Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BELCREDI Ludvík Egbert Richard 4.2.1856-6.9.1914

{{Infobox - osoba
| jméno = Ludvík Egbert Richard BELCREDI
| obrázek = Belcredi Ludvik Egbert Richard portret.png
| datum narození = 4.2.1856
| místo narození = Znojmo
| datum úmrtí = 6.9.1914
| místo úmrtí = Líšeň (Brno)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 349
}}

'''BELCREDI, Ludvík Egbert Richard,''' ''* 4. 2. 1856 Znojmo, † 6. 9. 1914 Líšeň (Brno), velkostatkář, právník, politik''

Byl jediným synem státního ministra a ministerského předsedy
Richarda hraběte B. (1823–1902) a Anny, rozené von
Welden (1834–1918). 1858 se oženil s Marií von und zu
Frankenstein (1859–1938), s níž měl syny Egberta, Richarda,
Karla, Jiřího Jindřicha a dceru Marii Annu. Po absolvování
gymnázia v Kalksburgu u Vídně odešel B. studovat práva
na univerzitu v Innsbrucku, kde 1879 promoval. Pak navštěvoval
zemědělskou akademii ve Württembergu. Po studiích
se věnoval politické dráze. Nedosáhl ovšem významu svého
otce ani strýce Egberta (1816–1894). Stal se poslancem moravského
zemského sněmu a přísedícím moravského zemského
výboru. 1891–1901 a 1903–07 zasedal v říšské radě jako
zástupce konzervativního velkostatku. 1910 byl jmenován
c. a k. tajným radou. Od 1912 zastával funkci prezidenta
zemské rady pro markrabství moravské. 1908 obdržel komturský
kříž s hvězdou řádu Františka Josefa, od 1910 byl nositelem
komandérského kříže papežského řádu svatého Řehoře
Velkého. Spolu se strýcem Egbertem se podílel na vydávání
listu konzervativních velkostatkářů ''Vaterland''. O politické
činnosti svého strýce a otce publikoval několik studií.

'''D:''' Fragmente aus dem Nachlasse des ehemaligen Staatsministers Grafen
Richard Belcredi, in: Die Kultur. Vierteljahresschrift für Wissenschaft, Literatur
und Kunst 7, Wien 1906.

'''L:''' Heller 1 (2. vyd.), s. 20n.; BL 1, s. 70; Knauer, s. 68; A. Okáč, Rakouský
problém a list Vaterland 1860–1871, 2 sv., 1970; Z. V. Tobolka, Politické dějiny
československého národa od roku 1848 až do dnešní doby, 1932–1937;
O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 478.

'''P:''' pozůstalost v MZA Brno.

Miloš Hořejš

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1856]]
[[Kategorie:Znojmo]]
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:Brno]]