Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BENDL Karel 16.4.1838-20.9.1897

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel BENDL
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 16.4.1838
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 20.9.1897
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}

'''BENDL, Karel,''' ''* 16. 4. 1838 Praha, † 20. 9. 1897 Praha, skladatel, sbormistr''

Vyučil se rukavičkářem, ale 1855–58 studoval i na pražské
varhanické škole. Vyučoval na hudebním ústavu Celestina
Müllera a spolupracoval s pěveckým spolkem Hlahol (1861)
a s hudebním odborem Umělecké besedy. 1864 byl krátce
druhým kapelníkem německé opery v Bruselu a sbormistrem
německé opery v Amsterdamu. Po návratu do Prahy převzal
místo sbormistra Hlaholu (1865–77) a stal se jednou z jeho
nejvýznamnějších vůdčích osobností. Měl velkou autoritu
také u mimopražských hudebních spolků a zahraničních sborů
ve slovanských zemích. Po epizodním působení ve funkci
druhého kapelníka Prozatímního divadla (1874/75) se 1878
stal sbormistrem v divadle barona Derwiese v Luganu a Nice.
1881 žil krátce v Miláně, pak se natrvalo vrátil do Prahy. Byl
redaktorem hudební přílohy ''Humoristických'' ''listů'' a sborové
edice v nakladatelství Emiliána Starého (1868–78). Vedl sbor
v pravoslavném chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě. Po
odchodu A. Dvořáka do Ameriky (1894) převzal jeho třídu
na konzervatoři a setrval zde i po Dvořákově návratu. Během
života i po smrti se dočkal velkých poct. 1900 bylo v Praze
založeno Družstvo pro postavení B. pomníku a 1902 odhalena
pamětní deska v Potštejně. 1907 uspořádala Ústřední
jednota zpěváckých spolků českoslovanských B. jménem
festival a 1916 mu byl v Praze odhalen pomník od Stanislava
Suchardy. Význam si uchovala B. činnost sbormistrovská
a jeho divadelní tvorba. Úroveň Hlaholu pozvedl natolik, že
sbor mohl studovat velká kantátová a oratorní díla s orchestrálním
doprovodem. B. vedl amatérský sbor k profesionálnímu
způsobu práce, avšak sborová tvorba ztrácela na významu
s úpadkem sborového hnutí, zvláště po první světové válce.
V posledním desetiletí byly gramofonovými nahrávkami
oživeny některé B. písně, jež dokládají jeho vzácný lyrický
talent. Rozsáhlé B. operní dílo ve své době patřilo k nejhranějším.
Bylo námětově velmi pestré; do české hudby přineslo
exotická témata ''Lejla'' (z maursko-španělských bojů v 15.
století), ''Černohorci'' (o bojích obyvatel Černé hory s Turky),
''Indická'' ''princezna'', dále historické náměty ''Karel'' ''Škréta'' a ''Dítě''
''Tábora'' (obléhání Naumburku husitským vojskem 1432)
a komediální příběh o starém skrblíkovi ''Starý'' ''ženich'' (vznikl
pod dojmem velkého úspěchu Smetanovy ''Prodané'' ''nevěsty'').
Na repertoáru se dodnes sporadicky udržela pouze poslední
opera (inscenace 1974). Referáty o premiérách B. oper přinesly
časopisy ''Slavoj'', ''Hudební'' ''listy'', ''Světozor'', ''Česká'' ''Thalia'',
''Dalibor'' a deník ''Národní listy''.

'''D:''' klavírní a komorní skladby: smyčcový kvartet F dur, 1895; orchestrální:
Jihoslovanská rhapsodie, 1881; Slavnostní pochod k otevření Národního
divadla, 1881; meziaktní hudby pro divadlo a další drobnosti; 12 cyklů
písní, např. Šest písní z Rukopisu Královédvorského; Cigánské melodie (Ad.
Heyduk); Skřivánčí písně (J. V. Sládek) ad.; 4 svazky volně zpracovaných
slovanských písní; ženské, mužské a smíšené sbory (asi 300); s orchestrálním
doprovodem: Umírající husita, 1869; Kališníci, 1870; Smrt Prokopa
Velikého, 1871; Po bitvě na Bílé Hoře, 1872; Ebrejská elegie, 1874; kantáta
Švanda dudák (J. Vrchlický, 1880); Štědrý den (K. J. Erben, 1885); práce
pro divadlo: Lejla čili Obležení Granady (text E. Krásnohorská, provedeno
1868, po přepracování 1874); Žena Vršovcova (text E. Krásnohorská,
komponováno 1868–74, nedokončeno); Břetislav (též Břetislav a Jitka, text
E. Krásnohorská, provedeno 1870); Starý ženich (text K. Sabina, komponováno
1874, provedeno 1882); Die Wunderblume (text E. Rüffer, komponováno
1876, ukázky v českém překladu v rozhlase 1940 jako Čarovný
květ); Indická princezna (text A. Pulda, provedeno 1877); Černohorci (text
J. O. Veselý, provedeno 1881, přepracováno, provedeno 1886); Karel Škréta
(text E. Krásnohorská, provedeno 1883); Gina (italský text G. J. Cimino,
fragment v archivu ND); Dítě Tábora (text E. Krásnohorská, komponováno
1886–88, provedeno 1892); Máti Míla (text V. J. Novotný, provedeno
1895); Švanda dudák (v první verzi kantáta na Vrchlického text, 1895–96
přepracováno jako opera-balet, provedeno 1907); balet: Česká svatba (libreto
V. J. Novotný, provedeno 1895).

'''L:''' nekrolog in: Dalibor 19, 1897, s. 333, 356 (kde soupis vydaných děl),
365n.; E. Krásnohorská, Z mladých let K. B., in: Osvěta 1897; přetisk in:
Z mého mládí, 1920, s. 153n.; J. Theuerer, O významu a působení K. B.,
in: Česká hudba 13, 1907, s. 87n., 93n., 102n.; A. Piskáček, B. festival
v r. 1907, in: Dalibor 29, 1907, s. 2n.; Z. Nejedlý, Česká moderní zpěvohra
po Smetanovi, 1911, s. 324; Památník zpěváckého spolku Hlahol
v Praze, 1911, passim; M. Očadlík, K. B. k 30. výročí smrti, in: Tempo 7,
1927/28, s. 14n.; Národní a Stavovské divadlo 5, 1927/28, č. 6, tematické
číslo; Bartoš: PD opera, passim; H. Doležil, K. B., in: Tempo 17, 1937/38,
s. 125n.; J. Polák, K. B., 1938 (kde tematický soupis skladeb); M. Pospíšil,
Balada v české opeře 19. století, in: Hudební věda 16, 1979, s. 3n.; V. Vašut,
Baletní libreta I, 1983 (Česká svatba); Soupis repertoáru Národního divadla
1881–1983, I–III, 1983; S. Jareš, Busty, pomníky a pamětní desky osobností
hudební kultury v Praze, 1990, s. 20n.; J. Tyrrell, Česká opera, 1992, passim;
M. Bártová, Léta 1878–1881: téměř neznámá etapa v životě a díle K. B., in:
Hudební divadlo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1995, s. 41n.; M. Bártová-
Holá, Po stopách tříletého působení K. B. v cizině, in: Opus musicum
29, 1997, s. 7n.; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948, Vyprávění
a fakta, 2002, passim. Obsahy oper: J. Branberger, Svět v opeře, 1947,
s. 44n.; A. Hostomská, Opera. Průvodce operní tvorbou, 1959, s. 584n.;
Pazdírek 1, s. 63n.; HS 1, s. 78n. (kde soupis díla); MGG 1, s. 1089n.;
Grove 3, s. 468n.

'''P:''' archiv pražského Hlaholu.

Jitka Ludvová

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1838]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Praha]]