Biografický slovník
BEDNÁŘOVÁ Eva 8.5.1937-6.12.1986: Porovnání verzí
(BEDNÁŘOVÁ_Eva_8.5.1937-6.12.1986) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Eva BEDNÁŘOVÁ | | jméno = Eva BEDNÁŘOVÁ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bednarova Eva portret.jpg |
| datum narození = 8.5.1937 | | datum narození = 8.5.1937 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 328 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BEDNÁŘOVÁ, Eva,''' ''* 8. 5. 1937 Praha, † 6. 12. 1986 Praha, grafička, ilustrátorka'' | ||
| + | |||
| + | Absolvovala studia na VŠUP 1957–63 u prof. Antonína | ||
| + | Strnadela. 1969 se stala členkou SČUG Hollar. Úspěšně ilustrovala | ||
| + | knihy pro děti i dospělé, od pohádek přes díla Julia | ||
| + | Zeyera po ruské klasiky Puškina, Lermontova a Dostojevského. | ||
| + | Její volná grafika byla ve srovnání s ilustrací osobnější, | ||
| + | meditativnější, méně sdělná a B. k ní čerpala inspiraci od informelu | ||
| + | po symbolismus počátku 20. století. Specifická symbolika | ||
| + | jejích děl uvádí diváka do ryze osobního světa vnitřní | ||
| + | meditace, pro niž nacházela podněty u východních kultur. B. | ||
| + | tak vytvořila sice obtížně čitelná, ale působivá podobenství | ||
| + | životního osudu mj. ''Vzkříšení'', 1968; ''Okno'', 1976; ''Rozmluva'', | ||
| + | 1986. Její práce byla oceněna Grand Prix na Mezinárodním | ||
| + | bienále ilustrací pro děti v Bratislavě 1969 a stříbrnou medailí | ||
| + | IBBY v Lipsku 1977. Svůj život ukončila sebevraždou. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' ve sbírkách NG, GHMP, PNP, Slovenské národní galerie Bratislava, Muzea | ||
| + | umění Olomouc, Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary; samostatné | ||
| + | výstavy: Galerie Fronta, Praha (1968); Galerie Lambert, Paříž (1973, spolu | ||
| + | s A. Vodákem); E. B., volná grafika, GHMP, Praha (1989–1990); kolektivní | ||
| + | výstavy: Jaro 66, Mánes, Praha (1966); II. Pražský salon (1972). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Chalupecký, Listy E. B., in: Výtvarné umění 19, 1969, č. 4; H. Larvová, E. | ||
| + | B., volná grafika, 1989; NEČVU 1, s. 55; SČSVU 1, s. 117n.; Tomeš 1, s. 67. | ||
| + | |||
| + | Tomáš Sekyrka | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1937]] | [[Kategorie:1937]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1986]] | [[Kategorie:1986]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Bednarova Eva pohadky.jpg|Pohádky Olgy Scheinpflugové, Mladá fronta 1971, ilustrace Eva Bednářová | ||
| + | Bednarova Eva knoflikova valka.jpg|Knoflíková válka Olgy Hejné, Albatros 1974, ilustrace Eva Bednářová | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:52
| Eva BEDNÁŘOVÁ | |
 | |
| Narození | 8.5.1937 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 6.12.1986 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 328 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40682 |
BEDNÁŘOVÁ, Eva, * 8. 5. 1937 Praha, † 6. 12. 1986 Praha, grafička, ilustrátorka
Absolvovala studia na VŠUP 1957–63 u prof. Antonína Strnadela. 1969 se stala členkou SČUG Hollar. Úspěšně ilustrovala knihy pro děti i dospělé, od pohádek přes díla Julia Zeyera po ruské klasiky Puškina, Lermontova a Dostojevského. Její volná grafika byla ve srovnání s ilustrací osobnější, meditativnější, méně sdělná a B. k ní čerpala inspiraci od informelu po symbolismus počátku 20. století. Specifická symbolika jejích děl uvádí diváka do ryze osobního světa vnitřní meditace, pro niž nacházela podněty u východních kultur. B. tak vytvořila sice obtížně čitelná, ale působivá podobenství životního osudu mj. Vzkříšení, 1968; Okno, 1976; Rozmluva, 1986. Její práce byla oceněna Grand Prix na Mezinárodním bienále ilustrací pro děti v Bratislavě 1969 a stříbrnou medailí IBBY v Lipsku 1977. Svůj život ukončila sebevraždou.
D: ve sbírkách NG, GHMP, PNP, Slovenské národní galerie Bratislava, Muzea umění Olomouc, Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary; samostatné výstavy: Galerie Fronta, Praha (1968); Galerie Lambert, Paříž (1973, spolu s A. Vodákem); E. B., volná grafika, GHMP, Praha (1989–1990); kolektivní výstavy: Jaro 66, Mánes, Praha (1966); II. Pražský salon (1972).
L: J. Chalupecký, Listy E. B., in: Výtvarné umění 19, 1969, č. 4; H. Larvová, E. B., volná grafika, 1989; NEČVU 1, s. 55; SČSVU 1, s. 117n.; Tomeš 1, s. 67.
Tomáš Sekyrka
Pohádky Olgy Scheinpflugové, Mladá fronta 1971, ilustrace Eva Bednářová
Knoflíková válka Olgy Hejné, Albatros 1974, ilustrace Eva Bednářová
