BEK Josef 21.12.1918-5.5.1995: Porovnání verzí

Z Personal
(BEK_Josef_21.12.1918-5.5.1995)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef BEK
+
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''BEK, Josef,''' ''* 21. 12. 1918 Hradec Králové, † 5. 5. 1995 Praha, herec''
 +
 
 +
Jeho otec pracoval jako nádražní zřízenec, matka byla kuchařka.
 +
Po maturitě na obchodní akademii v Hradci Králové
 +
1937 pracoval B. jako úředník městské spořitelny. Zároveň
 +
hrál i režíroval ochotnické divadlo a učil se soukromě zpěvu.
 +
1942 byl angažován do operety Českého divadla v Olomouci,
 +
působil tam současně i v činohře a opeře a zpočátku
 +
vypomáhal i v baletu. Pohostinsky účinkoval také v brněnské
 +
zpěvohře. Od sezony 1948–49 se v Olomouci profesionalizoval
 +
jako činoherec. 1954–90 byl členem Městských divadel
 +
pražských, jako host v nich účinkoval téměř do konce života.
 +
S filmem spolupracoval od 1946, s rozhlasem od 1947, s televizí
 +
od 1953. Jeho herecká tvorba od počátku inklinovala
 +
k mužným charakterům, romantickým i lidovým milovníkům
 +
nebo k postavám konverzačního a komediálního repertoáru.
 +
Zjevem, robustností, výbušným temperamentem byl
 +
předurčen spíše pro role pozitivních hrdinů, což bývalo občas
 +
zneužíváno zejména v jeho filmové práci. Na divadelním jevišti,
 +
k němuž byl všestranně disponován, však hrál i náročné
 +
role odlišného naturelu. Vzájemně je spojovala přímočarost
 +
a zvýraznění základního povahového i gestického rysu, cizí
 +
mu byly polohy psychologického a intelektuálního herectví,
 +
nesvědčila mu ani popisnost socialistického realismu. Z jeho
 +
olomouckého období zaujal např. Jánošík v Mahenově
 +
stejnojmenné hře (1949), Tuzenbach v Čechovových ''Třech''
 +
''sestrách'' (1949), Figaro v Baumarchaisově ''Lazebníku'' ''sevillském''
 +
(1950), titulní role v Molièrově ''Měšťákovi'' ''šlechticem''
 +
(1951) a zejména Shakespearův ''Othello'' (1951) a Petruccio
 +
ze ''Zkrocení'' ''zlé'' ''ženy'' (1952) nebo Martin Kabát v Drdových
 +
''Hrátkách'' ''s čertem'' (1953). V Městských divadlech pražských
 +
patřil k oporám souboru, mj. v rolích Mánka z Preissové
 +
''Gazdiny'' ''roby'' (1955), Jacquesa z Shakespearova ''Jak se'' ''vám''
 +
''líbí'' (1957), Pištory z Langerova ''Obrácení'' ''Ferdyše'' ''Pištory''
 +
(1957), Lovce z Casonovy hry ''Stromy'' ''umírají'' ''vstoje'' (1958),
 +
Mattiho z Brechtova ''Pana'' ''Puntily'' (1960), O’Connora z Williamsova
 +
''Skleněného'' ''zvěřince'' (1960), Amfitryona z Plautovy
 +
a Molièrovy stejnojmenné hry (1961), Kočkareva z Gogolovy
 +
''Ženitby'' (1963), titulní postavy z Watkynovy konverzační hry
 +
''Pan'' ''Dodd'' ''má schůzku'' (1964), opět Petruccia (1966) a Martina
 +
Kabáta (1968), Wildova ''Ideálního'' ''manžela'' (1967), dále
 +
Shawova ''Čokoládového'' ''hrdiny'' (1971) či Dona Salusta de
 +
Bazan z Hugova ''Ruy Blase'' (1980). Mimořádný úspěch měl
 +
v hlavních partech amerických muzikálů ''Řek Zorba'' (1972,
 +
1975 v rozhlasu) a ''Muž z'' ''kraje'' ''la Mancha'' ''jako Don'' ''Quijote''
 +
(1982). Filmografie B., ač patřil k nejobsazovanějším českým
 +
filmovým hercům, byla vinou stereotypních úkolů poměrně
 +
jednostranná. K jeho nejznámějším filmovým rolím patřil
 +
Martin Kabát z filmu ''Hrátky s'' ''čertem'' (1956), řidič autobusu
 +
ve filmové komedii ''Florenc'' ''13.30'' (1957) a poručík Líbal
 +
z trilogie detektivek (1959, 1961, 1965). Náročnějších poloh
 +
dosáhl v některých televizních inscenacích (Vávra z ''Maryši'',
 +
1971), které se ztrácejí v množství příležitostných vystoupení
 +
kabaretního a estrádního typu, při nichž se uplatnil i jako
 +
zpěvák. Hereckou činnost uzavřel účastí v televizním seriálu
 +
''Pomalé'' ''šípy'' (1994).
 +
 
 +
'''L:''' J. B. – P. Hořec, Toulavý den, 1988 (kde soupis rolí); tíž, Každý den
 +
radost, 1992; DČD 2, s. 75; FPH 1 (soupis fi lmových rolí), s. 26; MČE 1,
 +
s. 396; ČBS, s. 36; EJ, s. 39; Tomeš 1, s. 70.
 +
 
 +
Martin Kučera
 
      
 
      
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
−
 
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
−
[[Kategorie:Hradec_Králové]]
+
[[Kategorie:Hradec Králové]]
 
[[Kategorie:1995]]
 
[[Kategorie:1995]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 6. 2016, 14:32

Josef BEK
Narození 21.12.1918
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 5.5.1995
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40812

BEK, Josef, * 21. 12. 1918 Hradec Králové, † 5. 5. 1995 Praha, herec

Jeho otec pracoval jako nádražní zřízenec, matka byla kuchařka. Po maturitě na obchodní akademii v Hradci Králové 1937 pracoval B. jako úředník městské spořitelny. Zároveň hrál i režíroval ochotnické divadlo a učil se soukromě zpěvu. 1942 byl angažován do operety Českého divadla v Olomouci, působil tam současně i v činohře a opeře a zpočátku vypomáhal i v baletu. Pohostinsky účinkoval také v brněnské zpěvohře. Od sezony 1948–49 se v Olomouci profesionalizoval jako činoherec. 1954–90 byl členem Městských divadel pražských, jako host v nich účinkoval téměř do konce života. S filmem spolupracoval od 1946, s rozhlasem od 1947, s televizí od 1953. Jeho herecká tvorba od počátku inklinovala k mužným charakterům, romantickým i lidovým milovníkům nebo k postavám konverzačního a komediálního repertoáru. Zjevem, robustností, výbušným temperamentem byl předurčen spíše pro role pozitivních hrdinů, což bývalo občas zneužíváno zejména v jeho filmové práci. Na divadelním jevišti, k němuž byl všestranně disponován, však hrál i náročné role odlišného naturelu. Vzájemně je spojovala přímočarost a zvýraznění základního povahového i gestického rysu, cizí mu byly polohy psychologického a intelektuálního herectví, nesvědčila mu ani popisnost socialistického realismu. Z jeho olomouckého období zaujal např. Jánošík v Mahenově stejnojmenné hře (1949), Tuzenbach v Čechovových Třech sestrách (1949), Figaro v Baumarchaisově Lazebníku sevillském (1950), titulní role v Molièrově Měšťákovi šlechticem (1951) a zejména Shakespearův Othello (1951) a Petruccio ze Zkrocení zlé ženy (1952) nebo Martin Kabát v Drdových Hrátkách s čertem (1953). V Městských divadlech pražských patřil k oporám souboru, mj. v rolích Mánka z Preissové Gazdiny roby (1955), Jacquesa z Shakespearova Jak se vám líbí (1957), Pištory z Langerova Obrácení Ferdyše Pištory (1957), Lovce z Casonovy hry Stromy umírají vstoje (1958), Mattiho z Brechtova Pana Puntily (1960), O’Connora z Williamsova Skleněného zvěřince (1960), Amfitryona z Plautovy a Molièrovy stejnojmenné hry (1961), Kočkareva z Gogolovy Ženitby (1963), titulní postavy z Watkynovy konverzační hry Pan Dodd má schůzku (1964), opět Petruccia (1966) a Martina Kabáta (1968), Wildova Ideálního manžela (1967), dále Shawova Čokoládového hrdiny (1971) či Dona Salusta de Bazan z Hugova Ruy Blase (1980). Mimořádný úspěch měl v hlavních partech amerických muzikálů Řek Zorba (1972, 1975 v rozhlasu) a Muž z kraje la Mancha jako Don Quijote (1982). Filmografie B., ač patřil k nejobsazovanějším českým filmovým hercům, byla vinou stereotypních úkolů poměrně jednostranná. K jeho nejznámějším filmovým rolím patřil Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem (1956), řidič autobusu ve filmové komedii Florenc 13.30 (1957) a poručík Líbal z trilogie detektivek (1959, 1961, 1965). Náročnějších poloh dosáhl v některých televizních inscenacích (Vávra z Maryši, 1971), které se ztrácejí v množství příležitostných vystoupení kabaretního a estrádního typu, při nichž se uplatnil i jako zpěvák. Hereckou činnost uzavřel účastí v televizním seriálu Pomalé šípy (1994).

L: J. B. – P. Hořec, Toulavý den, 1988 (kde soupis rolí); tíž, Každý den radost, 1992; DČD 2, s. 75; FPH 1 (soupis fi lmových rolí), s. 26; MČE 1, s. 396; ČBS, s. 36; EJ, s. 39; Tomeš 1, s. 70.

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BEK_Josef_21.12.1918-5.5.1995&oldid=93358“