StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BENA Leopold 10.8.1904-26.4.1978

Leopold BENA
Narození	10.8.1904
Místo narození	orlová
Úmrtí	26.4.1978
Místo úmrtí	Gottwaldov (Zlín)
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 363
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60501

BENA, Leopold, * 10. 8. 1904 Orlová, † 26. 4. 1978 Gottwaldov (Zlín), prozaik, básník, pedagog

Narodil se na Těšínsku, kde jeho otec pracoval jako zedník na šachtě Bettina (později Doubrava); matka byla švadlena. V rodišti vystudoval reálné gymnázium, maturoval 1922 (v sekundární literatuře udáváno 1923). Krátce učil v Orlové na obecné škole, 1923 se zapsal na filozofickou fakultu v Praze. Tam absolvoval 1928 obory čeština, francouzština a filozofie. V době univerzitního studia počal publikovat, od 1924 v Moravskoslezském deníku a v Cestě, od 1925 ve Vachkově Prameni verše. Přispíval také básničkami a satirou do Rudého práva (1925–28) a psal filozofická pojednání, články a studie, z nich nejvýznamnějšími byly In margine Spinozy (1928) a Aforismy o Descartovi (1931) v České mysli filozofické. 1928 debutoval knižně románem Maryča, kterým obeslal soutěž na oslavu 10. výročí ČSR a jímž získal první cenu v soutěži Aventina. V díle zobrazil sociální pesimismus a krutý pohled na život v proletářském prostředí. 1929 vydal B. svou knižní básnickou prvotinu Dvě básně z knihy Pluh a tank.

Po promoci působil od 1928 jako středoškolský profesor nejprve v Opavě, pak v Brně a 1931–34 v Kremnici. V té době vydal v Brně sbírku expresionistických veršů Anděl a zvíře (1931), do níž z filozofického pohledu promítl základní otázky lidské existence a přeexponovaně reflektoval naturalismus a životní pesimismus. 1933 získal titul PhDr. vědeckou prací Léon Bloy. Rozbor náboženského myslitele. Publikoval hojně eseje, např. v Lumíru 1934–35 (Slovo u Léona Bloy), Akordu 1936, kritiky, satirické básničky, fejetony, tematicky zaměřené k životu ostravských havířů (v Národním osvobození). V Levicích, kde od 1934 čtyři roky učil, se 1936 stal členem skupiny literátů a výtvarníků Aktivisté, působící 1936–42 jako volné sdružení a zdůrazňující v reakci na údajný pesimismus a artismus soudobé literatury činorodý optimismus a lidovost. V květnu 1936 vystoupil verši a prózou v jejím stejnojmenném almanachu, vyslovujícím požadavek umělecké decentralizace a větší možnosti uplatnění pro mimopražské umělce. 1938 se vrátil ze Slovenska na Moravu a působil dále jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti, posléze v Kroměříži. 1938 vydal v Praze monografickou práci o B. Kozákovi.

Za nacistické okupace byl suspendován a pracoval v Ostravě jako dělník. I tehdy se věnoval svým širokým kulturním zájmům: filozofickým, divadelním, výtvarným i jazykovědným. Přiklonil se k dramatickému žánru, psal rozhlasové hry (ve slovenštině: Obchod so smrťou, 1940 rozhlas Bratislava, veršovaná hra Jidáš, 1942 rozhlas Brno) a loutkové (Ježkovci, 1944 Divadlo loutek, Doubrava). Spolupracoval s Moravskými novinami (1941–43) a do Úprkova kraje přispíval hlavně folkloristickými fejetony. Po válce psal verše pro Ostravský osvětový časopis (1945–47). 1948–49 působil v Uherském Hradišti jako místopředseda ONV, později pracoval jako osvětový inspektor v Otrokovicích. 1949–51 přispíval články o divadle do Naší pravdy a věnoval se osvětové práci v rámci ministerstva osvěty. Po 1951 vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole v Gottwaldově (dnes Zlín) a v Uherském Hradišti. Učil také na Stavební průmyslové škole v Ostravě. 1953 odjel do Budapešti, kde se na filozofické fakultě Univerzity Lóránda Eötvöse stal (do 1956) lektorem češtiny. Psal do diplomatického bulletinu v maďarském jazyce Czechoslovakia a do jazykovědného listu Szláv, vydávaném pešťským nakladatelstvím Akadémia. Přispíval také reportážemi do slovenských listů (Kultúrny život, Slovenské pohľady) a s Istvánem Siposem spolupracoval na učebnici češtiny pro Maďary. Po návratu 1956 vyučoval na různých školách v Gottwaldově, 1964 odešel do důchodu. Rok před smrtí vydal svou poslední básnickou sbírku Zastesklo se mi, jíž uzavřel své dílo.

L: nekrology: Z. Bár, in: Ostravský večerník 16. 5. 1978; M. Rusinský, in: Ostravský kulturní měsíčník 1978, č. 6; K. Šuba, in: Těšínsko 1978; LČL 1, s. 183n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová