Biografický slovník
BENÍŠEK Hilarion 14.11.1863-19.9.1919: Porovnání verzí
(BENÍŠEK_Hilarion_1850-19.9.1919) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Hilarion BENÍŠEK | | jméno = Hilarion BENÍŠEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 14.11.1863 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Velké Prosenice u Přerova |
| datum úmrtí = 19.9.1919 | | datum úmrtí = 19.9.1919 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bělehrad (Srbsko) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 403-404 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BENÍŠEK, Hilarion''' ''(též Hilarius, Hilarij), * 14. 11. 1863 Velké Prosenice u Přerova, † 19. 9. 1919 Bělehrad (Srbsko), dirigent'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny řídícího učitele a hudebníka, který mu dal | ||
| + | základní hudební vzdělání. Absolvoval gymnázium a filozofickou | ||
| + | fakultu pražské univerzity, ale nadále se věnoval jen | ||
| + | hudbě. 1889 vstoupil do nové divadelní společnosti Františka | ||
| + | Trnky, kde se seznámil se základním operním a operetním | ||
| + | repertoárem (B. Smetana: ''Prodaná'' ''nevěsta'', ''Dalibor'', A. Dvořák: | ||
| + | ''Šelma'' ''sedlák''). Od 1890 byl členem společnosti Jana | ||
| + | Pištěka, která hrála v Plzni, neměla však operní soubor a B. | ||
| + | patrně pomáhal připravit jen jeden balet a tři malé operety. | ||
| + | Významnější úkoly dostal ve společnosti Ladislava Chmelenského | ||
| + | (od 1892), s níž 1893 odjel na delší zájezd do Vídně, | ||
| + | 1894 na zájezd po Dalmácii. Společnost opustil a usadil se | ||
| + | jako šéf opery zemského divadla v Lublani (1894–1910). | ||
| + | Odtud odešel do Bělehradu, kde vyučoval a řídil salonní orchestr. | ||
| + | 1914–16 byl internován, poté se vrátil do Bělehradu | ||
| + | a žil jako soukromník. V Lublani dirigoval velmi široký repertoár | ||
| + | srovnatelný s jinými zemskými divadly v monarchii, | ||
| + | včetně oper Wagnerových (''Lohengrin'', 1899, ''Bludný'' ''Holanďan'', | ||
| + | 1900, ''Tannhäuser'', 1900) a řady operet. Napsal scénickou | ||
| + | hudbu k populárním výpravným hrám (E. Pohl: ''Sedm'' | ||
| + | ''havranů'', 1900; A. d’Ennery – J. Verne: ''Cesta'' ''kolem'' ''světa'' ''za'' | ||
| + | ''80 dní'', 1903) a k několika původním činohrám. V divadle | ||
| + | měl řadu českých spolupracovníků a český repertoár byl poměrně často uváděn (B. nechal např. nastudovat hry ''Čech'' | ||
| + | ''a Němec'' od Jana Nepomuka Štěpánka, Tylova ''Strakonického'' | ||
| + | ''dudáka'' s vlastní hudbou ad.). Uvedl i české opery, z nichž | ||
| + | některé tam byly hrány již dříve (B. Smetana: ''Prodaná'' ''nevěsta'', | ||
| + | 1899, 1901–08; ''Dalibor'', 1899, 1902; 1906, ''Hubička'', | ||
| + | 1905; V. Blodek: ''V studni'', 1900; K. Kovařovic: ''Psohlavci'', | ||
| + | 1902, Karel Weis: ''Polský'' ''žid'', 1906; A. Dvořák: ''Rusalka'', | ||
| + | 1908). Na závěr kariéry se jeho spolupracovníkem a krátkodobým | ||
| + | nástupcem stal V. Talich. B. v Lublani významně | ||
| + | přispěl k rozvoji slovinského divadla. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Burian, Český repertoir v novodobé slovinské dramatice, in: Sborník | ||
| + | prací Janu Máchalovi k 70. narozeninám, 1925, 184n.; Repertoar slovenskih | ||
| + | gledališč 1867–1967, Ljubljana 1967, rejstřík na s. 610; M. Kuna, Václav | ||
| + | Talich a Lublaň, in: Hudební věda 20, 1983, s. 344n.; HS 1, s. 82; Česká | ||
| + | divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, heslo Chmelenského společnost, | ||
| + | s. 185. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1863]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Velké Prosenice]] |
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
| + | [[Kategorie:Bělehrad]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 09:48
| Hilarion BENÍŠEK | |
 | |
| Narození | 14.11.1863 |
|---|---|
| Místo narození | Velké Prosenice u Přerova |
| Úmrtí | 19.9.1919 |
| Místo úmrtí | Bělehrad (Srbsko) |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 403-404 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41009 |
BENÍŠEK, Hilarion (též Hilarius, Hilarij), * 14. 11. 1863 Velké Prosenice u Přerova, † 19. 9. 1919 Bělehrad (Srbsko), dirigent
Pocházel z rodiny řídícího učitele a hudebníka, který mu dal základní hudební vzdělání. Absolvoval gymnázium a filozofickou fakultu pražské univerzity, ale nadále se věnoval jen hudbě. 1889 vstoupil do nové divadelní společnosti Františka Trnky, kde se seznámil se základním operním a operetním repertoárem (B. Smetana: Prodaná nevěsta, Dalibor, A. Dvořák: Šelma sedlák). Od 1890 byl členem společnosti Jana Pištěka, která hrála v Plzni, neměla však operní soubor a B. patrně pomáhal připravit jen jeden balet a tři malé operety. Významnější úkoly dostal ve společnosti Ladislava Chmelenského (od 1892), s níž 1893 odjel na delší zájezd do Vídně, 1894 na zájezd po Dalmácii. Společnost opustil a usadil se jako šéf opery zemského divadla v Lublani (1894–1910). Odtud odešel do Bělehradu, kde vyučoval a řídil salonní orchestr. 1914–16 byl internován, poté se vrátil do Bělehradu a žil jako soukromník. V Lublani dirigoval velmi široký repertoár srovnatelný s jinými zemskými divadly v monarchii, včetně oper Wagnerových (Lohengrin, 1899, Bludný Holanďan, 1900, Tannhäuser, 1900) a řady operet. Napsal scénickou hudbu k populárním výpravným hrám (E. Pohl: Sedm havranů, 1900; A. d’Ennery – J. Verne: Cesta kolem světa za 80 dní, 1903) a k několika původním činohrám. V divadle měl řadu českých spolupracovníků a český repertoár byl poměrně často uváděn (B. nechal např. nastudovat hry Čech a Němec od Jana Nepomuka Štěpánka, Tylova Strakonického dudáka s vlastní hudbou ad.). Uvedl i české opery, z nichž některé tam byly hrány již dříve (B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1899, 1901–08; Dalibor, 1899, 1902; 1906, Hubička, 1905; V. Blodek: V studni, 1900; K. Kovařovic: Psohlavci, 1902, Karel Weis: Polský žid, 1906; A. Dvořák: Rusalka, 1908). Na závěr kariéry se jeho spolupracovníkem a krátkodobým nástupcem stal V. Talich. B. v Lublani významně přispěl k rozvoji slovinského divadla.
L: V. Burian, Český repertoir v novodobé slovinské dramatice, in: Sborník prací Janu Máchalovi k 70. narozeninám, 1925, 184n.; Repertoar slovenskih gledališč 1867–1967, Ljubljana 1967, rejstřík na s. 610; M. Kuna, Václav Talich a Lublaň, in: Hudební věda 20, 1983, s. 344n.; HS 1, s. 82; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, heslo Chmelenského společnost, s. 185.
Jitka Ludvová
