Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BEIER Emil 29.11.1893-12.5.1985

{{Infobox - osoba
| jméno = Emil BEIER
| obrázek = Beier Emil portret.jpg
| datum narození = 29.11.1893
| místo narození = Polka (č. o. Vápenná) u Jeseníku
| datum úmrtí = 12.5.1985
| místo úmrtí = Fulda (Německo)
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 344-345
}}

'''BEIER, Emil,''' ''* 29. 11. 1893 Polka (č. o. Vápenná) u Jeseníku, † 12. 5. 1985 Fulda (Německo), komunální politik, starosta''

Pocházel z německé rodiny žijící na Jesenicku. Otec Josef B.
byl truhlář a měl malou usedlost. B. ukončil asi jen základní
vzdělání. 1916–18 narukoval do rakousko-uherské armády
a sloužil v ní jako voják. V bojích první světové války byl
raněn a získal i vyznamenání. Po 1918 se nesmířil s novým
státoprávním uspořádáním a stal se odpůrcem samostatného
Československa, což doložil svým vstupem do Německé nacionálně
socialistické strany (DNSAP), ve které setrval až do
jejího rozpuštění 11. 11. 1933. V první polovině 20. let žil
spolu se svou rodinou v Opavě, kde pracoval jako tajemník
Německého svazu zaměstnanců obchodu (Deutscher Handelsangestellten
Verband). Současně rozšiřoval své politické
aktivity zejména na komunální úrovni. Od 1923 zastupoval
DNSAP v městském zastupitelstvu, o rok později (1924) také
v městské radě. B. politická kariéra stoupala úměrně vlivu
německých nacionalistů. Počátkem 30. let se stal opavským
místostarostou. Patřil v té době ke spolupracovníkům předáků
strany Rudolfa Junga a Hanse Krebse. R. Junga podporoval
i v době, kdy začal mít tento poslanec československého
parlamentu problém v souvislosti se svými protistátními
projevy na podporu nového německého kancléře Adolfa Hitlera
(1933). B. s R. Jungem udržoval kontakt i po jeho odchodu
do Německa. Po zákazu DNSAP 1933–35 působil B.
v opavském zastupitelstvu přechodně jako bezpartijní. 1935
vstoupil do SdP Konrada Henleina. Po Mnichovské dohodě a odtržení československého pohraničí byl přijat v listopadu
1938 do NSDAP. Vzápětí se stal i příslušníkem SS, kde dosáhl
postupně hodnosti Sturmbannführera. V Opavě se 1938
ujal funkce starosty.

Jeho další kariérní postup byl spojen s Moravskou Ostravou.
7. 7. 1942 se po dvouletém působení ve funkci ostravského
vládního komisaře stal vrchním starostou města. V této pozici
usiloval o to, aby se Ostrava stala hospodářskou, komunikační,
ideově politickou i rasově čistou základnou nacistické
moci v celém regionu. (Z Moravské Ostravy bylo podle kvalifikovaných odhadů v době jeho úřadování deportováno přes
tři a půl tisíce Židů, ze kterých přežilo asi 250.) Zvýraznit
význam tohoto města a jeho německý charakter měly podle
B. rozhodnutí i některé nové kulturní instituce. Jednalo se
např. o Archiv pro dějiny hornictví a průmyslu (1940) a nově
organizovaný ostravský městský archiv (1942). 30. 4. 1945
před příchodem Rudé armády B. z Ostravy i s rodinou utekl.
Po 1945 žil ve Wiesbadenu a ve Fuldě, kde zemřel.

'''D:''' Mährisch-Ostrau. Industriemetropole der Heimat, in: Beskidenpost
1958, č. 2–4.

'''L:''' Oberbürgermeister E. B., in: Mährisch-schlesische Landeszeitung (MSL)
4, 8. 7. 1942; E. B. vrchním starostou Moravské Ostravy, in: České slovo 14,
9. 7. 1942; Amtseinweisung von Oberbürgermeister B., in: MSL 4, 12. 8.
1942; Museum und Archiv in Mähr.-Ostrau eröffnet, in: tamtéž 4, 12. 12.
1942; Kämpfer und Gestalter. Oberbürgermeister E. B. 50 Jahre, in: tamtéž
5, 28. 11. 1943; Vrchní starosta Mor. Ostravy padesátníkem, in: České slovo
15, 29. 11. 1943; Německý starosta v Ostravě ukradl 45 mil. K, in: Nové
slovo 1, 17. 5. 1945; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty představitelů
města Ostravy 1918–1989, 1999, s. 32n.; Slezsko 1 (13), s.18n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/138860 Bibliografie dějin Českých zemí]

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Polka]]
[[Kategorie:1985]]
[[Kategorie:Fulda]]