BEDNÁŘ František 10.7.1884-11.7.1963: Porovnání verzí

Z Personal
(BEDNÁŘ_František_10.7.1884-11.7.1963)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = František BEDNÁŘ
 
| jméno = František BEDNÁŘ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bednar Frantisek portret.jpg
 
| datum narození = 10.7.1884
 
| datum narození = 10.7.1884
| místo narození = Vír
+
| místo narození = Vír u Žďáru nad Sázavou
 
| datum úmrtí = 11.7.1963
 
| datum úmrtí = 11.7.1963
| místo úmrtí = Vír
+
| místo úmrtí = Vír u Žďáru nad Sázavou
| povolání = 50- Náboženský publicista
+
| povolání = 50- Náboženský publicista<br />58- Teoretik nebo historik státu a práva<br />53- Historik<br />
58- Teoretik nebo historik státu a práva
+
53- Historik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František BEDNÁŘ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 323
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BEDNÁŘ, František,''' ''* 10. 7. 1884 Vír u Žďáru nad Sázavou, † 11. 7. 1963 Vír u Žďáru nad Sázavou, evangelický teolog''
 +
 
 +
Maturoval na českém klasickém gymnáziu v Brně, studoval
 +
práva v Praze, protestantskou teologii ve Vídni, Halle a. d.
 +
Saale, Erlangen a Edinburghu. 1909–12 byl superintendentním
 +
vikářem reformovaného sboru v moravských Kloboukách.
 +
1912 uzavřel studia teologie ve Vídni doktorskou prací
 +
''O vzájemných'' ''stycích'' ''husitů'' ''a anglických'' ''lollardů''. 1912–19
 +
působil jako farář v Kloboukách a 1919–27 u Sv. Klimenta
 +
v Praze. Účastnil se jako kazatel protirakouské rezistence. Po
 +
vzniku ČSR se podílel na založení českobratrské církve evangelické.
 +
1922 se habilitoval na pražské Husově evangelické
 +
teologické fakultě spisem ''Snahy'' ''o řešení'' ''sociální'' ''otázky'' ''v novodobém''
 +
''protestantismu'' (knižně 1923), 1926–52 byl profesorem
 +
církevního práva a praktické teologie. Děkanem fakulty byl
 +
1927/28, 1933/34, 1939 (do uzavření českých vysokých škol)
 +
a 1945/46. Vydával a řídil časopis ''Hus''. Teologicky se hlásil
 +
ke směru svobodného protestantismu, který byl blízký T. G.
 +
Masarykovi. Upozorňoval na vnitřní vazbu křesťanství a soudobého
 +
dění v politice, kultuře, hospodářské a sociální oblasti,
 +
na souvislost teologie s filozofií, psychologií, sociologií,
 +
právem a statistikou. Vycházel z představy, že církev se nemá
 +
uzavírat do sebe, ale reagovat na aktuální potřeby společnosti,
 +
že křesťanství má překračovat okruh církevních dogmat a být k dispozici světu, že etika je všelidská, nikoli pouze kánon pro
 +
obec věřících. Odmítal mocenské a majetkové aspirace církví,
 +
byl pro úplnou odluku církve od státu, zasazoval se o aktivní
 +
řešení sociální problematiky. V závěru bohoslovecké činnosti
 +
věnoval cílevědomou pozornost dějinám reformace a vydávání
 +
jejích pramenů (Jan Augusta, Jakub Bílek, Havel Želanský,
 +
Jan Blahoslav, Jan z Kravař). Kromě historických spisů napsal
 +
mj. práce: ''Sbírka'' ''zákonů'' ''a nařízení'' ''ve věcech'' ''náboženských''
 +
''a církevních'' (1920), ''Zmatené'' ''lidstvo'' ''a protestantismus'' (1934),
 +
''Církev'' ''a stát'' (1934), ''Jiskry'' ''v temnu'' (1938), ''Za světlem'' (1946).
 +
V ''Ročenkách'' ''Husovy'' ''evangelické'' ''fakulty'' uveřejnil např. studie:
 +
''Evangelické'' ''církve'' ''v bojích'' ''dneška'' (1934), ''Poslání'' ''církve''
 +
''v krizích'' ''národů'' (1938), ''Křesťanství'' ''a dnešní'' ''světová'' ''revoluce''
 +
(1947). Jeho předními žáky byli Amedeo Molnár, Rudolf
 +
Říčan, František Mrázek Dobiáš, Josef Smolík aj.
 +
 
 +
'''D:''' výběr in: SČF, s. 27.
 +
 
 +
'''L:''' J. Smolík, Vědecká práce profesora F. B., in: Kostnické jiskry 1949, č. 26,
 +
s. 2n.; R. Říčan, Literární práce profesora F. B. z oboru církevních dějin, in:
 +
tamtéž, č. 30, s. 13n.; týž, Práce F. B. na poli církevní historie, in: Theologická
 +
příloha Křesťanské revue 30, 1963, s. 115n.; J. Smolík, Za profesorem
 +
B., in: tamtéž, s. 171; 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, 1994;
 +
SČF, s. 27; Tomeš 1, s. 65.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Komenského evangelické teologické fakulty UK Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/6385 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 
      
 
      
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 70:
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
[[Kategorie:53- Historik]]
 
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:Vír]]
 
[[Kategorie:Vír]]
 
[[Kategorie:1963]]
 
[[Kategorie:1963]]
 
[[Kategorie:Vír]]
 
[[Kategorie:Vír]]

Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:41

František BEDNÁŘ
Narození 10.7.1884
Místo narození Vír u Žďáru nad Sázavou
Úmrtí 11.7.1963
Místo úmrtí Vír u Žďáru nad Sázavou
Povolání 50- Náboženský publicista
58- Teoretik nebo historik státu a práva
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 323
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40666

BEDNÁŘ, František, * 10. 7. 1884 Vír u Žďáru nad Sázavou, † 11. 7. 1963 Vír u Žďáru nad Sázavou, evangelický teolog

Maturoval na českém klasickém gymnáziu v Brně, studoval práva v Praze, protestantskou teologii ve Vídni, Halle a. d. Saale, Erlangen a Edinburghu. 1909–12 byl superintendentním vikářem reformovaného sboru v moravských Kloboukách. 1912 uzavřel studia teologie ve Vídni doktorskou prací O vzájemných stycích husitů a anglických lollardů. 1912–19 působil jako farář v Kloboukách a 1919–27 u Sv. Klimenta v Praze. Účastnil se jako kazatel protirakouské rezistence. Po vzniku ČSR se podílel na založení českobratrské církve evangelické. 1922 se habilitoval na pražské Husově evangelické teologické fakultě spisem Snahy o řešení sociální otázky v novodobém protestantismu (knižně 1923), 1926–52 byl profesorem církevního práva a praktické teologie. Děkanem fakulty byl 1927/28, 1933/34, 1939 (do uzavření českých vysokých škol) a 1945/46. Vydával a řídil časopis Hus. Teologicky se hlásil ke směru svobodného protestantismu, který byl blízký T. G. Masarykovi. Upozorňoval na vnitřní vazbu křesťanství a soudobého dění v politice, kultuře, hospodářské a sociální oblasti, na souvislost teologie s filozofií, psychologií, sociologií, právem a statistikou. Vycházel z představy, že církev se nemá uzavírat do sebe, ale reagovat na aktuální potřeby společnosti, že křesťanství má překračovat okruh církevních dogmat a být k dispozici světu, že etika je všelidská, nikoli pouze kánon pro obec věřících. Odmítal mocenské a majetkové aspirace církví, byl pro úplnou odluku církve od státu, zasazoval se o aktivní řešení sociální problematiky. V závěru bohoslovecké činnosti věnoval cílevědomou pozornost dějinám reformace a vydávání jejích pramenů (Jan Augusta, Jakub Bílek, Havel Želanský, Jan Blahoslav, Jan z Kravař). Kromě historických spisů napsal mj. práce: Sbírka zákonů a nařízení ve věcech náboženských a církevních (1920), Zmatené lidstvo a protestantismus (1934), Církev a stát (1934), Jiskry v temnu (1938), Za světlem (1946). V Ročenkách Husovy evangelické fakulty uveřejnil např. studie: Evangelické církve v bojích dneška (1934), Poslání církve v krizích národů (1938), Křesťanství a dnešní světová revoluce (1947). Jeho předními žáky byli Amedeo Molnár, Rudolf Říčan, František Mrázek Dobiáš, Josef Smolík aj.

D: výběr in: SČF, s. 27.

L: J. Smolík, Vědecká práce profesora F. B., in: Kostnické jiskry 1949, č. 26, s. 2n.; R. Říčan, Literární práce profesora F. B. z oboru církevních dějin, in: tamtéž, č. 30, s. 13n.; týž, Práce F. B. na poli církevní historie, in: Theologická příloha Křesťanské revue 30, 1963, s. 115n.; J. Smolík, Za profesorem B., in: tamtéž, s. 171; 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, 1994; SČF, s. 27; Tomeš 1, s. 65.

P: Archiv Komenského evangelické teologické fakulty UK Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera