BEDNÁŘ František 10.7.1884-11.7.1963: Porovnání verzí
(BEDNÁŘ_František_10.7.1884-11.7.1963) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.7.1884 | | datum narození = 10.7.1884 | ||
− | | místo narození = Vír | + | | místo narození = Vír u Žďáru nad Sázavou |
| datum úmrtí = 11.7.1963 | | datum úmrtí = 11.7.1963 | ||
− | | místo úmrtí = Vír | + | | místo úmrtí = Vír u Žďáru nad Sázavou |
| povolání = 50- Náboženský publicista | | povolání = 50- Náboženský publicista | ||
58- Teoretik nebo historik státu a práva | 58- Teoretik nebo historik státu a práva | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BEDNÁŘ, František,''' ''* 10. 7. 1884 Vír u Žďáru nad Sázavou, † 11. 7. 1963 Vír u Žďáru nad Sázavou, evangelický teolog'' | |
+ | |||
+ | Maturoval na českém klasickém gymnáziu v Brně, studoval | ||
+ | práva v Praze, protestantskou teologii ve Vídni, Halle a. d. | ||
+ | Saale, Erlangen a Edinburghu. 1909–12 byl superintendentním | ||
+ | vikářem reformovaného sboru v moravských Kloboukách. | ||
+ | 1912 uzavřel studia teologie ve Vídni doktorskou prací | ||
+ | ''O vzájemných'' ''stycích'' ''husitů'' ''a anglických'' ''lollardů''. 1912–19 | ||
+ | působil jako farář v Kloboukách a 1919–27 u Sv. Klimenta | ||
+ | v Praze. Účastnil se jako kazatel protirakouské rezistence. Po | ||
+ | vzniku ČSR se podílel na založení českobratrské církve evangelické. | ||
+ | 1922 se habilitoval na pražské Husově evangelické | ||
+ | teologické fakultě spisem ''Snahy'' ''o řešení'' ''sociální'' ''otázky'' ''v novodobém'' | ||
+ | ''protestantismu'' (knižně 1923), 1926–52 byl profesorem | ||
+ | církevního práva a praktické teologie. Děkanem fakulty byl | ||
+ | 1927/28, 1933/34, 1939 (do uzavření českých vysokých škol) | ||
+ | a 1945/46. Vydával a řídil časopis ''Hus''. Teologicky se hlásil | ||
+ | ke směru svobodného protestantismu, který byl blízký T. G. | ||
+ | Masarykovi. Upozorňoval na vnitřní vazbu křesťanství a soudobého | ||
+ | dění v politice, kultuře, hospodářské a sociální oblasti, | ||
+ | na souvislost teologie s filozofií, psychologií, sociologií, | ||
+ | právem a statistikou. Vycházel z představy, že církev se nemá | ||
+ | uzavírat do sebe, ale reagovat na aktuální potřeby společnosti, | ||
+ | že křesťanství má překračovat okruh církevních dogmat a být k dispozici světu, že etika je všelidská, nikoli pouze kánon pro | ||
+ | obec věřících. Odmítal mocenské a majetkové aspirace církví, | ||
+ | byl pro úplnou odluku církve od státu, zasazoval se o aktivní | ||
+ | řešení sociální problematiky. V závěru bohoslovecké činnosti | ||
+ | věnoval cílevědomou pozornost dějinám reformace a vydávání | ||
+ | jejích pramenů (Jan Augusta, Jakub Bílek, Havel Želanský, | ||
+ | Jan Blahoslav, Jan z Kravař). Kromě historických spisů napsal | ||
+ | mj. práce: ''Sbírka'' ''zákonů'' ''a nařízení'' ''ve věcech'' ''náboženských'' | ||
+ | ''a církevních'' (1920), ''Zmatené'' ''lidstvo'' ''a protestantismus'' (1934), | ||
+ | ''Církev'' ''a stát'' (1934), ''Jiskry'' ''v temnu'' (1938), ''Za světlem'' (1946). | ||
+ | V ''Ročenkách'' ''Husovy'' ''evangelické'' ''fakulty'' uveřejnil např. studie: | ||
+ | ''Evangelické'' ''církve'' ''v bojích'' ''dneška'' (1934), ''Poslání'' ''církve'' | ||
+ | ''v krizích'' ''národů'' (1938), ''Křesťanství'' ''a dnešní'' ''světová'' ''revoluce'' | ||
+ | (1947). Jeho předními žáky byli Amedeo Molnár, Rudolf | ||
+ | Říčan, František Mrázek Dobiáš, Josef Smolík aj. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr in: SČF, s. 27. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Smolík, Vědecká práce profesora F. B., in: Kostnické jiskry 1949, č. 26, | ||
+ | s. 2n.; R. Říčan, Literární práce profesora F. B. z oboru církevních dějin, in: | ||
+ | tamtéž, č. 30, s. 13n.; týž, Práce F. B. na poli církevní historie, in: Theologická | ||
+ | příloha Křesťanské revue 30, 1963, s. 115n.; J. Smolík, Za profesorem | ||
+ | B., in: tamtéž, s. 171; 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, 1994; | ||
+ | SČF, s. 27; Tomeš 1, s. 65. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv Komenského evangelické teologické fakulty UK Praha. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 19: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1884]] | [[Kategorie:1884]] | ||
[[Kategorie:Vír]] | [[Kategorie:Vír]] | ||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
[[Kategorie:Vír]] | [[Kategorie:Vír]] |
Verze z 2. 6. 2016, 11:05
František BEDNÁŘ | |
Narození | 10.7.1884 |
---|---|
Místo narození | Vír u Žďáru nad Sázavou |
Úmrtí | 11.7.1963 |
Místo úmrtí | Vír u Žďáru nad Sázavou |
Povolání |
50- Náboženský publicista 58- Teoretik nebo historik státu a práva 53- Historik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40666 |
BEDNÁŘ, František, * 10. 7. 1884 Vír u Žďáru nad Sázavou, † 11. 7. 1963 Vír u Žďáru nad Sázavou, evangelický teolog
Maturoval na českém klasickém gymnáziu v Brně, studoval práva v Praze, protestantskou teologii ve Vídni, Halle a. d. Saale, Erlangen a Edinburghu. 1909–12 byl superintendentním vikářem reformovaného sboru v moravských Kloboukách. 1912 uzavřel studia teologie ve Vídni doktorskou prací O vzájemných stycích husitů a anglických lollardů. 1912–19 působil jako farář v Kloboukách a 1919–27 u Sv. Klimenta v Praze. Účastnil se jako kazatel protirakouské rezistence. Po vzniku ČSR se podílel na založení českobratrské církve evangelické. 1922 se habilitoval na pražské Husově evangelické teologické fakultě spisem Snahy o řešení sociální otázky v novodobém protestantismu (knižně 1923), 1926–52 byl profesorem církevního práva a praktické teologie. Děkanem fakulty byl 1927/28, 1933/34, 1939 (do uzavření českých vysokých škol) a 1945/46. Vydával a řídil časopis Hus. Teologicky se hlásil ke směru svobodného protestantismu, který byl blízký T. G. Masarykovi. Upozorňoval na vnitřní vazbu křesťanství a soudobého dění v politice, kultuře, hospodářské a sociální oblasti, na souvislost teologie s filozofií, psychologií, sociologií, právem a statistikou. Vycházel z představy, že církev se nemá uzavírat do sebe, ale reagovat na aktuální potřeby společnosti, že křesťanství má překračovat okruh církevních dogmat a být k dispozici světu, že etika je všelidská, nikoli pouze kánon pro obec věřících. Odmítal mocenské a majetkové aspirace církví, byl pro úplnou odluku církve od státu, zasazoval se o aktivní řešení sociální problematiky. V závěru bohoslovecké činnosti věnoval cílevědomou pozornost dějinám reformace a vydávání jejích pramenů (Jan Augusta, Jakub Bílek, Havel Želanský, Jan Blahoslav, Jan z Kravař). Kromě historických spisů napsal mj. práce: Sbírka zákonů a nařízení ve věcech náboženských a církevních (1920), Zmatené lidstvo a protestantismus (1934), Církev a stát (1934), Jiskry v temnu (1938), Za světlem (1946). V Ročenkách Husovy evangelické fakulty uveřejnil např. studie: Evangelické církve v bojích dneška (1934), Poslání církve v krizích národů (1938), Křesťanství a dnešní světová revoluce (1947). Jeho předními žáky byli Amedeo Molnár, Rudolf Říčan, František Mrázek Dobiáš, Josef Smolík aj.
D: výběr in: SČF, s. 27.
L: J. Smolík, Vědecká práce profesora F. B., in: Kostnické jiskry 1949, č. 26, s. 2n.; R. Říčan, Literární práce profesora F. B. z oboru církevních dějin, in: tamtéž, č. 30, s. 13n.; týž, Práce F. B. na poli církevní historie, in: Theologická příloha Křesťanské revue 30, 1963, s. 115n.; J. Smolík, Za profesorem B., in: tamtéž, s. 171; 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, 1994; SČF, s. 27; Tomeš 1, s. 65.
P: Archiv Komenského evangelické teologické fakulty UK Praha.
Martin Kučera