BEDNÁŘ Jaroslav 28.9.1889-21.1.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(BEDNÁŘ_Jaroslav_28.9.1889-21.1.1976)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jaroslav BEDNÁŘ
 
| jméno = Jaroslav BEDNÁŘ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bednar Jaroslav portret.jpg
 
| datum narození = 28.9.1889
 
| datum narození = 28.9.1889
| místo narození = Vysoké Mýto, o. Ústí nad Orlicí
+
| místo narození = Vysoké Mýto
 
| datum úmrtí = 21.1.1976
 
| datum úmrtí = 21.1.1976
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />16- Farmakolog nebo farmaceut
16- Farmakolog nebo farmaceut
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BEDNÁŘ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 324
 +
}}
 +
 
 +
'''BEDNÁŘ, Jaroslav,''' ''* 28. 9. 1889 Vysoké Mýto, † 21. 1. 1976 Praha, lékárník, básník, prozaik''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny advokáta. 1907 ukončil v sextě studia na
 +
reálném gymnáziu v rodišti a nastoupil předepsanou tříletou
 +
lékárnickou praxi tamtéž. 1910–12 studoval farmacii při
 +
přírodovědném oddělení filozofické fakulty české univerzity
 +
v Praze (PhMr.). 1912–14 byl pomocným lékárníkem,
 +
1914–18 vojákem lékárenské služby rakousko-uherské
 +
armády v Haliči a Itálii, 1918–19 příslušníkem Československé
 +
domobrany. Demobilizován byl v hodnosti poručíka
 +
farmaceutické služby. Od 1920 pracoval jako lékárník
 +
v různých pražských pronajatých provozovnách, od 30. let
 +
vlastnil lékárnu v Ječné ulici na Novém Městě. Léky zásoboval
 +
řadu českých spisovatelů (hlavně Josefa Horu, Jindřicha
 +
Hořejšího, Viléma a Bohumila Mathesiovy, Stanislava K.
 +
Neumanna, Karla Konráda, Františka Hrubína). Od 1948
 +
vlastnil lékárnu v Michli, po znárodnění ji 1952–61 vedl.
 +
V meziválečném období se hlásil ke kulturní levici, považoval
 +
se s Arnoštem Rážem za nejstaršího člena wolkerovské generace,
 +
účastnil se mírového hnutí i protifašistického odboje,
 +
po 1945 se ztotožnil s ideologií KSČ. Do wolkerovské linie
 +
náleží jeho první sbírka veršů z války ''Lidská'' ''tvář'' (1923).
 +
Wolkerovsky je laděná i knížka sociální poezie ''Proud'' ''světla''
 +
(1926), v níž uvolnil svou senzibilitu prostřednictvím poetistické
 +
asociativní metody. Vrcholem B. básnického díla
 +
se stal moderní epos o jedenácti zpěvech ''Hvězdná'' ''tuláctví''
 +
(1930). Ojedinělou formou v něm propojil milostnou lyriku
 +
tragického zabarvení s bolestnými zážitky frontového vojáka
 +
a realitu s úzkostným snem a filozofickou meditací, inspirovanou
 +
farmakologickými motivy. Složitě zřetězená sbírka
 +
tvárně souvisí se skladbami básníků avantgardního období,
 +
např. Konstantina Biebla, Vítězslava Nezvala a Viléma Závady.
 +
Na německou okupaci reagoval B. zpětně nadosobním
 +
meditativním cyklem ''Retorta'' (1946). V následujících třech
 +
sbírkách, poznamenaných schematismem, hledal B. jistoty
 +
domova ve zpěvném, melodickém verši odvozovaném z lidové
 +
písně. V ''Živém'' ''dechu'' (1963) přijal autostylizaci pražského
 +
tuláka a vyprávěcí volný verš. B. básnické dílo vyústilo do reflexivních poem ''Má'' ''Praho,'' ''město'' ''múz'' (1966) a zejména ''Cizinka''
 +
''a básník'' (1969). Prozaické pásmo ''Červená'' ''země'' (1928)
 +
tvoří kaleidoskopem expresivních dokumentárních záběrů
 +
z lazaretu na Piavě jeden z nejvýraznějších českých literárních
 +
ohlasů první světové války; román ''Bílý'' ''smích'' (1940) pak je
 +
tragický příběh klauna-frontového navrátilce, jehož mužství
 +
znehodnotila válka.
 +
 
 +
'''D:''' LČL 1, s. 172n. (kde bibliografie).
 +
 
 +
'''L:''' V. Kaplický, Doslov, in: J. B., Červená země, 1955; J. Kunc, Slovník českých
 +
spisovatelů beletristů 1945–1956, s. 24n.; F. Hrubín, Předmluva, in:
 +
J. B., Básně, 1959; K. J. Beneš, Doslov, in: J. B., Červená země, 1960; M.
 +
Mravcová, Doslov, in: J. B., Hvězdná tuláctví, 1989; SČS 1, s. 29n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272878 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
    Knapík, 50;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
 
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]
 
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:1889]]
[[Kategorie:Vysoké_Mýto]]
+
[[Kategorie:Vysoké Mýto]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:42

Jaroslav BEDNÁŘ
Narození 28.9.1889
Místo narození Vysoké Mýto
Úmrtí 21.1.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 324
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40671

BEDNÁŘ, Jaroslav, * 28. 9. 1889 Vysoké Mýto, † 21. 1. 1976 Praha, lékárník, básník, prozaik

Pocházel z rodiny advokáta. 1907 ukončil v sextě studia na reálném gymnáziu v rodišti a nastoupil předepsanou tříletou lékárnickou praxi tamtéž. 1910–12 studoval farmacii při přírodovědném oddělení filozofické fakulty české univerzity v Praze (PhMr.). 1912–14 byl pomocným lékárníkem, 1914–18 vojákem lékárenské služby rakousko-uherské armády v Haliči a Itálii, 1918–19 příslušníkem Československé domobrany. Demobilizován byl v hodnosti poručíka farmaceutické služby. Od 1920 pracoval jako lékárník v různých pražských pronajatých provozovnách, od 30. let vlastnil lékárnu v Ječné ulici na Novém Městě. Léky zásoboval řadu českých spisovatelů (hlavně Josefa Horu, Jindřicha Hořejšího, Viléma a Bohumila Mathesiovy, Stanislava K. Neumanna, Karla Konráda, Františka Hrubína). Od 1948 vlastnil lékárnu v Michli, po znárodnění ji 1952–61 vedl. V meziválečném období se hlásil ke kulturní levici, považoval se s Arnoštem Rážem za nejstaršího člena wolkerovské generace, účastnil se mírového hnutí i protifašistického odboje, po 1945 se ztotožnil s ideologií KSČ. Do wolkerovské linie náleží jeho první sbírka veršů z války Lidská tvář (1923). Wolkerovsky je laděná i knížka sociální poezie Proud světla (1926), v níž uvolnil svou senzibilitu prostřednictvím poetistické asociativní metody. Vrcholem B. básnického díla se stal moderní epos o jedenácti zpěvech Hvězdná tuláctví (1930). Ojedinělou formou v něm propojil milostnou lyriku tragického zabarvení s bolestnými zážitky frontového vojáka a realitu s úzkostným snem a filozofickou meditací, inspirovanou farmakologickými motivy. Složitě zřetězená sbírka tvárně souvisí se skladbami básníků avantgardního období, např. Konstantina Biebla, Vítězslava Nezvala a Viléma Závady. Na německou okupaci reagoval B. zpětně nadosobním meditativním cyklem Retorta (1946). V následujících třech sbírkách, poznamenaných schematismem, hledal B. jistoty domova ve zpěvném, melodickém verši odvozovaném z lidové písně. V Živém dechu (1963) přijal autostylizaci pražského tuláka a vyprávěcí volný verš. B. básnické dílo vyústilo do reflexivních poem Praho, město múz (1966) a zejména Cizinka a básník (1969). Prozaické pásmo Červená země (1928) tvoří kaleidoskopem expresivních dokumentárních záběrů z lazaretu na Piavě jeden z nejvýraznějších českých literárních ohlasů první světové války; román Bílý smích (1940) pak je tragický příběh klauna-frontového navrátilce, jehož mužství znehodnotila válka.

D: LČL 1, s. 172n. (kde bibliografie).

L: V. Kaplický, Doslov, in: J. B., Červená země, 1955; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, s. 24n.; F. Hrubín, Předmluva, in: J. B., Básně, 1959; K. J. Beneš, Doslov, in: J. B., Červená země, 1960; M. Mravcová, Doslov, in: J. B., Hvězdná tuláctví, 1989; SČS 1, s. 29n.

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera