina), 1921 byl penzionován.
Věnoval se především systematické botanice a floristice,
sledoval hlavně geobotanické aspekty. Napsal celou řadu
monografií o různých rodech rostlin. Jeho dílo ''Die'' ''Flora''
''von'' ''Nieder-Österreich'' (1890–93) patřilo tehdy k nejlepším
pracím v zemích střední Evropy. Ještě za svého vídeňského
působení podnikl sedm cest do Chorvatska a Dalmácie, ale
výsledky bádání o tamní floře zpracoval a vydal až v Praze
pod názvem ''Die Vegetationsverhältnisse'' ''der illyrischen'' ''Länder''
(1901). Byl významným znalcem vídeňských herbářů,
zdokonalil podstatně jejich správu. I v Praze rozšířil svůj
rozsáhlý herbář v univerzitním Botanickém ústavu. Intenzivně
se zabýval studiem flóry východních Alp, jejíž genezi
se snažil rekonstruovat. Svými teoretickými názory ovlivnil
Karla Domina a Karla Rudolpha inicioval k provádění
pylových analýz rašelinišť, které změnily pohled na vývoj
české vegetace. Nárys vývoje rostlinstva u nás podal v díle
''Entwicklungsgeschichte'' ''der Pflanzendecke'' ''in den'' ''Ländern'' ''der''
''Tschechoslowakischen'' ''Republik'' (1924). Napsal ''Učebnici'' ''přírodopisu''
''rostlin'' ''pro střední'' ''školy'' (1903), která během dvaceti let
dosáhla deseti vydání.

'''L:''' OSND 1/1, s. 501; Věda přírodní 13, 1932, s. 119n.; Berichte der Deutschen
botanischen Gesellschaft 49, 1931, s. (105)n.; KSN 1, s. 465; SBS 1,
s. 176; BL 1, s. 65; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském
území od nejstarších dob, in: Zprávy čs. společnosti pro dějiny věd
a techniky, 1970, č. 14–15, s. 57; MSA 103, 1991, s. 1.

Jan Janko

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1856]]
[[Kategorie:Bratislava]]
[[Kategorie:1931]]
[[Kategorie:Praha]]