BENÍŠKO Karel 14.12.1908-15.6.1975

Z Personal
Karel BENÍŠKO
Narození 14.12.1908
Místo narození Praha
Úmrtí 15.6.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 404
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41012

BENÍŠKO, Karel, * 14. 12. 1908 Praha, † 15. 6. 1975 Praha, herec

Otec Karel B. (1874–1943) byl operním pěvcem a plzeňským nakladatelem, matka Otýlie B., rozená Jelínková (1882 až 1967), byla herečkou. B. navštěvoval 1930–32 AVU v Praze, kde studoval malířství. Od 1932 působil na české scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě. V tomto angažmá, kde zůstal do 1935, se seznámil a posléze i oženil s herečkou Světlou Amortovou (1911–1985). Na bratislavském jevišti ztvárnil pod vedením režiséra V. Šulce více než čtyřicet, většinou epizodních rolí (např. Bruchmüller v Zuckermayerově Rozmarném vinohradu, 1932; Brožek v Jiráskově Vojnarce, 1933; Dunois v Shawově Svaté Janě, 1934; robot Radius v Čapkově hře R. U. R., 1935). Do Prahy se manželé vrátili 1936. B. pracoval v rozhlase a 1937 se stal členem Městských divadel pražských (MDP). Za nacistické okupace hrál dva roky v Plzni, 1943 byl za ilegální odbojovou činnost zbaven možnosti hrát a 1944 byl zatčen a vězněn v Praze na Pankráci, v Norimberku, Drážďanech a Lipsku. Domů se vrátil s podlomeným zdravím, více než deset let prožil jako invalida, na divadelní scénu MDP se mohl vrátit teprve 1957. Tam ztvárnil mj. roli Vychovatele ve hře R. Jefferse Medea. Kromě divadla a působení v rozhlase vytvořil B. řadu filmových postav, zejména před druhou světovou válkou, kdy mu režisér Václav Wassermann svěřil roli Marka (Trhani, 1936), Vladislav Vančura a Václav Kubásek si jej vybrali pro postavu konstruktéra Viktora Kovaříka (Láska a lidé, 1937) a v dalším Wassermannově filmu (Boží mlýn, 1938) si zahrál Matěje Záhoře. Později ztvárňoval již jen menší role, v padesátých letech provázel slovem politicky angažované dokumentární filmy (Rozloučení s Klementem Gottwaldem, 1953; Pozdrav veliké země, 1955; Spartakiáda, 1956). Pak se objevil na filmovém plátně až koncem šedesátých let v roli biskupa Jana ve filmu Karla Steklého Slasti Otce vlasti (1969). B. byl také autorem divadelních a rozhlasových her. Některé psal pod pseudonymem Karel Tomášek (např. Operace, Arabská devítka, Slovo života). 1971 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

L: FPH 1, s. 30; MČE 1, s. 422; SBS 1, s. 216; BLS 1, s. 361; nekrolog in: Rudé právo 55, 17. 6. 1975, s. 5.

Jana Brabencová