Verze z 29. 9. 2019, 16:46, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BEDNÁŘ Karel 9.4.1933-5.4.1989

Z Personal
Karel BEDNÁŘ
Narození 9.4.1933
Místo narození Praha
Úmrtí 5.4.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 326
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40675

BEDNÁŘ, Karel, * 9. 4. 1933 Praha, † 5. 4. 1989 Praha, tanečník, pohybový poradce, choreograf, pedagog

Vystudoval tělesnou výchovu a zeměpis na Pedagogické fakultě UK a taneční pedagogiku na katedře tance pražské AMU. Profesní dráhu začínal jako amatérský tanečník ve Vycpálkově souboru, dále prošel Uměleckým vojenským souborem a nastoupil do profesionálního angažmá Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (AUS VN). Tam byl 1954–69 obsazován, vedle řady programových tanců, především do charakterních rolí kratších baletů, které měl AUS VN ve své dramaturgii. Již ke konci taneční kariéry (1969) začal vyučovat jevištní pohyb na DAMU (1966–89, 1983 docent, 1985 proděkan) a zaměřil se na práci choreografa. Nevytvářel samostatné choreografie či taneční inscenace, ale specializoval se na pohybovou spolupráci s činoherními soubory. Do divadelního povědomí vstoupil především jako pohybový poradce a choreograf tanečních scén v činohrách a loutkových inscenacích. Během dvaceti let se ve většině divadel v Čechách podílel jako host na přípravě více než dvou set inscenací. Spolupracoval např. s režiséry Stanislavem Remundou, Ivanem Rajmontem, Ivanem Zmatlíkem, Jiřím Fréhárem, Lubošem Pistoriem aj. Prosazoval nenásilný a přirozený jevištní projev, pohyb a mimiku herců. Jeho aranžmá sborů, davových scén a tanců působilo dynamicky a živě.

D: choreografie ND v Praze pro M. Macháčka: W. Shakespeare, Jindřich V., 1971; M. Stieber, Poslední prázdniny, 1977; C. Goldoni, Náměstíčko, 1978; pro V. Hudečka: F. Langer, Periferie, 1976; pro I. Rajmonta: V. Nezval, Milenci z kiosku, 1975; pro J. Pleskota: J. Vrchlický, Soud lásky, 1976; B. Hecht, Ch. Arthur, První stránka, 1977; pro L. Vajdičku: F. Schiller, Úklady a láska, 1982; Divadlo Jaroslava Průchy Kladno; pro K. Brožka: J. Voskovec, J. Werich, J. Ježek, Těžká Barbora, 1989.

L: J. Císař, S docentem K. B., in: Scéna 1989, č. 14; nekrolog: B. Čumpelíková – K. Pavlištík, K. B., in: Taneční listy, 1990, č. l, s. 7; Český taneční slovník, 2001, s. 16.

Jana Holeňová