Biografický slovník
BEDNÁŘ Blahoslav 18.6.1916-20.10.1998: Porovnání verzí
(BEDNÁŘ_Blahoslav_18.6.1916-20.10.1998) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BEDNÁŘ, Blahoslav,''' ''* 18. 6. 1916 Klobouky u Brna, † 20. 10. 1998 Praha, lékař, pedagog'' | |
| + | |||
| + | Lékařská studia zahájil v Praze 1936, v době uzavření vysokých | ||
| + | škol za protektorátu pracoval na patologii ve vinohradské | ||
| + | nemocnici. Po promoci v roce 1945 nastoupil do nemocnice | ||
| + | v Plzni. 1947 se stal asistentem na 1. patologicko-anatomickém | ||
| + | ústavu lékařské fakulty v Praze u prof. Heřmana | ||
| + | Šikla, 1955–83 byl jeho nástupcem ve vedení ústavu. 1956 | ||
| + | se habilitoval, 1960 byl jmenován profesorem. 1966–69 | ||
| + | a 1970–73 vykonával funkci proděkana Fakulty všeobecného | ||
| + | lékařství UK. Velmi se zasloužil o modernizaci patologických | ||
| + | pracovišť, řídil Společnost patologů, založil a léta redigoval | ||
| + | časopis ''Česko-slovenská'' ''patologie''. Nejprve se vědecky zaměřil | ||
| + | na opomíjené oblasti patologie – neuropatologii a dermatopatologii | ||
| + | –, později byl pokládán za vynikajícího univerzálního | ||
| + | patologa, který jako první popsal některé jevy (např. | ||
| + | Bednar tumor), a vynikajícího pedagoga, který vychoval několik | ||
| + | generací lékařů. Napsal více než 400 původních prací, | ||
| + | 12 monografií, 25 učebnic. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' hlavní díla: Histopatologie kožních chorob, 1957; Patologická anatomie, | ||
| + | 1963; Patologie 1–3, 1982, 1983, 1984. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČLČ 105, 1966, s. 1408; Československá patologie 17, 1981, s. 220; tamtéž | ||
| + | 19, 1983, s. 190n.; Univerzitní zprávy 1986/87, s. 16n.; Československá | ||
| + | patologie 33, 1997, s. 3; B. B., Více než půl století na 1. LF UK, 1–3, in: | ||
| + | tamtéž 34, 1998, s. 72n., 116n., 154n.; tamtéž 35, 1999, s. 3n. | ||
| + | |||
| + | Ludmila Hlaváčková | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1916]] | [[Kategorie:1916]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Klobouky]] |
[[Kategorie:1998]] | [[Kategorie:1998]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 2. 6. 2016, 10:52
| Blahoslav BEDNÁŘ | |
 | |
| Narození | 18.6.1916 |
|---|---|
| Místo narození | Klobouky u Brna |
| Úmrtí | 20.10.1998 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43565 |
BEDNÁŘ, Blahoslav, * 18. 6. 1916 Klobouky u Brna, † 20. 10. 1998 Praha, lékař, pedagog
Lékařská studia zahájil v Praze 1936, v době uzavření vysokých škol za protektorátu pracoval na patologii ve vinohradské nemocnici. Po promoci v roce 1945 nastoupil do nemocnice v Plzni. 1947 se stal asistentem na 1. patologicko-anatomickém ústavu lékařské fakulty v Praze u prof. Heřmana Šikla, 1955–83 byl jeho nástupcem ve vedení ústavu. 1956 se habilitoval, 1960 byl jmenován profesorem. 1966–69 a 1970–73 vykonával funkci proděkana Fakulty všeobecného lékařství UK. Velmi se zasloužil o modernizaci patologických pracovišť, řídil Společnost patologů, založil a léta redigoval časopis Česko-slovenská patologie. Nejprve se vědecky zaměřil na opomíjené oblasti patologie – neuropatologii a dermatopatologii –, později byl pokládán za vynikajícího univerzálního patologa, který jako první popsal některé jevy (např. Bednar tumor), a vynikajícího pedagoga, který vychoval několik generací lékařů. Napsal více než 400 původních prací, 12 monografií, 25 učebnic.
D: hlavní díla: Histopatologie kožních chorob, 1957; Patologická anatomie, 1963; Patologie 1–3, 1982, 1983, 1984.
L: ČLČ 105, 1966, s. 1408; Československá patologie 17, 1981, s. 220; tamtéž 19, 1983, s. 190n.; Univerzitní zprávy 1986/87, s. 16n.; Československá patologie 33, 1997, s. 3; B. B., Více než půl století na 1. LF UK, 1–3, in: tamtéž 34, 1998, s. 72n., 116n., 154n.; tamtéž 35, 1999, s. 3n.
Ludmila Hlaváčková
