StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BEDRNA Jan 16.9.1897-25.9.1956

Jan BEDRNA
Narození	16.9.1897
Místo narození	Český Brod
Úmrtí	25.9.1956
Místo úmrtí	Poděbrady
Povolání	15- Lékaři
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40684

BEDRNA, Jan, * 16. 9. 1897 Český Brod, † 25. 9. 1956 Poděbrady, lékař-chirurg, pedagog

Po maturitě na kolínském gymnáziu (1916) a vojenské službě na italské frontě absolvoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 3. 3. 1923). Studia si doplnil krátkými stážemi v českobrodské nemocnici a na I. chirurgické klinice Lékařské fakulty UK. Poté odešel na Lékařskou fakultu MU v Brně, kde byl přijat na chirurgickou kliniku prof. Julia Petřivalského, nejprve jako externista (1923), později jako pomocná vědecká síla a nakonec (1927) jako klinický asistent. Podnikl řadu studijních cest (Německo, Švýcarsko, Francie, Belgie, Polsko). 1931 byl v Brně habilitován z patologie a terapie chirurgických chorob. 1933–34 působil jako primář chirurgického oddělení nemocnice v Moravské Ostravě. Rozhodujícím pro jeho další kariéru byl odchod do okresní nemocnice v Hradci Králové, kde se stal 1934 primářem chirurgického oddělení. Z oddělení vytvořil během několika let moderní a úspěšné pracoviště (rozšířil je mj. o urologické oddělení), které se po roce 1945 stalo klinickým zařízením hradecké lékařské fakulty, o jejíž otevření se B. významně zasloužil (fakulta zahájila činnost v listopadu 1945). B., od té doby pověřený přednáškami, byl 1947 jmenován řádným profesorem a přednostou chirurgické kliniky. Kliniku vedl do konce života (od 1951 v rámci Vojenské lékařské akademie). Svůj odborný záběr rozšířil z urologie, břišní a kostní chirurgie ještě na cévní chirurgii a kardiochirurgii. Zvláště v posledním oboru zaznamenal několik československých priorit: 1947 operoval otevřenou tepennou dučej, v témže roce léčil úspěšně vrozenou stenózu plícnice valvulotomií, 1951 operoval dvojité zúžení dvojcípé srdeční chlopně. Proto je označován za zakladatele české kardiochirurgie. Výrazný vliv měl ovšem i na rozvoj hradecké urologie a neurochirurgie. Mnoho B. žáků pokračovalo v tradici jím založené hradecké chirurgické školy. Za zásluhy byl 1954 zvolen řádným členem ČSAV. Byl také členem řady zahraničních odborných společností a autorem více než 140 vědeckých publikací.

D: Zkušenosti s chirurgickou léčbou tepenné hypertense, 1946; Dětská urologie, 1951.

L: Rozhledy v chirurgii 65, 1986, s. 705n.; Lékařská fakulta UK v Hradci Králové 1945–1955, 1995, passim; ČBS, s. 34; Tomeš 1, s. 67.

Petr Svobodný