Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BEER Peter 19.2.1758-8.(10.)11.1838

{{Infobox - osoba
| jméno = Peter BEER
| obrázek = Beer Peter portret.jpg
| datum narození = 19.2.1758
| místo narození = Nový Bydžov
| datum úmrtí =  8. nebo 10.11.1838
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 335
}}

'''BEER, Peter,''' ''* 19. 2. 1758 Nový Bydžov, † 8. nebo 10. 11. 1838 Praha, pedagog, školský reformátor, historik''

Vzdělání získal na ješivě v Praze a Prešpurku. Od 1780 studoval
na univerzitě ve Vídni. Od mládí byl výrazně ovlivněn
osvícenskými teoriemi a stal se celoživotně jejich horlivým
propagátorem. V souladu s nimi se zaměřil na oblast vzdělání
a výchovy mládeže v duchu náboženské tolerance a vědeckých
zásad poznání. Po kratším působení na škole v rakouském
Mattersdorfu se usadil v Praze, kde se snažil přes mnohé
osobní potíže a nedorozumění v židovské obci reformovat
židovské školství v duchu tereziánských a josefínských školských
zákonů a podporovat občanskou emancipaci židů. Jeho
životním vzorem byl císař Josef II., o kterém se s obdivem
zmiňoval v mnoha svých projevech a publikovaných dílech.
Profesionální dráhu spojil B. s pražskou Hlavní židovskou
školou, založenou 1782 jako první státní židovské učiliště
svého druhu v celé habsburské monarchii, a jak B. uváděl,
také v Evropě.

B. na této škole učil etiku, ale věnoval se také dějinám, zejména
židovským, zeměpisu a přírodním vědám. Vedle chlapeckého
vzdělávání usiloval také o modernizaci židovského
dívčího školství. Spolu s učitelskými povinnostmi se věnoval
tvorbě učebnic, psal polemické spisy, ve kterých vyvracel
názory představitelů ortodoxních židovských směrů, a publikoval
historické práce. Významná byla kupříkladu jeho kniha
z 1832 věnovaná dějinám židovského vzdělávání (''Skizze'' ''einer''
''Geschichte'' ''der Erziehung'' ''und des'' ''Unterrichts'' ''bei den'' ''Israeliten'').
Většinu svého díla sepsal a publikoval německy, což souviselo
s jeho celoživotním působením v duchu josefinismu. Některé publikace a polemiky však byly zveřejněny dvojjazyčně nebo
hebrejsky. Krátce před smrtí (1837 nebo 1838) vyšla v Praze
jeho autobiografie (''Selbstbiographie'').

'''D:''' Toldot Yisra’el, 1796; Datlisra’-el. Oder Das Judenthum, das ist Vorsuch
einer Darstellung aller wesentlichen Glaubens-, Sitten- und Ceremonallehren
heutiger Juden, 1809–10; Geschichte der Juden von ihrer Rückkehr
aus der babylonischen Gefangenschaft bis zur Zerstörung des 2. Tempels,
Wien 1808; Rede gehalten am Jubelfeste der israelitischen Hauptschule in
Prag den 10. Mai 1812, 1812; Handbuch der mosaischen Religion, Wien
– Prag 1821; Leben und Wirken des Rabbi Moses ben Maimon gewöhnlich
Rambam auch Maimonides genannt, 1834; Probe einer Übersetzung des
More Nebuchim, 1833; Selbstbiographie, 1837 nebo 1838.

'''L:''' RSN 1, s. 568; Wurzbach 1, s. 223; Orientalisté, s. 71; T. Pěkný, Historie
Židů v Čechách a na Moravě, 1993, s. 337 a 351; DBE 1, s. 390.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/92715 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:1758]]
[[Kategorie:Nový Bydžov]]
[[Kategorie:1838]]
[[Kategorie:Praha]]