Biografický slovník
BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU Günther 25.8.1856-23.6.1931: Porovnání verzí
(BECK_von_Managetta_Günther_25.8.1856-23.6.1931) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Günther BECK von | + | | jméno = Günther BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.8.1856 | | datum narození = 25.8.1856 | ||
| − | | místo narození = Bratislava | + | | místo narození = Bratislava (Slovensko) |
| datum úmrtí = 23.6.1931 | | datum úmrtí = 23.6.1931 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU, Günther, * 25. 8. 1856 Bratislava (Slovensko), † 23. 6. 1931 Praha, botanik | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rakouské úřednické nobility, bratranec Maxe Vladimíra | ||
| + | B. (1854–1943). Na vídeňské univerzitě vystudoval | ||
| + | botaniku, 1885–99 vedl floristické oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. 1884 se habilitoval ze systematické botaniky, | ||
| + | 1895 se stal titulárním mimořádným profesorem. 1899 byl | ||
| + | povolán do Prahy na německou univerzitu jako profesor | ||
| + | botaniky (stal se nástupcem R. Wettsteina), 1921 byl penzionován. | ||
| + | Věnoval se především systematické botanice a floristice, | ||
| + | sledoval hlavně geobotanické aspekty. Napsal celou řadu | ||
| + | monografií o různých rodech rostlin. Jeho dílo ''Die'' ''Flora'' | ||
| + | ''von Nieder''''-Österreich'' (1890–93) patřilo tehdy k nejlepším | ||
| + | pracím v zemích střední Evropy. Ještě za svého vídeňského | ||
| + | působení podnikl sedm cest do Chorvatska a Dalmácie, ale | ||
| + | výsledky bádání o tamní floře zpracoval a vydal až v Praze | ||
| + | pod názvem ''Die Vegetationsverhältnisse'' ''der illyrischen'' ''Länder'' | ||
| + | (1901). Byl významným znalcem vídeňských herbářů, | ||
| + | zdokonalil podstatně jejich správu. I v Praze rozšířil svůj | ||
| + | rozsáhlý herbář v univerzitním Botanickém ústavu. Intenzivně | ||
| + | se zabýval studiem flóry východních Alp, jejíž genezi | ||
| + | se snažil rekonstruovat. Svými teoretickými názory ovlivnil | ||
| + | Karla Domina a Karla Rudolpha inicioval k provádění | ||
| + | pylových analýz rašelinišť, které změnily pohled na vývoj | ||
| + | české vegetace. Nárys vývoje rostlinstva u nás podal v díle | ||
| + | ''Entwicklungsgeschichte'' ''der Pflanzendecke'' ''in den'' ''Ländern'' ''der'' | ||
| + | ''Tschechoslowakischen'' ''Republik'' (1924). Napsal ''Učebnici'' ''přírodopisu'' | ||
| + | ''rostlin'' ''pro střední'' ''školy'' (1903), která během dvaceti let | ||
| + | dosáhla deseti vydání. | ||
| + | |||
| + | L: OSND 1/1, s. 501; Věda přírodní 13, 1932, s. 119n.; Berichte der Deutschen | ||
| + | botanischen Gesellschaft 49, 1931, s. (105)n.; KSN 1, s. 465; SBS 1, | ||
| + | s. 176; BL 1, s. 65; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském | ||
| + | území od nejstarších dob, in: Zprávy čs. společnosti pro dějiny věd | ||
| + | a techniky, 1970, č. 14–15, s. 57; MSA 103, 1991, s. 1. | ||
| + | |||
| + | Jan Janko | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1856]] | [[Kategorie:1856]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
[[Kategorie:1931]] | [[Kategorie:1931]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 2. 6. 2016, 08:04
| Günther BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU | |
 | |
| Narození | 25.8.1856 |
|---|---|
| Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
| Úmrtí | 23.6.1931 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
6- Botanik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40618 |
BECK von MANNAGETTA und LERCHENAU, Günther, * 25. 8. 1856 Bratislava (Slovensko), † 23. 6. 1931 Praha, botanik
Pocházel z rakouské úřednické nobility, bratranec Maxe Vladimíra B. (1854–1943). Na vídeňské univerzitě vystudoval botaniku, 1885–99 vedl floristické oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni. 1884 se habilitoval ze systematické botaniky, 1895 se stal titulárním mimořádným profesorem. 1899 byl povolán do Prahy na německou univerzitu jako profesor botaniky (stal se nástupcem R. Wettsteina), 1921 byl penzionován. Věnoval se především systematické botanice a floristice, sledoval hlavně geobotanické aspekty. Napsal celou řadu monografií o různých rodech rostlin. Jeho dílo Die Flora von Nieder'-Österreich (1890–93) patřilo tehdy k nejlepším pracím v zemích střední Evropy. Ještě za svého vídeňského působení podnikl sedm cest do Chorvatska a Dalmácie, ale výsledky bádání o tamní floře zpracoval a vydal až v Praze pod názvem Die Vegetationsverhältnisse der illyrischen Länder (1901). Byl významným znalcem vídeňských herbářů, zdokonalil podstatně jejich správu. I v Praze rozšířil svůj rozsáhlý herbář v univerzitním Botanickém ústavu. Intenzivně se zabýval studiem flóry východních Alp, jejíž genezi se snažil rekonstruovat. Svými teoretickými názory ovlivnil Karla Domina a Karla Rudolpha inicioval k provádění pylových analýz rašelinišť, které změnily pohled na vývoj české vegetace. Nárys vývoje rostlinstva u nás podal v díle Entwicklungsgeschichte der Pflanzendecke in den Ländern der Tschechoslowakischen Republik (1924). Napsal Učebnici přírodopisu rostlin pro střední školy (1903), která během dvaceti let dosáhla deseti vydání.
L: OSND 1/1, s. 501; Věda přírodní 13, 1932, s. 119n.; Berichte der Deutschen botanischen Gesellschaft 49, 1931, s. (105)n.; KSN 1, s. 465; SBS 1, s. 176; BL 1, s. 65; I. Klášterský a kol., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy čs. společnosti pro dějiny věd a techniky, 1970, č. 14–15, s. 57; MSA 103, 1991, s. 1.
Jan Janko
