BENDELMAYER Bedřich 8.4.1871-20.4.1932

Z Personal
Bedřich BENDELMAYER
Narození 8.4.1871
Místo narození Praha
Úmrtí 20.4.1932
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 370-371
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40889

BENDELMAYER, Bedřich, * 8. 4. 1871 Praha, † 20. 4. 1932 Praha, architekt

Studoval na německé reálce v Praze, potom na UMPRUM u Friedricha Ohmanna a dva roky stavitelství na české technice. 1899–1900 pracoval spolu s Aloisem Dryákem na interiérech hotelu Central v Hybernské ulici (Praha), navrženém prof. Ohmannem a postaveném stavitelem Quido Bělským, v jehož stavební kanceláři byl B. po studiích zaměstnán. 1902–04 navrhl ve spolupráci s Janem Letzelem a Bohumilem Hypšmanem hotel U arcivévody Štěpána (též Šroubek, nyní Grandhotel Evropa) na Václavském náměstí. Secesní hotelový komplex postavený 1904–05, mimořádně kvalitní po architektonické i stavební stránce, byl bohatě vyzdoben rostlinnými i geometrickými motivy. Příkladem vývoje secesního stylu z období mezi jeho florální a geometrickou podobou se stal B. nájemní dům s obchody a hotel, postavený 1903–04 na nároží ulic U Prašné brány 1–3, Celetné a Královodvorské. 1905 se s Emilem Weichertem zúčastnil soutěže na přestavbu Staroměstské radnice, soutěž skončila bezvýsledně, první cena nebyla udělena, žádný z návrhů nebyl doporučen k realizaci. B. a Weichertův návrh byl však kladně hodnocen v odborném tisku. 1905–06 spolupracoval se stavitelem Karlem Mandou na stavbě nárožního secesního nájemního domu U První reduty v pražském Josefově. 1908–09 navrhl další secesní nájemní dům na nároží Kaprovy a Valentinské ulice. Pozdně secesní tvorbu B. představoval palác Hvězda (Melantrich) na Václavském náměstí. Vedle výše uvedených staveb navrhl v prvních dvou desetiletích 20. století řadu dalších secesních domů, zejména nájemních, v pražských čtvrtích Josefov, Staré Město, Holešovice a Královské Vinohrady. B. architektonická činnost byla přerušena první světovou válkou, kdy sloužil 1915–18 jako nadporučík v zázemí v Čechách a Uhrách.

Po 1920 začal tvořit v duchu monumentalizujícího novoklasicismu. 1922 zvítězil jeho soutěžní návrh na budovu České průmyslové banky (dnes ČSOB) na nároží ulic Na Příkopě a Panské. Výstavba novoklasicistního bankovního domu byla zahájena až po osmi letech a dokončena 1933, po B. smrti. Reálné gymnázium v Jindřichově Hradci podle B. projektu bylo dokončeno 1923, reálné gymnázium v Hlučíně 1925. Ve dvacátých letech navrhl také budovy soudů v Klatovech, Chrudimi a Ružomberoku. Projektoval státní obytné domy v Liberci-Růžodole a v Košicích, 1925 budovu Justičního paláce na Pankráci (Praha), jehož stavbu vedl až do 1932. Palác pojišťovny Continentale ve Spálené ulici navrhl B. 1927, postaven byl 1928–29. V soutěži na návrh budovy Pražské burzy pro zboží a cenné papíry (1927) obsadil jedno ze dvou druhých míst. Zúčastnil se řady velkých domácích i mezinárodních konkursů: vyzvané soutěže na stavbu Živnostenské banky, soutěže na univerzitní budovu u mostu Svatopluka Čecha, na palác Společnosti národů v Ženevě, na adaptaci Černínského paláce pro ministerstvo zahraničí, na palác bělehradského vyslanectví, na budovu rozhlasu v Praze nebo na přemostění Nuselského údolí.

L: NEČVU 1, s. 59; OSND 1/1, s. 541; Toman 1, s. 52; C. Cassius, Architekt B. B., in: Dílo 24, 1932, č. 9, s. 190n.; Umění 5, 1932 (Jan Štenc), s. 498n.; V. Šuman, K architektonickému dílu B. B., in: Výtvarná kronika 22, b. d., č. 3, s. 17n.; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1995, s. 54, 59; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, 1996, s. 534, 560; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady, 1998, s. 222, 450, 462, 477, 483.

P: B. B., fond 156 v Archivu architektury NTM Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Nekvasilová