Verze z 13. 6. 2016, 12:14, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Alfred Ljudvigovič BEM | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | da…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BEM Alfréd Ljudvigovič 23.4.1886-1945

Z Personal
Alfred Ljudvigovič BEM
Narození 23.3.1886
Místo narození Kyjev (Ukrajina)
Úmrtí 1945
Místo úmrtí ?Praha
Povolání 55- Jazykovědec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137534

BEM, Alfréd Ljudvigovič, * 23. 4. 1886 Kyjev (Ukrajina), † 1945 Praha?, filolog-slavista, literární historik

Studoval na univerzitách v Kyjevě a v Petrohradě, kde 1912 absolvoval literární oddělení historicko-filozofické fakulty. Poté se věnoval vědecké a literární činnosti a získal významné postavení v řadě ruských vědeckých institucí. Začátkem 1920 emigroval a usadil se v Bělehradě, později žil také ve Varšavě. V lednu 1922 přijel do Prahy, kde se ihned aktivně zapojil do kulturního a literárního života. 1922–39 byl lektorem ruského jazyka na UK, 1932 tam získal doktorát. Vedle toho působil jako tajemník Ruské pedagogické kanceláře a lektoroval jí vydávané publikace. Učil ruský jazyk v Ruském pedagogickém institutu Komenského. Od 1931 působil ve Slovanském ústavu, od 1933 byl členem Pražského lingvistického kroužku. Pro výzkum díla F. M. Dostojevského založil 1925 při Ruské lidové univerzitě seminář a 1930 Československou společnost pro studium Dostojevského. Praha se stala jeho zásluhou uznávaným mimoruským badatelským centrem pro tvorbu tohoto spisovatele. Zajímal se i o českou literaturu (Karel Hynek Mácha, Otokar Březina, Petr Bezruč, Viktor Dyk) a o česko-ruské kulturní styky. Publikoval množství studií v ruštině, češtině a němčině, spolupracoval s pražskými slavistickými periodiky Slavia, Germanoslavica, Slavische Rundschau. Čilé styky udržoval s mnoha zahraničními časopisy. Pravidelně komentoval v ruském emigrantském tisku vývoj nejnovější ruské literární tvorby v SSSR i za jeho hranicemi. Soustavně informoval českého čtenáře o dění v ruské literatuře a kultuře obecně. Po příchodu do Prahy založil literární skupinu Poustevna básníků (Skit poetov), působící až do 1940, v níž se sdružili mladí ruští autoři. Seznamoval veřejnost s jejich pracemi a redigoval jimi vydávané sborníky. Po uzavření českých vysokých škol 1939 vyučoval na 2. pražském reálném gymnáziu ruský jazyk. Dával i soukromé hodiny ruštiny, mj. literárnímu historiku Václavu Černému. Od 1937 byl československým státním občanem. Patřil k nejvýznamnějším organizátorům vědecké a kulturní činnosti ruské emigrace v Československu. V květnu 1945 byl zatčen agenty sovětské státní bezpečnosti a pravděpodobně krátce nato zemřel.

D: Tajemství osobnosti Dostojevského, 1928; Pis’ma o literature, 1996.

L: ČsB 1, nestránkováno; A. L. B. (1886–1945). Bibliografie. (ed. M. Bubeníková – L. Vachalovská), 1995; Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR 1918–1938. Materiály k dějinám. 1996, s. 49n.; Emigrantskij period žizni i tvorčestva Al’freda Ljudvigoviča Bema. Katalog vystavki, Sankt-Peterburg, 1999.

Jiří Vacek