Biografický slovník
BELADA Karel 5.2.1883-8.12.1953: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karel BELADA | | jméno = Karel BELADA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Belada Karel portret.PNG |
| datum narození = 5.2.1883 | | datum narození = 5.2.1883 | ||
| místo narození = Křivsoudov u Vlašimi | | místo narození = Křivsoudov u Vlašimi | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 347 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 18:14
| Karel BELADA | |
 | |
| Narození | 5.2.1883 |
|---|---|
| Místo narození | Křivsoudov u Vlašimi |
| Úmrtí | 8.12.1953 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 29- Stavař |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 347 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59132 |
BELADA, Karel, * 5. 2. 1883 Křivsoudov u Vlašimi, † 8. 12. 1953 Praha, stavební inženýr, podnikatel
Mladší bratr Antonína B. (1881–1936) a Bohumila B. (1874–1964). Na stavebním odboru průmyslové školy maturoval 1903. Poté praktikoval u několika stavitelských firem v Praze, mj. u Aloise Elhenického na Smíchově a u Viktora Beneše na stavbách např. Hlavního (tehdy Wilsonova) nádraží v Praze či Fyzikálního ústavu ČVŠT. 1910 získal stavitelskou koncesi, odjel na Balkán a do 1913 působil v Bosně a Černé Hoře. Po návratu pracoval ve firmě svého bratra Bohumila, a to až do 1920, kdy spolu založili samostatný stavitelský podnik specializující se na pozemní stavby se sídlem v pražské Tyršově ulici. Podnik vystupoval pod jménem Ing. Bohumil Belada a spol. Prací na odželezovací stanici vodárny v Káraném 1917 splnil předpoklady pro získání titulu inženýr, udělovaného tehdy i ministerstvem veřejných prací. Firma realizovala řadu zakázek v Praze, např. 1926–27 palác Šramota Na Příkopě s kavárnou Lloyd (za architektonické spolupráce Jana Chládka, 1959–60 přestavěn na restaurant Moskva, dnes slouží různým účelům), budovu Československé tiskové kanceláře, 1927 tiskárnu a nakladatelský palác firmy Josef Richard Vilímek, transformační stanici Ervěnické elektrárny v Holešovicích, přečerpávací stanici ve Střešovicích, keramickou továrnu firmy Silika v Řeži u Roztok, budovu pro Státní zdravotní ústav, ústřední kotelnu a prádelnu pro Všeobecnou nemocnici v Praze či Husův sbor v Praze 12.
L: V. Valchářová, Bratři Beladové, in: Architekt 21, 1997, s. 51; Myška, s. 41n.
Milada Sekyrková
