Biografický slovník
BENA Eduard 16.5.1899-11.4.1976: Porovnání verzí
(BENA_Eduard_16.5.1899-11.4.1976) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 11.4.1976 | | datum úmrtí = 11.4.1976 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 362-363 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BENA, Eduard,''' ''* 16. 5. 1899 Přerov, † 11. 4. 1976 Praha, lékař-neuropatolog, odborník na pracovní lékařství, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě na přerovském gymnáziu vystudoval Lékařskou | ||
| + | fakultu UK v Praze (MUDr. 27. 4. 1928). Již v době studií | ||
| + | pracoval jako pomocná vědecká síla na neurologické klinice | ||
| + | (1925–28). Po promoci se stal klinickým asistentem (od 1. 1. | ||
| + | 1929) a na klinice zůstal do 1945. Habilitoval se 2. 3. 1936 | ||
| + | z neuropatologie. 1928–51 byl asistentem psychotechnického | ||
| + | ústavu Masarykovy akademie práce (ústav několikrát | ||
| + | změnil název). 1938–42 se stal psychologickým analytikem | ||
| + | v Pedologickém ústavu, 1951–71 pracoval jako vědecký pracovník | ||
| + | Ústavu hygieny práce a chorob z povolání (od 10. 7. | ||
| + | 1967 jako vedoucí vědecký pracovník). 1952–65 se uplatnil | ||
| + | rovněž jako výzkumný pracovník v Ústavu železničního zdravotnictví. | ||
| + | 1945–68 přednášel na kursech pro normovače práce. | ||
| + | Na částečný úvazek pracoval i po odchodu do důchodu (31. 5. 1971). Patřil k zakladatelům oboru fyziologie práce | ||
| + | v našich zemích (vybudoval např. první laboratoř fyziologie | ||
| + | práce, vypracoval podklady pro normování práce). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Fyziologie práce a nervová integrace, in: Encyklopedie výkonnosti, 1934; | ||
| + | Pracovní doba a organizace práce ze zdravotnického hlediska, 1963. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 68; E. B. in: Pracovní lékařství | ||
| + | 21, 1969, s. 225n.; tamtéž 28, 1976, s. 212; BSPLF 1, s. 148n. | ||
| + | |||
| + | Petr Svobodný | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1899]] | [[Kategorie:1899]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | [[Kategorie:Přerov]] | ||
[[Kategorie:1976]] | [[Kategorie:1976]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 18:40
| Eduard BENA | |
 | |
| Narození | 16.5.1899 |
|---|---|
| Místo narození | Přerov |
| Úmrtí | 11.4.1976 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 362-363 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43572 |
BENA, Eduard, * 16. 5. 1899 Přerov, † 11. 4. 1976 Praha, lékař-neuropatolog, odborník na pracovní lékařství, pedagog
Po maturitě na přerovském gymnáziu vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 27. 4. 1928). Již v době studií pracoval jako pomocná vědecká síla na neurologické klinice (1925–28). Po promoci se stal klinickým asistentem (od 1. 1. 1929) a na klinice zůstal do 1945. Habilitoval se 2. 3. 1936 z neuropatologie. 1928–51 byl asistentem psychotechnického ústavu Masarykovy akademie práce (ústav několikrát změnil název). 1938–42 se stal psychologickým analytikem v Pedologickém ústavu, 1951–71 pracoval jako vědecký pracovník Ústavu hygieny práce a chorob z povolání (od 10. 7. 1967 jako vedoucí vědecký pracovník). 1952–65 se uplatnil rovněž jako výzkumný pracovník v Ústavu železničního zdravotnictví. 1945–68 přednášel na kursech pro normovače práce. Na částečný úvazek pracoval i po odchodu do důchodu (31. 5. 1971). Patřil k zakladatelům oboru fyziologie práce v našich zemích (vybudoval např. první laboratoř fyziologie práce, vypracoval podklady pro normování práce).
D: Fyziologie práce a nervová integrace, in: Encyklopedie výkonnosti, 1934; Pracovní doba a organizace práce ze zdravotnického hlediska, 1963.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 68; E. B. in: Pracovní lékařství 21, 1969, s. 225n.; tamtéž 28, 1976, s. 212; BSPLF 1, s. 148n.
Petr Svobodný
