BENÍŠKO Karel 14.12.1908-15.6.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(BENÍŠKO_Karel_14.12.1908-16.6.1975)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.12.1908
 
| datum narození = 14.12.1908
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 16.6.1975
 
| datum úmrtí = 16.6.1975
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
63- Spisovatel
 
63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BENÍŠKO
+
}}
 +
 
 +
'''BENÍŠKO, Karel,''' ''* 14. 12. 1908 Praha, † 15. 6. 1975 Praha, herec''
 +
 
 +
Otec Karel B. (1874–1943) byl operním pěvcem a plzeňským
 +
nakladatelem, matka Otýlie B., rozená Jelínková (1882 až
 +
1967), byla herečkou. B. navštěvoval 1930–32 AVU v Praze,
 +
kde studoval malířství. Od 1932 působil na české scéně Slovenského
 +
národního divadla v Bratislavě. V tomto angažmá,
 +
kde zůstal do 1935, se seznámil a posléze i oženil s herečkou
 +
Světlou Amortovou (1911–1985). Na bratislavském jevišti
 +
ztvárnil pod vedením režiséra V. Šulce více než čtyřicet, většinou
 +
epizodních rolí (např. Bruchmüller v Zuckermayerově
 +
''Rozmarném'' ''vinohradu'', 1932; Brožek v Jiráskově ''Vojnarce'',
 +
1933; Dunois v Shawově ''Svaté'' ''Janě'', 1934; robot Radius
 +
v Čapkově hře R. U. R., 1935). Do Prahy se manželé vrátili
 +
1936. B. pracoval v rozhlase a 1937 se stal členem Městských
 +
divadel pražských (MDP). Za nacistické okupace hrál dva
 +
roky v Plzni, 1943 byl za ilegální odbojovou činnost zbaven
 +
možnosti hrát a 1944 byl zatčen a vězněn v Praze na Pankráci,
 +
v Norimberku, Drážďanech a Lipsku. Domů se vrátil s podlomeným
 +
zdravím, více než deset let prožil jako invalida, na
 +
divadelní scénu MDP se mohl vrátit teprve 1957. Tam ztvárnil
 +
mj. roli Vychovatele ve hře R. Jefferse ''Medea''. Kromě divadla
 +
a působení v rozhlase vytvořil B. řadu filmových postav,
 +
zejména před druhou světovou válkou, kdy mu režisér Václav
 +
Wassermann svěřil roli Marka (''Trhani'', 1936), Vladislav Vančura
 +
a Václav Kubásek si jej vybrali pro postavu konstruktéra
 +
Viktora Kovaříka (''Láska'' ''a lidé'', 1937) a v dalším Wassermannově
 +
filmu (''Boží'' ''mlýn'', 1938) si zahrál Matěje Záhoře.
 +
Později ztvárňoval již jen menší role, v padesátých letech provázel
 +
slovem politicky angažované dokumentární filmy (''Rozloučení''
 +
''s Klementem'' ''Gottwaldem'', 1953; ''Pozdrav'' ''veliké'' ''země'',
 +
1955; ''Spartakiáda'', 1956). Pak se objevil na filmovém plátně
 +
až koncem šedesátých let v roli biskupa Jana ve filmu Karla
 +
Steklého ''Slasti'' ''Otce'' ''vlasti'' (1969). B. byl také autorem divadelních
 +
a rozhlasových her. Některé psal pod pseudonymem
 +
Karel Tomášek (např. ''Operace'', ''Arabská'' ''devítka'', ''Slovo'' ''života'').
 +
1971 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.
 +
 
 +
'''L:''' FPH 1, s. 30; MČE 1, s. 422; SBS 1, s. 216; BLS 1, s. 361; nekrolog in:
 +
Rudé právo 55, 17. 6. 1975, s. 5.
 +
 
 +
Jana Brabencová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 7. 2016, 08:54

Karel BENÍŠKO
Narození 14.12.1908
Místo narození Praha
Úmrtí 16.6.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41012

BENÍŠKO, Karel, * 14. 12. 1908 Praha, † 15. 6. 1975 Praha, herec

Otec Karel B. (1874–1943) byl operním pěvcem a plzeňským nakladatelem, matka Otýlie B., rozená Jelínková (1882 až 1967), byla herečkou. B. navštěvoval 1930–32 AVU v Praze, kde studoval malířství. Od 1932 působil na české scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě. V tomto angažmá, kde zůstal do 1935, se seznámil a posléze i oženil s herečkou Světlou Amortovou (1911–1985). Na bratislavském jevišti ztvárnil pod vedením režiséra V. Šulce více než čtyřicet, většinou epizodních rolí (např. Bruchmüller v Zuckermayerově Rozmarném vinohradu, 1932; Brožek v Jiráskově Vojnarce, 1933; Dunois v Shawově Svaté Janě, 1934; robot Radius v Čapkově hře R. U. R., 1935). Do Prahy se manželé vrátili 1936. B. pracoval v rozhlase a 1937 se stal členem Městských divadel pražských (MDP). Za nacistické okupace hrál dva roky v Plzni, 1943 byl za ilegální odbojovou činnost zbaven možnosti hrát a 1944 byl zatčen a vězněn v Praze na Pankráci, v Norimberku, Drážďanech a Lipsku. Domů se vrátil s podlomeným zdravím, více než deset let prožil jako invalida, na divadelní scénu MDP se mohl vrátit teprve 1957. Tam ztvárnil mj. roli Vychovatele ve hře R. Jefferse Medea. Kromě divadla a působení v rozhlase vytvořil B. řadu filmových postav, zejména před druhou světovou válkou, kdy mu režisér Václav Wassermann svěřil roli Marka (Trhani, 1936), Vladislav Vančura a Václav Kubásek si jej vybrali pro postavu konstruktéra Viktora Kovaříka (Láska a lidé, 1937) a v dalším Wassermannově filmu (Boží mlýn, 1938) si zahrál Matěje Záhoře. Později ztvárňoval již jen menší role, v padesátých letech provázel slovem politicky angažované dokumentární filmy (Rozloučení s Klementem Gottwaldem, 1953; Pozdrav veliké země, 1955; Spartakiáda, 1956). Pak se objevil na filmovém plátně až koncem šedesátých let v roli biskupa Jana ve filmu Karla Steklého Slasti Otce vlasti (1969). B. byl také autorem divadelních a rozhlasových her. Některé psal pod pseudonymem Karel Tomášek (např. Operace, Arabská devítka, Slovo života). 1971 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

L: FPH 1, s. 30; MČE 1, s. 422; SBS 1, s. 216; BLS 1, s. 361; nekrolog in: Rudé právo 55, 17. 6. 1975, s. 5.

Jana Brabencová